Minulý článek ze série o zatajených volebních tématech Přísně utajená témata voleb III: Bez podniků není práce se zabýval rozpadem podnikové struktury, která dávala práci tisícům lidí. Komentovali jsme hlavně tento graf s úpadkem.



Závěr je jasný: ekonomika potřebuje impuls, a to nejen investiční, ale hlavně strategického myšlení. Hospodářské oživení potřebuje:

  • snížení životních nákladů a zvýšení kupní síly obyvatelstva, viz citovaný příklad Maďarska;
  • zakázky pro malé strojírenské podniky a obnovení domácí poptávky.

Tyto dva základní body by měly být úhelným kamenem hospodářské politiky každé vlády. Za příklad promyšlené hospodářské politiky průmyslového státu dáváme Německo, viz článek Jak se mlčky ničí budoucnost země . Je to náš největší obchodní partner a svou domácí průmyslovou strategii dělá na jedničku. Cestu k oživení na příkladu Německa jsme definovali úplně jednoduše. Německá cesta k energetické nezávislosti je současně investicí do budoucnosti státu. Vláda vyzvala občany, aby do ní sami investovali s tím, že bude garantovat budoucí výnos. Nejde tedy o prodej zmarněných a prožraných dluhopisů, jako v Kalouskově Česku. Shrňme argumenty studie Zukunft made in Germany .

  • Náklady výrobu a distribuci energie jsou důležitým faktorem konkurenceschopnosti, včetně globální ochrany klimatu.
  • Čím efektivněji budeme s energií a přírodními zdroji zacházet, tím konkurenceschopnější budeme. Naše ekonomika může ročně ušetřit až 100 miliard euro.
  • Energetická účinnost je nejinteligentnější druh energetické politiky. Do roku 2020 chceme zvýšit účinnost o 20 % procent, pomůžeme tak životnímu prostředí i našemu hospodářství.
  • A co je nejdůležitější: nárůst pracovních míst při výrobě alternativních zdrojů energie.

Podívejte se na článek Německo zapojuje největší větrné parky do sítě . Mimochodem, tento proud už začíná ekonomicky likvidovat stavbu budoucích plynových a hnědouhelných elektráren. O výstavbě nových jaderných elektrárnách v EU už vůbec nemluvíme, ty jsou ekonomicky naprosto odepsané. Proto energetická lobby v Bruselu (včetně našeho ČEZ) bojuje za to, aby z našich daní dostala peníze na zajištění tzv. "stabilních zdrojů elektřiny". Zatím se jim příliš nedaří. První krok EU-komise liberalizuje ceny elektřiny a nařizuje jednotlivým zemím, aby si místo subvencí nakoupily volné zdroje na jednotném energetickém EU-trhu od jiných států.

2. Geotermální energie je možná česká cesta

Vidíme, že Německo rozvojem alternativních zdrojů energie zabíjí několik much jednou ranou:

  • investuje do vlastního high-techu, vývoje, výzkumu a výroby;
  • zaměstnává lidi ve vysoce kvalifikovaných odvětvích;
  • zbavuje se závislosti na dovozu energií;
  • po deseti letech začne mít nadbytek vlastní, již zcela rentabilní elektřiny;
  • tato již zaplacená investice do energie radikálně sníží cenu německých průmyslových výrobků.

A nyní k ČEZku, kde je vše naopak, jako obvykle. Místo nesmyslného budování topolánkovské J&T lobby tepláren předělaných na spalovny a na tzv. "lokální zdroje elektřiny" (tomu se budeme věnovat později) se podívejme na českou obdobu možného technologického skoku. Byla připravena ve stejné době, kdy se J&T lobbisté pod modrými strakami šikovali na předělání zbankrotovaných tepláren. Ale tato cesta upadla v zapomenutí, jako spousta dalších dobrých věcí, na nichž si nikdo nemohl hned nakrást. Značný potenciál na cestě k české energetické soběstačnosti máte na této mapce zobrazující zdroje geotermální energie.



Nejsme na tom tak dobře jako Slováci, nebo Maďaři, ale co je doma, to se počítá. Na ministerstvu pro životní prostředí už to udělali. Celou studii z roku 2007 a následně přepracovanou pod názvem Geotermální energie: Ekologická energie z hlubin Země – současné možnosti využívání máte zde. Odborníci z různých oblastí kvantifikovali energetický potenciál, na kterém doslova ležíme.

3. Příklady prozatímního nevyužití této energie

První seznamovací pokusy s technologií využívání geotermální energie už postupně probíhají. Stav prací na průzkumném vrtu v Litoměřicích sleduje česká televize

Dvěma vrty by mělo v Litoměřicích do pětikilometrové hloubky proudit tepelné médium, které se tam ohřeje na teplotu asi 150 stupňů Celsia a třetím vrtem pak poteče zpět k povrchu. Část jeho energie poslouží prostřednictvím tepelného výměníku pro pohon elektrárenské turbíny a další část poslouží na ohřev vody pro vytápění města. Výkon elektrárny by měl být asi pět megawatt, topný výkon se podle potřeby odhaduje asi na desetinásobek.

Další, zatím neúspěšný pokus, proběhl v Semilech. V roce 2007 město Semily zahájilo přípravy pro využití geotermální energie na základě doporučení zpracované v dokumentu "Územní energetická koncepce". Nákres vrtu máte zde.



Práce byly zastaveny. Firma Entergeo provedla průzkum ale v místním referendu se občané vyjádřili proti stavbě. Každá nová technologie má svá rizika, ale zablokovat cestu k budoucí energetické nezávislosti je bláhovost. Například těžba uranu či břidlicového plynu je proti tomuto získávání energie nesrovnatelně horší variantou.

Tato cesta musí být navzdory teplárenskému sdružení reprezentovanému panem Topolánkem znovu otevřena. Skupina J&T by neměla být překážkou, jde přece o dlouhodobý strategický záměr rozvoje země. Jistěže by se našly jiné cesty a metody, jak nastartovat technologický růst. V každém případě je třeba najít cestu podobnou Německu, kde se násobí efekt investic vzhledem k budoucnosti.