Edice Apel financovaná občanským sdružením hnutím <a href="http://www.hnutiduha.cz/duha.html">Duha</a> vydala v listopadu 2005 zajímavý dokument o celkových ekologických dopadech české ekonomiky a spotřeby. To jest, nejde o poškozování našeho životního prostředí, to Duha a další organizace popisují jinde. V této unikátní studii (ve formátu pdf a velikosti <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/archiv/materialy/ceska-stopa.pdf">0,7 MB</a>) se dozvíte, co se vlastně ve světovém ekologickém systému stane, když si v Česku koupíte to či ono. Ze studie jsem vytáhnul tyto zajímavé příklady:

<ul type="square"> <li>Při každém desátém načerpání nádrže svého auta posíláme peníze zkorumpovanému režimu v Ázerbajdžánu. <li>Česká republika ročně dováží asi 100 000 kubíků ilegálně vytěženého dřeva. <li>Brambůrky v českých obchodech se smažily na palmovém oleji, kvůli němuž indonéští zemědělci museli opustit půdu, kterou po léta užívali. <li>Těžba tantalu, kovu používaného v mobilních telefonech, dlouhou dobu financovala krvavou občanskou válku v Kongu. <li>Čeští zemědělci krmí zvířata importovanou sójou, k jejímuž vypěstování je potřeba ekvivalent čtyř procent českého území, vesměs v Brazílii či Argentině. Zavedením sójových monokultur se nenahraditelně ničí biotop pralesů, které planetu zásobují kyslíkem. <li>Se 12 tunami na obyvatele a rok patříme mezi země s nejvyššími exhalacemi oxidu uhličitého. To je jeden z hlavních "skleníkových plynů" způsobujících ohřívání planety. </ul>


Tristní závěr studie spočívá ve faktu, že Česká republika spotřebuje skoro dvojnásobně více přírodních zdrojů v porovnání s tím, co má v současné době k dispozici na vlastním území. To znamená, že naši spotřebu trvale a skrytě platí někdo jiný – většinou nejchudší země světa s nejhoršími politickými režimy a s největší mírou korupce a vykořisťování. Tomu se normálně říká "život na dluh" či dokonce "krádež". A to necháváme bokem negativní ekologické dopady na celou planetu. Zajímavé a inspirující studii bych vytknul pouze nechutný jazykový styl, který místy připomíná komunistický leták. Pseudovědecké a ideologické úsloví typu "ekologická stopa", které až příliš ukazují na neobratné překlady z vědecké angličtiny, by měly příště zmizet. Jazyk studie a její stylistická bída nechtěně zviditelňují úpornou topornost pisatelů. Snaží se zahalit důležitá fakta do pseudovědeckého a ustrnulého didaktického hávu, aby je o to efektivněji "prodali" veřejnosti. Křečovat netřeba, fakta mluví sama za sebe.
/n/n
Pomiňme porodní bolesti menšiny ekologů vládnoucích perem a věnujme se podstatnému. Mnohokrát jsem se již na <em>res publica</em> zamýšlel nad "trvale udržitelným životním stylem". Tak ve zkratce nazývám duchovní a praktický způsob života pro 21. století, který bude na úrovni požadavků doby, v níž musíme žít. A také jsem mnohokrát opakoval, že to křesťanské církve zajímá opravdu minimálně, k jejich vlastní škodě. Nezávislé ekologické organizace představují na tomto poli prakticky jediný maják lidskosti a zdravého rozumu. V 19. století katolická církev reformovala své zastaralé sociální učení encyklikou <em>Rerum novarum</em> (1891) až půl století potom, co vyšla první část Marxova základního díla <em>Kapitál</em> (1861). Neschopnost poznat znamení doby, tj. analyzovat z morálního, ekonomického a politického hlediska vznik kapitalistického systému založeného na liberální demokracii, světovém trhu a imperiální nadvládě drancující koloniální domény způsobila, že křesťanství v podstatě ztratilo přízeň dělnictva. Na obranu tehdejších nejbezprávnějších a nejponižovanějších lidí se postavila sociální demokracie a později i marxismus. Bylo by hodně smutné, kdyby po skončení 21. století naši potomci kroutili hlavou nad tím, jak hloupí byli křesťané o jednu až dvě generace zpět. Jak to, že neviděli tak jasná fakta o naprosto bezohledném vykořisťování Třetího světa? Vždyť přece mohli na vlastní oči číst studie, které jim všechno postavily před oči. To byli úplně slepí a jen bezmyšlenkovitě konzumovali na cizí účet? A všechny účty se jednou musí platit – třeba i o dvě generace později. Jak říká jedna moudrá kniha: "Otcové jedli nezralé hrozny a synům trnou zuby" (<em>Jeremiáš 31,29</em>).
/n/n