Nezávislý internetový deník The Nation zveřejnil prohlášení aktivistů Demokratické strany pod názvem How to Save the Democratic Party . Volně jsme přeložili některé části, které jako by z oka vypadly návodu pro dnešní aktivní sociální demokraty a komunisty. I jejich vedení přestalo myslet na lidi a již léta se stará jen o sebe. A se známým oposmluvním výsledkem. Pravice již má, co chtěla. Nyní musí jen zabránit další revoluci.

Problém není prezident Obama nebo jiní vedoucí politikové, ale Demokratická strana sama. Ve Washingtonu a ve většině jiných hlavních měst států USA se stana stala stranou „oposmluvního kompromisu“ (bipartisan compromise) a sbližuje se stále více s pravicovými Republikány, zejména v ekonomických otázkách s velkými sociálními dopady. Příliš mnoho partajníků má mnohem blíže k Wall Streetu než k běžným občanům. Amerika je na nejlepší cestě, jak zničit veškeré sociální výdobytky dané z doby New Deal a Great Society.

Současná Demokratická strana nebyla schopna poskytnout morální imperativy, politické ideje, praktickou podporu a schopné administrátory nezbytné k tomu, aby vyvedli národ z jeho nejhorší hospodářské a sociální kalamity za posledních 80 let, která už pátý rok stojí milióny zničených životů. Spoluúčast demokratů na krizi je jen o něco menší než nasazení Republikánů zcela oddaných pouze jedinému lidskému právu: nespoutanému hromadění bohatství soukromých osob a korporací.

Obnovená strana, nikoli třetí strana, ale skutečná alternativní strana zastupující autentické zájmy občanů, jak se sluší na Demokraty, je proto naléhavě zapotřebí. Naštěstí, jádro této strany již existuje uvnitř dnešní Demokratické strany, ale je zatlačeno do pozadí. Senátor Paul Wellstone jej jednou nazval "demokratické křídlo Demokratické strany". Aby toto jádro mohlo růst, dosáhnout moci a provést reformu amerického kapitalismu, musí se dát do práce. Aktivisté musí vládnout stranu proto, aby znovu plnila své původní poslání, kterého se dobrovolně zřekla. Tuto práci je třeba udělat i za tu cenu, že partajní papaláši odejdou k Republikánům či do jiných politických uskupení, jež živoří na okraji americké politiky.


Dokument pak v další části podrobně analyzuje oposmluvní debakl Demokratů po roce 2008, tj. po velké bankovní krizi. Poslední část jasně vypočítává základní kroky, které by měla Demokratická strana udělat, aby znovu získala přízeň voličů.

Studium tohoto dokumentu by se asi vyplatilo českým levicovým think-tankům a jejich debatním klubům v pražském intelektuálním skleníku. Například o současné sociální demokracii si už mnozí občané u nás přestali dělat jakékoliv iluze a když už ji volí, tak pouze jako menší zlo.