Vůdci 11 původních indiánských kmenů na území USA se sešli v Jižní Dakotě na jednání o ropovodu Keystone XL. Jeho stavbu na svých územích považují za "environmentální genocidu". Po genocidě etnické má nyní přijít genocida environmentální. Ropovod má mít 1897 km a bude transportovat agresivní formu olejové ropy získanou frackováním ropných písků v kanadské Albertě do rafinerií v USA. Námitky indiánů jsou v podstatě následující: zničení posvátných území, zamoření vody a zvýšení skleníkových plynů v ovzduší. Ropovod dovede do USA zplodiny v rozsahu 6 miliónů nových aut.

Otázka je, nakolik mají indiáni skutečně vliv na stavbu problematického ropovodu. Ropovod povede s velkou pravděpodobností mimo hranice rezervací, ale každá havárie se jich zásadně dotkne. Případné ekologické námitky proti stavbě bude řešit federální soud. Proto indiáni nechtějí jednat s nikým jiným než s prezidentem Obamou.

Dopravovaná surovina získaná frakováním je velice toxická ve srovnání s klasickou ropou. Havárie ropovodu Keystone by tedy byla několikanásobně horší než současné ekologické katastrofy. V USA byla většina ropovodů postavena v 50. letech v rámci poválečného rozvoje. Nikdo se o ně desetiletí nestaral a není divu, že po 40 a více letech provozu čas od času některý z nich praskne a ropa zaplaví rozsáhlá území. Tato havárie se nedávno stala v Arkansasu a to na ropovodu, který spravuje pověstná firma Exxon.

Indiáni a ekologické organizace upozorňují na jednu důležitou věc. Lobbisté ve Washingtonu dosáhli toho, že vláda zařadila toxickou směs do třicet let starého zákona v USA o dopravě chemických produktů. Podle tohoto zákona není zředěný bitumen pocházející z Albertských ložisek klasifikován jako ropný olej. To znamená, že provozovatelé potrubí mohou přepravovat tuto látku po celých Spojených státech třeba i kamiony. S takto navrženou klasifikací potrubí pro ropovod Keystone jsou produktovody osvobozeny z placení do svěřeneckého fondu federální odpovědnosti za ekologické katastrofy vzniklé vinou úniků ropy (tzv. Oil Spill). Jak jednoduché, když si samotné firmy píší příslušný zákon. Tak to nedávno udělala jedna "gentech" firma svým "Monsanto Protection Act".