Postupně jsme zveřejnili s komentářem všechny zprávy o použití chemických zbraní na předměstí Damašku:

1. Klíčová zpráva OSN

Vydalo ji dne 13. září UNODA , což je odbor OSN pro odzbrojení a celou zprávu najdete zde . Její klíčové závěry jsou následující a ve stručné verzi je najdete zde .

  • Komise našla místa dopadu raket typu "země-země", spolehlivě dokázala, že nesly sarin;
  • dále potvrdila zamoření okolí dopadu sarinem a potvrdila jeho přítomnost v tělech obětí;
  • komise se nijak nevyjádřila k tomu, kdo zločin spáchal.

Závěr šetření je jasný: rakety byly odpáleny z pozic, které se nyní vyšetřují a jejich trajektorie zatím nebyly s dostatečnou jistotu potvrzeny.

A nyní projděme danou dokumentaci a také se podívejte na předešlý článek Fakta o Sýrii VIII . Podívejte se na toto video a srovnejte si typ použité rakety ze záběrů dokumentovaných povstalci.


Video je do jisté míry konformní s ukázkami ručně vyráběných raket využívajících nosiče raket Grad, viz tento článek . Podle článku jde tzv. "nestandardní munici" (non-standard munition), kterou si dnes může udělat každý zbrojař s patřičným vybavením. Ale není to dělané na koleně (tzv. improvised munition), jako např. povstalci vyrábějí své miny z trubek. Vládní vojska mají vojenské rakety Scud, které mohou nést chemické nálože.

2. Důkazy a nálezy studie OSN

Začněme v místech dopadu rakety, které vidíte kliknutím na obrázek v anotaci. Z místa dopadu je jasné, že nedošlo k žádnému ničivému výbuchu a některé části rakety byly poměrně zachovalé. Nesly plynovou nádrž se sarinem, a ne výbušninu. Klíčové části nalezené rakety vidíte na obrázku tak, jak byly nalezeny.



Rozbor částí ukazuje na následující složení rakety, která má desetikomorovou trysku a je pravděpodobně ruské výroby jako běžný raketový nosič typu kaťuše BM 13-16 . Ten ovšem používají obě strany bez rozdílu, protože západní i arabští spojenci povstalců tento typ zbraní nakoupili na Balkáně a také dovezli ze zrušených vojenských skladů v Libyi.



Celá raketa měřila zhruba 130 cm, měla dvě části, nosič a komoru, která nesla asi 50 kg sarinu. Raketa tohoto typu se dá odpálit na jakékoliv ručně vyrobené lafetě, a navíc mohla být odpálena i z pojízdného pickupu, dostřel 4-10km.



Kompletní nalezené části rakety a jejich sestavení vidíte na tomto obrázku.



Mnohé indicie ukazují na to, že útok by mohla spáchat syrská vládní armáda. Ovšem typ těchto nosičů je velmi rozšířený a úpravy raket jsou udělané spíše amatérským způsobem. Závěr je proto nepřesvědčivý. Komise neměla žádný mandát k tomu, aby určila viníka, protože to nebylo možné zjistit na místě výbuchu. Zatím je tedy jisté, že rakety byly odpáleny z určitých, snad i zjistitelných pozic, nesly sarin ve značném množství a vybuchly v civilních územích. Zpráva se navíc týká pouze jediného útoku (21. 8. 2013) a šetření dalších 14 hlášených incidentů útoku plynem zatím nebylo provedeno. Mezi nimi jsou i místa útoku plynem, který provedli povstalci a která ohlásili v OSN jak Rusové tak i Asadova armáda.