Programy českých volebních stran, které se množí jako houby po dešti, jsou sice mnohdy vyšperkované a mají hezkou grafickou úroveň (ČSSD, Zelení, KDU-ČSL). Jenže jsou naprosto nepřesvědčivé. Slibů hodně, zdravého rozumu málo. Jako ekonomka vím, že vše je o penězích: kdo neovládne ani vlastní peníze, ten nemůže nic slibovat jiným. KSČM je jediná strana, která si snad nemusí financovat kampaň bankovním úvěrem. Nemusí být finančnímu sektoru zavázaná a mohla by leccos do svého programu zahrnout. Jenže i komunisté zklamali. Buď nemají odborníky, nebo drží tezi, že revoluci je potřeba dělat společně v rámci celé Evropy či světa. A tak spoléhají na soudruhy či socialisty francouzské, španělské či italské.

Konzervativci bránící svobodu jakoby vymřeli. Chybí odvaha definovat hodnoty, od kterých se bude v následujících letech odvíjet politika.Tím není myšlena jen konkurenceschopnost, nýbrž i hodnoty jako spolupráce, poctivost, budování důvěry. A to i v ekonomické oblasti. Nic z toho nenajdete v programech, Ty bude asi číst hodně málo lidí a navíc se často podobají ve slibování jako vejce vejci. Hlavně tam nelze najít praktické způsoby, jak těchto parciálních cílů dosáhnout. Chybí vize, a to vize dlouhodobá, strategie jakými nástroji dosáhnout krátkodobých a střednědobých dílčích cílů. Ale tom píšeme v předvolební sérii článků Přísně utajená témata voleb .

V programech hlavně chybí deklarovaná odvaha k činům: vydat se svobodnou, novou cestou a prosazovat ji i v rámci Evropské unie a hledat spojenectví těch zemí, které se rozhodly nevzdat se svobody a odmítají se podrobit novému feudalismu korporací a bank.

Často se věnujeme na stránkách e-republiky Maďarsku. Jistěže nelze získat komplexní objektivní názor, pokud člověk sám v zemi nežije. Ale zvolená strategie zdanění konzumu místo práce je v pořádku. Honba za konzumem a na dluh je ve skutečnosti cizorodý prvek, který se dostal do Evropy nedávno a nepatří do ekonomiky postavené na hodnotách. S tímto trendem přišla i další ideologická pitomost: nekonečný "růst Růstu". Tento výmysl ohrožuje samotné základy života na zemi. Důraz na růst materialistického konzumu je vlastní dvěma ideologiím: komunistické a současnému kapitalismu, který se urval z řetězu racionálního myšlení a ekonomické rozvahy.

Dá se proto pochopit, proč je Maďarsko svými reformami trnem v oku Evropské komisi a hlavním politickým, nikým nevoleným silám - ECB a MMF. Evropská unie Maďarsko pronásleduje, místo aby byla s jeho výsledky spokojená. Maďarsku hrozí zastavení čerpání evropských fondů. MMF klade takové podmínky při čerpání překlenovacího úvěru, že nakonec maďarská vláda dluh MMF splácí s potížemi a vykazuje MMF jako instituci v zemi nežádanou. Záminkou represí je fakt, že Maďarsko překračovalo dříve deficit, což byli od roku 2004 socialisté. Jenže Orbán u toho nebyl a nyní dělá tvrdé kroky, aby zadlužení země snižoval. Zřejmě dokázal maďarské voliče přesvědčit svou konzistentní politikou, a nikoliv českou politikou ode zdi ke zdi. I vrtošivé „finanční trhy“ mu nakonec poskytly v 1. čtvrtletí půjčku 3,25 miliardy eur. Podívejme se však na hlavní deklarované priority Orbánovy vlády.

1. Dlouhodobé úvěry musí dávat stát

Maďarská vláda deklaruje, že nebude postihovat pracující, rodiny s dětmi a důchodce. Cíl je jasný: snížení státního zadlužení, udržení inflace na uzdě, snižování nezaměstnanosti. Zaměstnanost je priorita číslo jedna a i Romové představují potenciál pro ekonomiku.

Je to pro tuto zemi velmi těžké, protože současný růst ekonomiky je spojen s velkými dluhy z minula. A to díky způsobu tvorby peněz, které se tvoří z dluhu. Tuto emisi peněz mají zatím v rukou privátní komerční banky. Je pro ně výhodné poskytovat krátkodobé spotřební úvěry za vysoké úrokové sazby, místo financování dlouhodobých projektů s nižší úrokovou sazbou. Kdyby po II. světové válce vládla stejná politika, nestál by v Alpách jediný penzión. Splácením dluhů zase mizí peníze z oběhu, ty pak chybí při financování potřeb i docela slušně fungujících firem, které z tohoto důvodu dnes krachují po celé Evropě po tisících se všemi důsledky v oblasti zaměstnanosti.

Centrální banka však ze zákona má nejen právo tisknout bankovky a mince, nýbrž může i poskytovat úvěry. Toto privilegium bylo fakticky kompletně přenecháno soukromým bankám a ty se staly vládci nad našimi životy. Změna je nutná, jinak nebude zachována demokracie. Pořád platí, že úvěry mohou být poskytovány centrální bankou cíleně na projekty, které budou opravdu návratné, budou mít smysl, a budou podporovat hospodářskou politiku země.

2. Daně se musí vybírat od těch, kteří na ně mají

Na reformě se budou podílet v Maďarsku především velké korporace a banky, bankovní daň byla zavedena souběžně jako v Rakousku. Zdroje je potřeba hledat tam, kde jsou.

Místo úvěrování spotřebních půjček za vysoký úrok, což je trend podporovaný v celé EU, musí zdroje směřovat k obnovení výrobních kapacit a produktivních investic. Proto také dochází ke změnám uvnitř bankovní rady Maďarské národní banky, která bude muset více podporovat priority vládní hospodářské politiky, místo podporování mezinárodní lichvy.

Boj proti lichvě je deklarován v prvním bodu Národního programu ochrany státu a konečně se odsouzení lichvy dostalo na pořad dne strany, která se otevřeně hlásí ke křesťanským hodnotám. A vláda není ochotna tolerovat asymetrickou nadvládu finančního průmyslu, který sofistikovanými nástroji, kterým často nerozumí ani pracovníci sektoru finančnictví, odsávají důmyslně kupní sílu lidí. A sem patří i bankovní poradenství kolem hypotečních úvěrů poskytovaných v cizích měnách, a nejen to. Skandály bank, které záměrně při správě majetku radily klientům tak, aby aby je poškodily a samy vydělaly, se množí jako houby po dešti. Dokonce ve Švýcarsku, natož co lze pak očekávat v zemích bývalého východního bloku.

3. Maďarský národní program ochrany státu

  • Boj proti lichvě

V zásadě dojde k právnímu omezení výše úroku a smluv o půjčkách a omezení ročních úrokových sazeb u bankovních úvěrů. Nulová tolerance vůči lichvě a lichvářských úrokům, které budou jasně vymezeny.

  • Zastropování cen veřejných služeb

Centrální nastavení regulace cen za vodu, stočné, odvoz odpadu, podobně jako již byly regulovány ceny elektřiny a plynu. Stačí porovnat s naším ČEZkem. Pak je u nás těžké být konkurenceschopnou ekonomikou.

  • Stabilizační zákon

Má sloužit k udržení státního dluhu v mezích, jde o koordinaci systému daňového, zdravotní a sociálního zabezpečení a místních samospráv

  • Plán na ochranu domova

Způsob řešení maďarského problému hypoték na bydlení v cizích měnách. Stanoví možnost splacení úvěru ve forintech v pevně zafixovaném kurzu.

  • Plán finanční ochrany

Obsahuje kontinuální plán snižování zadlužení země, udržování nízkého finančního deficitu a snížení závislosti země na rozmarech „finančních trhů“

  • Startovní program práce

Byl zahájen v roce 2011 a je rozšiřován na jednotlivé sektory, zemědělství, výrobu energií a velké národní stavební projekty. Součástí je projekt veřejných prací.

To byla jen malá ukázka z programu maďarské vlády. Je to zvláštní země. Nepodařilo se ji pokořit ani Habsburkům. Rusům se Maďaři postavili v roce 1956 a krvavě za to zaplatili. Teď se staví na zadní znovu a nechtějí akceptovat nadvládu a diktát těch, kteří sami nedodržují vlastní evropské zákony.

4. U nás není koho volit

České volby vyhraje asi levice. Je to jako z bláta do louže. Hrozí, že sociální demokraté budou pokračovat jenom v zadlužování a výsledek nebude vidět ani na růstu zaměstnanosti, ani na zlepšení životní úrovně lidí.

Především však nejsou v české politice ženy, které něco umí a které by české alfa samce v politice srovnaly do latě. Paní Němcová, jste ostudou inteligentního ženství, je mi líto. A paní ekonomka Švihlíková bohužel šla do party, do které rozhodně nepatří.

Nevím jak vy, ale já nemám koho volit…