Pro ty, kteří si chtějí rozšířit slovníček expertů, nabízíme dva často frekventované termíny: Bail-Out a Bail–In. Obojí má sloužit k záchraně systémově relevantních bank a v obojím případě půjde daňovým poplatníkům a střadatelům o hodně.

1. Jak otočila Bundesbanka

Poslední bašta odporu padla. Německá centrální banka vystupovala až doposud proti společnému ručení všech evropských střadatelů za dluhy evropských bank a nyní otáčí. Zřejmě mají některé banky již velké problémy s likviditou. Německá Bundesbanka začala tlačit už nyní, v těchto dnech, i když je teprve před volbami, na násilné vyvlastňování úspor střadatelů , stejně jako na vyvlastnění akcionářů. Zřejmě už centrální bankéři neví, kudy kam.

Tzv. „Bail-In“ program představila Evropská komise 27. července 2013. Český článek k rozhodnutí Bruselu najdete zde . Díky programu Bail-In jsme se dozvěděli zajímavou věc. Ten, kdo spoří nebo ukládá své volné peníze na běžný účet, se stává investorem banky. Tím nese riziko, že by mohl přijít o své peníze v případě pádu banky. Zatím probíhá dohadování, do jaké výše by měli být klienti bank obráni.

Politici pochopili, že krácením státních výdajů a zvyšováním daní pouze urychlují bankrot států, protože klesá výkon ekonomiky, zvyšuje se nezaměstnanost a bezpečnostní rizika, což odrazuje investory, aby investovali. Zhoršuje se rating států, které si musí opatřovat finanční prostředky za stále horších úrokových podmínek. Tím se spirála zadlužování vytáčí do závratných výšek. Tato cesta má být tedy minulostí, protože nyní budeme jejich nekompetenci platit přímo z naší kapsy. Psali jsme již dříve, že ani EFSF, ani ESM nebudou stačit, aby černé díry v bilancích bank ucpaly. Teď je to vyhlášením program Bail-In už černé na bílém: politika si už zachraňování bank ve velkém stylu (tj. programem Bail-Out) nemůže dovolit, . Proto obere střadatele, tím že de facto zruší část ručení za jejich vklady a udělá z nich podílníky banky.

2. Důvod vyvlastňování vkladů: negativní bilance bank

Jak to, že je Bundesbanka tak nervózní? Vždyť ještě v červencové zprávě varovala před záměry připravované bankovní unie, kdy budou banky v jednotlivých zemí ručit za dluhy bank v jiných zemích. Proč Bundesbanka otáčí?

Snadná odpověď: Stačí se podívat do bilancí bank. Závazky evropských bank v eurozóně činí 250 % výkonu celého evropského hospodářství. Tyto závazky jsou vyšší než souhrnná aktiva, tedy majetek.

Jenom dluhy španělského bankovního sektoru činí 305 % HDP země. V bilancích evropských bank jsou skryta rizika, která mnohonásobně převyšují státní dluhy, které činí dnes 9,3 bilionu eur. Tady je důvod, proč vychází z módy politika „Bail–Out“ a přichází do módy, moderním žargonem řečeno „je in“ politika „Bail-In“.

Vždyť se nakonec tolik neděje, klient banky má přece možnost se svobodně rozhodnout. Nastuduje si bilance všech bank v dosahu a rozhodne se, která je zdravá. Této bance pak svěří své peníze s čistým svědomím. Jistě to udělá s radostí, vědom si své vysoké finanční gramotnosti.

3. Co to znamená pro nás

Česky to znamená varování pro všechny daňové poplatníky, nejvyšší stupeň pohotovosti! Občané se nevyhnou vyvlastnění vkladů, které podle zákona půjdou na záchranu bank. Nejhorší na tom je, že se ale vůbec nic nezměnilo. Banky budou dál spekulovat a politici dál neproduktivně rozhazovat peníze plnýma rukama.

Ne třicetikorunové zdravotní poplatky, nýbrž témata, která nadlouho ovlivní náš život dopředu a zbaví nás možnosti o sobě svobodně rozhodovat - to by mělo být tématem příštího volebního boje. Od peněz se přece odvíjí všechno. Případný vstup do bankovní unie bude další zradou na obyvatelích české kotliny. A tato zrada dovrší ty předcházející.