I malá země jako Kypr je schopná položit na lopatky Goliáše. V noci 24. března 2013 se zachraňovala především ECB a bylo zahájeno velké stříhání evropských ovcí. Politici se však dopustili kardinální chyby. Ztráta důvěry v bankovní systém je počátkem konce.

Evropská centrální banka má podle odhadu předního německého odborníka profesora Sinna vlastní kapitál ve výši 31 miliard eur. Byli jsme svědky, a naše peněženky to pocítily následně také, jak se roztočily tiskařské stroje. ECB totiž začala tisknout peníze na záchranu zemí jižní eurozóny. Ve formě úvěrů, pochopitelně. Ty nedostaly země na své hospodářské oživení, ale šly přímo bankám zadlužených zemí, aby tyto mohly zaplatit zejména německým, holandským a francouzským bankám. Úvěry, které ECB poskytla, však nejsou spláceny podle plánu, protože krize se ještě přiostřila.

V ECB tak vznikla odhadem díra ve výši 12 miliard euro. Jenom Kypr, co víme od analytiků DWN, dal do záruky za poskytnuté úvěry velkým bankám státní dluhopisy ve výši 11,6 miliard eur. Konečně má i Evropa svou vlastní bankrotářskou akci jako Lehman and Brothers v USA. Všechny důvody řízené insolvence a vyvlastnění úspor obyvatel, jsou ze strany médií poněkud zmatené a zavádějící. Největší ryby jako ruští oligarchové se smějí a jsou dávno pryč, protože jejich bankám stačilo dát platební příkazy k převodu peněz jinam.

Vabank provozovaný ECB

ECB nakupovala státní dluhopisy a poskytovala zemím dodatečnou likviditu ve formě úvěru. Tyto země již nemohly získat likviditu na finančních trzích, nebo by ji získaly za lichvářský úrok. Kypr jí poskytl jako zástavu 11,6 miliard státních dluhopisů s tím, že stát tímto přebírá záruky, kdyby některá kyperská banka padla. V případě, že by Kypr vyhlásil bankrot, ukázalo by se, že ECB nakoupila místo cenných papírů šrot.

Že tak činí a porušuje svůj právní statut, je druhá věc. Teď se tomu ECB šikovně vyhnula. Dostane pravé peníze z Kypru, nejenom od různých podvodníků, kteří si tuto zemi vyhlédli jako ráj na zemi, nýbrž i od lidí, kteří si spořili třeba na stáří nebo vzdělání svých dětí, případně financovali provoz hotelu nebo restaurace. Jinak než jako velká bankovní loupež se to nazvat nedá.

Selhání politiky

Mnoho diskutérů se ptá, proč se nepoužil při tzv. "záchraně Kypru" stejný scénář jako při neslavné "záchraně Řecka". Kypr je malá země a tím, že stát převzal vlastně závazky bank na sebe, se vzdal ve skutečnosti své suverenity. A to je skutečný průšvih. Občané měli politiky vyházet z oken a měli okamžitě zavést novou paralelní měnu, aby se chod země nezastavil. Pak měli připravit novou ústavu jako na Islandu. Ve skutečnosti jen pasivně vyčkávali, až jim kat zvaný ECB a Trojka přijde podříznout krk.

Pokud by se Kypřani chovali jako Islanďané, zachovali by si svou tvář. Kypr jako svobodný stát už neexistuje. ECB vyřešila svůj problém, protože kdyby neprovedla tento zásah, smrskl by se základní kapitál této nejmocnější politické instituce EU z 31 miliard na 19 miliard. Evropské země by musely zase kapitál této banky doplnit, i kdyby se musely dál těžce zadlužit.

Suverenita země padla na oltář lichvářských bank

Evropský právní systém byl tak dlouho porušován, až se zhroutil. Porušení práva je pro Maria Draghiho, šéfa ECB, menším zlem než rozpad eura. Volný pohyb kapitálu je základním pilířem Maastrichtské smlouvy a je v ní výslovně zakázáno jakékoliv omezení volného pohybu kapitálu. Platí už pouze právo silnějšího. Právě to, na čem je celá Evropská unie postavena, se stává nyní jejím hrobařem. Zcela po právu.

O zachraňování Kypru být řeč nemůže, euro musí být udrženo za cenu nejvyšších obětí, a jak jsme již uvedli v minulém článku, počítá se s vyvlastněním 34 % finančního majetku evropských občanů (Boston Group Consulting). Přeřeknutí šéfa euroskupiny Holanďana Dijsselbloema před reportéry Reuters a Financial Times, dnes komentované ze všech stran, to jenom potvrzuje. Kdyby se totiž rozpadlo euro, nebudou nikdy zaplaceny přes ECB závazky z obchodního styku v rámci zúčtovacího systému Target 2. V případě Německa jde o astronomické částky.

Jde Německo proti Evropě?

Německo je kvůli Kypru a Řecku napadáno ze všech stran jako nový diktátor Evropy. Profesor ekonomie Juan Torres López napsal včera do listu El País důležitý a fundovaný článek Deutschland gegen Europa (Německo proti Evropě). Článek byl ovšem ihned stažen a je pouze v alternativních zdrojích. Autor si totiž dovolil příliš. Přirovnal metody kancléřky Merkelové (a tím spíše Schäubleho) k samotnému Hitlerovi. V článku autor kritizuje především německé banky a evropskou politiku jako jejich prodlouženou ruku. Toto propojení politiky a banksterů v pozadí je skutečně kolosální.

Média svým pánům také dobře slouží a pěstují všeobecný ressentiment proti "Jihoevropanům" jako nespolehlivým, líným, co nejraději leží pod olivovníkem nebo popíjejí ouzo. Úspěšně napomáhají slovní asociaci - Rus, oligarcha, mafie, černé peníze, a ještě se snaží probouzet německou závist, když se zdviženým prstem prezentují studii německé Bundesbanky, podle které jsou Italové, Španělé a Řekové mnohem bohatší než samotní Němci. Bankovní krize potvrzují začínající rozvrat Evropy.

Kdo diriguje Německo?

Ač má profesor López pravdu, jedna věc mu zřejmě uniká, nebo ji nechce vidět: Proč vlastně němečtí politici tak často jednají i proti zájmům svého lidu? Kdo ve skutečnosti diriguje Německo? Sjednocené Německo nemůže existovat mimo Evropskou unii. Pouze a jedině jako stát uvnitř EU, to je základní paradigma. Není svobodné, ani svrchované. V tomto kontextu je potřeba Německo vnímat. Do této pasti však byly vlákány skoro všechny země Evropy. Najde se jistě dost čtenářů, kteří zjistí, komu patří německé banky a přispějí k mírnějšímu a milostivějšímu pohledu na Němce jako největší evropský národ.

Na stránkách tohoto médiaje uveřejněno pětiminutové video, kde je citováno z knihy německého fyzika Carla Friedricha von Weizsäckera, bratra bývalého německého prezidenta. Ten již v roce 1983 viděl osud evropského kontinentu očima jasnovidce. Video máte zde.


Velké stříhání ovcí bylo zahájeno před velikonocemi, v noci 24. března 2013. Je to symbolické datum ve smyslu Kaifášova proroctví o Ježíšovi, který měl být ukřižován. Je prý lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby prý zemřel lid jako celek. Dnes hlásí Španělsko, že malí střadatelé přijdou a všechno. A před bankrotem stojí i slovinské banky. Lavina se dá zastavit pouze změnou celého systému, i když to bude na začátku bolet. Nejvyšší čas začít jednat.