Naše pokračování zpráv o Sýrii se bude věnovat v bodech důležitým momentům. Nejprve zprávy z fronty.

1. Vojenská situace

Vládní vojska podporovaná místními obyvateli dobyla předposlední důležitou baštu rebelů, město Homs. Symbolický význam této porážky je jasný, protože toto město povstalci drželi jako první a nejdůležitější stan revoluce. Syrská armáda v boji muže proti muži zničila odpor povstalců v jejich hlavním stanu, tj. v historické hustě obydlené části města. Zde byli povstalci zakopáni v až 0,5 km dlouhých podzemních tunelech. Povstalci nyní houfně utíkají do Aleppa, do poslední bašty nyní již prohrané války. Mapu územních zisků a ztrát před dobytím Homsu najdete zde.


Syrské jednotky jsou obviňovány z masakrů civilního obyvatelstva asi právem. Jde zejména o civilní alávitské milice, které spáchaly masakry na obyvatelstvu malých sunnitských vesnic. Nezapomeňme, že pro sunnitské teroristy nejsou šíitští alavité lidskými bytostmi, a podle toho se k těmto obyvatelům také chovali. Vládní jednotky jsou smíchané z místních civilistů a jsou pod dohledem reportérů, tam je plošný teror málo pravděpodobný.

Zato teroristické skupiny v Aleppu se opravdu činí a Západ k tomu mlčí. Hrozný je zejména nedávný masakr v části Aleppa jménem Khan al-Assal ze dne 27. července. Teroristé z brigády Ansar Al-Khilafa nejprve mučili, pak hromadně zabili a pak částečně spálili těla civilistů a popravených vojáků. Na ulici leželo celkem 123 zohavených těl. Mudžahedínové se svými činy rádi chlubí na videu, tyto záběry jsou opravdu dost hrozné.


Krutost těchto lidí připomíná nedávný případ lidojedství podobné skupiny "bojovníků za svobodu", které Západ až donedávna podporoval. Syrská média dnes hlásila, že tento mediálně známý lidojed a velitel bojovníků za svobodu jménem Abu Sakkar byl prý včera zabit v bojích. Čeká se na potvrzení okolností jeho smrti. Navíc je vraždící skupina Ansar Al-Khilafa v podezření, že úmyslně nebo omylem bombardovala chemickými zbraněmi civilní obyvatelstvo. Při útoku údajně zemřelo 25 civilistů, dalších 110 bylo zraněno.

Civilní obyvatelstvo (zejména městské) z velké části dobrovolně spolupracuje s vládní armádou, která například obnovila dodávky potravin do Homsu, odminovala strategicky významné silnice a pustila se do opravy dálničních mostů.

2. Diplomatická situace

Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe. Američané, Francouzi a další státy EU, které aktivně podporovaly tzv. "bojovníky za svobodu" se už pomalu přestávají smát, a to několika důvodů.

  • Válka je vojensky prohraná, povstalcům zbývá jako poslední zbraň už jen individuální teror na civilním obyvatelstvu. Vládním vojskům a jejich spojencům už stačí jen dobýt Aleppo a vyčistit některé čtvrti v Damašku.
  • Vláda ve spolupráci s novináři a s humanitárními organizacemi pilně sbírá v dobytých územích svědectví o zvěrstvech povstalců, aby tím vybalancovala negativní obraz, který o ní vytvořila západní média.
  • Během dalšího půl roku postupně vyjdou najevo hrozné věci, které povstalci v kontrolovaných územích spáchali. A tyto činy budou svědecky ověřené, viz první videa nahraných výpovědí civilních obyvatel. Pak i čeští oficiální novináři začnou vykřikovat, že to byla nelidská válka. Dají od konfliktu ruce a pera pryč a opět nám nabídnou zachráněného psa v kanále.
  • Obrat západních médií je patrný. Novináři nejprve pěli chválu na hrdinství ušlechtilých bojovníků za svobodu. Nyní o nich cudně mlčí a už jen roní krokodýlí slzy nad množstvím uprchlíků a nad hrůzami války. Oficiální zaklínadlo nyní zní, že v Sýrii běží tzv. "sektářská válka". Takže od osvobozovací války jsme přešli k sektářské občanské válce. Zbývá už jen poslední kolo, totiž říci pravdu. Ale na to není masová veřejnost ještě dost zralá.
  • Ve válce otočil Egypt a Turecko, Kurdové bojují s Asadem, Hizballáh vyhrál na celé čáře a navíc si kupuje zbraně povstalců.
  • Západní bojovníci za svobodu se musí napakovat, než přijdou domů, takže zbraně rychle mění své majitele. Povstalci nyní prodali Západem darované zbraně přímo Hizballáhu, především ruské protitankové střely Kornet a Metis. Ty jsou schopné prorazit pancíře izraelských tanků Merkava, což zničilo izraelskou ofenzívu v severním Libanonu v roce 2006. O celou zásilku ze Saúdské Arábie měl pochopitelně zájem Hizballáh a také ji získal teď v červenci za pouhých 1 milión dolarů. Pokud vás zajímá, proč zbraně tečou tímto směrem, podívejte se na předešlý článek Fakta o Sýrii (V.) a na projev šéfa Hizballáhu v posledním odstavci.
  • Poslední důležitý moment je vyšetřování OSN ohledně použití chemických zbraní. O pravděpodobných útocích sarinem jsme psali v článku Nervový plyn sarin mají teroristé Al-Nusry a použila jej i vládní armáda. Práce nezávislého týmu údajně pokročila a novináři o ní mlčí. Důvod může být ten, že je oficiálně zdokumentováno 13 případů a zpráva má brzy vyjít. S největší pravděpodobností mezi nimi bude i použití bojových plynů povstalci.

Pak ovšem padne hlavní záminka, proč západní státy ve společenství s wahhábitskými režimy Perského zálivu a Izraelem rozvrátili stát. Ale podobné lži o chemických zbraních známe z Bushovy války v Iráku, takže nejde o nic nového. I tam nakonec USA a petrodolarové režimy prohrávají.

3. Kdo prohrál a kdo vyhrál

Sečteno a podtrženo. Izrael podporou terorismu a pokusem rozvrátit stát získal staronového nepřítele a silného vítěze této války. Hizballáh nyní pilně nakupuje zbraně od povstalců a jeho autorita v arabském světě nesmírně stoupla. Další boj s Izraelem bude logickým následkem této vražedné politiky.

Válka terorem proti teroru má jako hůl dva konce, což teď poznáme na vlastní kůži. To poznal již Egypt a Turecko, kde povstalci začali stejnou válku na jejich území jako vedli s požehnáním těchto režimů v Sýrii. Západní demokracie a problematické USA podporovaly terorismus a chválily bojovníky za svobodu. Nyní nechali tyto "sektáře" na holičkách, protože jim v rozhodujícím okamžiku nedali zbraně a peníze. Dostanou za odměnu teror na vlastní území, až se tito Západem zklamaní "bojovníci za svobodu" vrátí po prohraném džihadistickém výletu zase domů. Horšího nepřítele jsme si opravdu nemohli vyrobit, navíc vlastní hloupostí.

Výsledkem války může být rozvrat západních demokracií oslabených oligarchickým neoliberalismem, ekonomickou krizí a ztrátou autority vlád. Ty se začnou chovat vůči vlastním obyvatelům stejně nedemokraticky jako to nyní činí vláda USA. Oligarchické a na ně napojené politické elity proti nám vedou skrytou válku už nyní. Ale reálné nebezpečí terorismu vyvolaného zločinným jednáním západních států v Sýrii tento rozklad demokracie ještě urychlí.

Nesporným mezinárodním vítězem konfliktu je Rusko a šíitské režimy jako Irán, Irák a sekulární Sýrie. Tam je naděje, že tyto arabské země upevní doma svou autoritu, vytvoří koaliční blok a začnou společně s asijskými zeměmi a Ruskem budovat nezávislou měnu oddělenou od dolaru. Surovin na to mají dost, mají největší zásoby ropy a zemního plynu na světě. A stejně jako asijské země typu Číny a Indie už mají dost poručníkování USA a ambivalentního postoje EU neschopné vlastní aktivní politiky. Viz naše články o budování íránského plynovodu do Indie. Popsali jsme situaci kolem zásob ropy a zemního plynu v Sýrii, které budou do asijských zemí exportovány přes Írán. Příslušné smlouvy mezi Íránem a Sýrií již byly podepsány.

Kurdové navíc udělali chytrým otočením své politiky (viz Sýrie V.) geniální tah k tomu, aby si konečně vybudovali vlastní stát, nebo aspoň získali rozsáhlou autonomii v oblasti mezi Sýrií a Irákem. Toto území teď fakticky spravují a vděčný Asad jim ho jistě v nějaké formě nechá za odměnu ve společném boji proti terorismu.

Zkrátka, svět po syrské válce už nebude jako dřív. A bylo opravdu na čase, aby se svět změnil. Je to asi poslední vážné varování USA a EU, že podporou teroru a rozvratem celých států se světová politika opravdu dělat nedá.