Aféře Offshore-Leaks se věnujeme systematicky od samého začátku vyšetřování tajných kont na daňových rájích. V článku Kalousku pozor, Offshore-Leaks je tady! jsme zmínili fakt, že vlády minimálně tří zemí - USA, Velké Británie a Austrálie - dostaly balík dat podobných tomu, z něhož čerpají novináři sdružení v organizaci ICIJ.

V balíku transakcí předaných nejprve novinářům a nyní i několika vládám jsou konkrétní důkazy o tom, kdo a jak tajné offshore společnosti tvořil a jaký z nich měl finanční prospěch. A západní vlády začaly jednat, minimálně ty z nich, které nejsou ve vleku oligarchických skupin.

To ovšem nebyl případ České republiky, jejíž koaliční vláda nedávno sama odstoupila po finančním a mocenském skandálu. I pro nás platí zásadní věc, kterou jiné státy už dávno rozhodly. Buď zůstane česká aféra Offshore-Leaks jen novinářskou záležitostí, nebo se stane státní záležitostí a dostane mezinárodní charakter boje proti kriminalitě bílých límečků. Podívejme se na situaci daňových úniků tohoto typu v České republice. Zájemce odkazujeme na tematické číslo nazvané Stíny šedé ekonomiky (2013-15).

1. Daně potvrzují veřejné určení soukromého majetku

V době zdivočelého liberalismu, kdy firmy jako Apple platí daň ve výši 1,9 % je třeba znovu připomenout základní věc. V právu platí presumpce neviny, tj. žalobce dokazuje vinu. Ve výběru daní platí pravý opak, tedy něco jako presumpce viny. Pokud má daňový úřad jakékoliv pochybnosti, je na nás jako plátcích daně, abychom státu dokázali, že jsme daně odvedli správně.

Proč tomu tak je? Protože vydělaný zisk máme jen díky součinnosti druhých lidí, kteří prostřednictvím státu mají na náš zisk nepřímý nárok. Navíc používáme společné zdroje nás všech a nakonec i celé planety Země, abychom se obohatili. Výsledkem je morální a právní závazek daňové solidarity, aby fungovala "společná věc" čili res publica. Ta potřebuje daně z mnoha základních důvodů, viz tato diplomová práce daní jako základních příjmů veřejného rozpočtu:

  • získávání prostředků na financování oblastí podceněných trhem;
  • přerozdělováním zmírňuje rozdíly v oblasti důchodů a sociálních rozdílů;
  • zmírnění výkyvů ekonomiky a zachování cenové stability;
  • získávání prostředků do veřejných rozpočtů pro účely veřejných výdajů.

Veřejný sektor tedy daně používá v rámci výdajů státního rozpočtu, přičemž u nás převažují tzv. mandatorní výdaje dané zákonem. Neplacení daní tedy znamená, že stát jako suverén práva a spravedlnosti začíná selhávat ve svých základních funkcích: zajištění sociální stability a smíru mezi obyvateli. Neplacením daní zaniká republika a veřejný prostor jako společná věc. Nakonec jako v Řecku přestávají fungovat i základní instituce: nemocnice, školy, důchody, instituce státu a jeho obrana.

2. Proč daně jdou beztrestně do daňových rájů?

Podívejte se na tento článek , v něhož vyjímáme tři základní důvody odchodu firem z Česka. Přesněji řečeno, většina výrobních kapacit těchto firem zde zůstává, ale jejich sídlo a tím i placení daní odchází jinam. Důvody jsou následující.

  • Změna vlastníka firmy na Seychely, Belize, do Panamy a částečně do USA zásadním způsobem pojistí anonymitu vlastníka společnosti. Podnikatelé nemají rádi, že informace z obchodního rejstříku a dalších zdrojů jsou veřejně dostupné na internetu. Jedná se o adresu bydliště, zveřejňování výše podílu ve firmě nebo povinnost zveřejňovat účetní závěrky. Odchod na offshore a do daňových rájů zajistí plnou anonymitu.
  • Chaotické poměry v Česku, nekompetence partajně dosazených vládních úředníků, tunelování, vydírání a celkový zmatek znechutil spoustu podnikatelů natolik, že mnozí z nich se rozhodli svůj majetek chránit před proměnlivými a nejasnými zákony.
  • Ne každý má na drahou mezinárodní arbitráž se státem, pokud díky rozhodnutí úředníka přijde o majetek. A nezapomeňme, že v Česku zatím nebyl vězením potrestán ani jeden z vyšších státních úředníků a jen minimální počet politiků.
  • Třetí důvod je nabíledni: offshore zajišťuje neplacení daní nebo jen minimální částky.

3. Může Česko vůbec daně z cizích zemí vymáhat?

Základním nástrojem daňové průhlednosti jsou tzv. "Smlouvy o výměně daňových informací", které se pochopitelně daňovým rájům dříve vyhýbaly. Ale díky snahám EU, USA a OECD se situace dramaticky změnila po aféře Offshore-Leaks. Vlády jsou pod tlakem rozhořčené veřejnosti a musí jednat, viz tato doporučení některých správců offshore společností pro české "klienty".

V současné době ČR iniciovala smlouvu o výměně daňových informací s těmito zeměmi: Nizozemské Antily, Aruba, Monaco, Vanuatu. Společnosti off-shore tedy hromadně na svých webových stránkách varují své klienty, aby se z těchto zemí odstěhovali. Podklady jsme zpracovali z tohoto webu .


Lze důrazně doporučit konzultovat novou situaci existující struktury ve výše uvedených jurisdikcích.

Pokud máte strukturu, jejíž vlastnictví nebylo řádně nahlášeno, je nutné tento stav okamžitě řešit.

Nelze se spoléhat na jakékoliv utajení informací ve výše uvedených zemích.

I když je vlastnictví Vaší offshorové struktury řádně reportováno, tak se otevírá problematika převodních cen, skutečného místa řízení atd.
Země platná od
Andorra11.06.2013
Bahamské ostrovy08.03.2012
Kajmanské ostrovy26.10.2012
Bermudské ostrovy15.08.2011
Brit. Panenské ostrovy13.06.2011
Ostrov Guernsey15.09.2011
Ostrov Jersey18.07.2011
Ostrov Man18.07.2011
San Marino25.11.2011
St Marteen27.10.2012


Tolik k panice mezi českými neplatiči daní, která po aféře Offshore-Leaks vypukla kolem praní špinavých peněz. Tlak západních vlád a hlavně rozhořčené veřejnosti je hlavním důvodem, proč nyní klesl počet firem s vlastníkem z daňového ráje .

4. Jak vypadá situace kolem Offshore-Leaks u nás

Daňové ráje téměř magicky přitahují české neoliberálně založené podnikatele a jejich mediální nohsledy. Daně jsou pro ně zločin nebo pozůstatek nějakých archaických časů. Skoro všechny klasické offshore společnosti nepožadují ani účetnictví, ani audit, ani výroční zprávy, ani zdanění výnosů procentuální sazbou, což mají asi všechny státy světa. Podnikatel pouze zaplatí malou paušální daň a je to. Tím obejde veřejné určení soukromého majetku.

A praní takto uložených špinavých peněz má i další výhody. Offshore ráje nabízejí vyspělou infrastrukturu, legislativu, rozvinutý bankovní systém, ochranu aktiv společnosti a jednotlivce, maximální diskrétnost a anonymitu a minimální zásahy ze strany úřadů, utajení informací, nízkou nebo nulovou daň z příjmu, žádné dědické ani darovací daně, ochranu před inflací, minimální zákonné povinnosti, anonymitu, neomezené nakládání s financemi atd. Není divu, že čeští podnikatelé a hlavně tuneláři všeho druhu už u nás neplatí skoro žádné daně. Jak to, že se o to vláda nezajímá?

Podle zahraničních odhadů citovaných v tomto článku zmizelo z Česka mezi léty 2000–2008 průměrně 140 miliard korun, aniž by byly zdaněny. Podle střízlivých odhadů jsme tak přicházeli o 30 miliard ročně na daních, protože spousta nelegálních kšeftů se děje právě proto, že lze takto podvádět. A nezapomeňme na multiplikační efekt peněz, které by takto zůstaly v produktivní ekonomice. Jen na DPH jsme přišli minimálně o 10 miliard korun.

Obecně lze říci, že tím naše ekonomika přichází minimálně o 60 tisíc pracovních míst a současnou nezaměstnanost by to snížilo přibližně o 17 procent. Ale bývalý ministr financí, známý pan Kalousek, tvrdí: „Nemyslím si, jakkoliv to nemíním podceňovat, že daňové úniky do daňových rájů jsou dominantním problémem pro výběr daní v České republice.“ Na rozdíl od něj si myslíme pravý opak: mimochodem i proto, že to říká právě on sám.

5. Návrhy k politické aktivitě, petici, popř. pro podání podnětu k zahájení trestního stíhání

Situaci u nás vidíme následovně, viz těchto několik bodů, které by mohly sloužit jako námět pro případné občanské jednání. Tento odstavec by rád upozornil na základní fakta a přidal k nim body, které by měly sloužit jako podněty pro případné občanské, trestně-právní či politické iniciativy.

  • Mafiánsko-oligarchické struktury napojené na velké politické strany nepůjdou cestou evropských demokracií, protože jejich představitelé se v rámci oposmlouvy či jiných politických a ekonomických kšeftů spolčili se zloději a tuneláři.
  • Čekat, že si kapři vypustí offshore rybník, kde mají drtivou část financí a tím i politické moci v Česku, je poněkud naivní.
  • My, občané, musíme sami a iniciativně požadovat, aby vlády a orgány činné v trestním řízení v této věci jednaly, a to neprodleně.
  • Vláda a orgány činné v trestním řízení musí v zájmu nás občanů jako řádných plátců daně oficiálně požádat jak novináře tak zmíněné státy o data Offshore-Leaks, abychom eliminovali nezákonné jednání a abychom zastavili propad české ekonomiky.

V tunelářské ekonomice založené Klausem a spol. offshore umožňuje legalizovat korupční peníze formou legálních investic. Od Klausovy privatizace vznikl systém: „Já mám prachy, a proto ve státě rozhoduji“. A je úplně jedno, odkud tyto peníze pocházejí. A velká většina z nich pochází právě z daňových rájů.

  • Offshore ničí republiku. Reinvestované finance fungují v rámci systému tzv. "neo-neokolonialismu ", protože přímo parazitují na ekonomických zájmech republiky formou zkorumpovaného zákonodárství tzv. "koncesního státu ".
  • Offshore ničí demokracii. Špinavé finance dlouhodobě zničí českou společnost. Jsou to kmotrovské peníze, které ve spojení s tuneláři a na ně napojené politiky způsobí eskalaci státního dluhu a zhroucení státního rozpočtu.
  • Offshore ničí právní stát. V Česku vznikl duální systém pro ty, kdo ekonomická a finanční pravidla dodržují a kdo je beztrestně nedodržují, a těm prvním se vesele smějí do tváře.
  • Offshore ničí státní byrokracii. Peníze z daňových rájů korumpují vyšší úředníky na ministerstvech, kteří nehájí zájmy státu, protože mají skrytá konta a mají zájem o reinvestici v Česku. Těmto rozkrádačkám veřejných prostředků pak prošlapávají cestu na vlastních úřadech.
  • Offshore ničí samotný kapitalismus. Peníze z Offshore-Leaks vytvářejí typ zlodějny, která skrytě parazituje na státním rozpočtu: zloději a tuneláři nikdy nepodnikali, protože to neumí.

Daňový nihilismus nakonec povede k tomu, že zde zůstanou zahraniční montovny kvůli laciné práci, gangsteři a politikové přisátí na veřejné daně a na krajský a obecní rozpočet. A na druhé straně zůstanou chudí živnostníci a ožebračení občané. Navrhujeme proto následující opatření.

  • Po způsobu západních států jasně postavit legislativu ohledně vývozu kapitálu a přesně určit, co je daňový delikt.
  • Příklad Ruska je zajímavý v tom, že stát daní veškerý vývoz kapitálu ze země do offshore rájů fixní daní pro země uvedené na vládním backlistu.
  • Pokud právní podnikatelský subjekt neplatí u nás daně, nesmí čerpat nic z veřejných rozpočtů: kdo nechce do veřejných rozpočtů prospívat, ten z nich nesmí nic brát.
  • Pokud se tento fakt prokáže, trestní řízení musí pachatelům uložit minimálně 10tiletý zákaz činnosti ve veřejné sféře.

Jistě by se našlo mnoho dalších podnětů. Poukazujeme znovu na fakt, že i velká část slušných českých podnikatelů utekla do daňových rájů. Stručně řečeno, bylo to kvůli Kalouskovi a koaličnímu spolku. Nastavení daní a celý systém diletantského řízení ekonomiky (viz článek Kalouskův závod u dna ) znejistil mnohé slušné podnikatele natolik, že odtud raději utekli do stabilního prostředí daňových rájů s jejich výhodami k tomu.