Arcibiskup Chrysostomos varoval kyperskou vládu před vyvlastněním úspor obyčejných lidí kvůli záchraně eura. Naopak vyzval nejvyšší duchovní vůdce ortodoxní církve kyperskou vládu, aby opustila eurozónu a vrátila se ke své původní měně.

Angela Merkelová prohlásila na konferenci delegátů v Meklenbursku-Pomořansku o víkendu, že nucený odvod peněz z bankovních účtů všech, kdo má na Kypru v bance účet, je správným krokem: "Kdo má na Kypru účet, tak ať platí. Ti, kteří jsou za krizi odpovědní, musí být do řešení krize na Kypru vtaženi a nejenom pouze daňoví poplatníci jiných zemí". Ke skutečnosti, že označila za odpovědné za krizi i obyčejné, málo vydělávající lidi, se už kancléřka nevyjádřila.

Situace na Kypru je dramatická. Bankomaty nevydávají peníze a banky budou zavřeny pravděpodobně až do středy. Kyperský prezident Nicos Anastasiades se pokouší ještě vyjednávat v Bruselu, aby se zabránilo vyvlastnění drobných střadatelů. Šanci příliš velkou nemá, neboť by se údajně muselo sáhnout více na vklady majetných vrstev a bohatých ruských oligarchů a britských mágů, kteří si v tomto daňovém ráji uložili své těžce vydělané peníze ze svých spekulativních obchodů. A to by podle německého ministra financí Schäubleho byl "krok proti důležitým investorům a ohrozilo by to banky". V kyperských bankách tvoří vklady nad 100 000 euro 65% všech vkladů, 35% vkladů je však pod touto hranicí a jsou to vklady kyperských obyvatel.

"Sdílím naprosto zcela nespokojenost, která byla vyvolána rozhodnutím vedoucích činitelů EU, které je těžké a bolestné", prohlásil kyperský prezident v neděli v televizi. "Kypr je ve stavu nejvyšší nouze", pokračoval. "Toto jsou nejtragičtější události, se kterými jsme konfrontováni od roku 1974". Tehdy došlo k turecké invazi na Kypr a k rozdělení ostrova na dvě části - stav, který Kypr ještě dnes silně poznamenává.

Kyperský prezident se bude muset rozhodnout: buď kolaps finančního systému a výstup z eurozóny, nebo přistoupení na podmínky Trojky, jak to známe z Řecka. Nás by ale mělo zajímat, jakou právní sílu má zákon, že vklady do výše 100 tisíc eur jsou pojištěny a garantovány státem a EU? Těžko uvěřit, že si politici nejsou vědomi tsunami, které toto rozhodnutí vyvolá. Rozhodnutí EU znamená, že se sáhlo na úspory širokých vrstev v jedné ze zemí EU. Politici si myslí, že uklidní veřejnost sliby typu "jedná se o mimořádný případ, který se už nebude opakovat".

Stačí pár dnů a začne run na banky. Nejenom v jižních zemích eurozóny. Možná je to ale záměr a způsob, jak donutit evropské státy k urychlení podpisů pod bankovní unii a odůvodnit potřebu měnové reformy v Evropě. Argument, že na Kypru tvoří "finanční průmysl" víc jak dvojnásobný podíl na celkovém HDP než v ostatních zemích eurozóny, neobstojí. Velká Británie je bez "finančního průmyslu" také ekonomicky vyřízená.

EU se společně s USA rozhodlo - a to bez toho, aniž by se nás, evropských občanů, zeptalo - jít vstříc lepším zítřkům. Společně a připravují bez velkého mediálního humbuku vznik jednotného euroatlantického trhu. Vzhledem ke krizi obou hlavních měn, eura i dolaru, by se nemuselo zdát být konspirační teorií, že dalším krokem v pořadí bude měnová reforma a nástup nové měny. Mohla by se například jmenovat "eurodolar".

Zdroj: Deutsche Wirtschaftsnachrichten