Parlamentní volby 2013 vyvolaly malé zemětřesení, ale nikoliv pro weby, které jsou mimo pravici a mimo levici a které sledují pozvolný rozpad státu. Podívejme se pouze na volební výsledky a to v době, kdy ještě neznáme konečnou uzávěrku voleb, a tím pádem ani definitivní složení poslanecké sněmovny.

1. Demagogické žvanění neuspělo

V tomto bodě se ukázalo, že zatím zde nebude fašismus čistého zrna, protože demagogické a fašistické partaje budou odstřižené od peněz. Zisky pod jedno procento (Bobovize s Klausem, dělničtí fašisté, vandasovci, paroubkovci...) znamenají, že tyto strany nedostanou ani peníze za hlasy a jejich činnost bude zásadně omezena. Kdeže předloňské sněhy jsou, to ukazuje výsledek voleb 2010.



Podobně špatně dopadla i jiná demagogická strana zvaná ODS, která po dvacetiletých zlodějnách asi skončí, minimálně v této sestavě. Jejich dluh teď nikdo nezalepí, vykrádání ministerstev jim zatnul už Zeman a nyní se jejich politický vliv rovná nule. Vznikla totiž jiná pravice, což jasně ukazuje přesun na voličské mapě. ODS postupně uzavře sekretariáty a nějakou dobu bude šmelit s poslaneckými hlasy a vlivem. Pokud se nenalepí na vítězného pravičáka Babiše, jejich dny jsou sečteny. A jestli se mladí pravičáci spojí stejně odhodlaně a nezištně jako kdysi proletáři, tomu se moc věřit nedá.

Zkrátka, modré straky jsou bez peněz a na cestě k zapomnění, protože hlavní penězovody v Praze asi definitivně ovládnou topani, kteří v Praze vyhráli už minule. A demagogickou scénu kompletně vysbíral úsvitný Okamura, neb se snažil a věděl, že na dobrou estrádu stačí jeden herec a jedno nosné téma o referendu. Prostě sebral Cibulkovi vítr z plachet tím, že mu navíc sebral celou jeho ideologickou výbavu.

Klausova éra definitivně skončila, hlavou dolů. Odcházejí pohrobci rozkrádaček ze sametu a vzniká nová politická garnitura. A je jen příznačné, že jejich pravicoví nástupci jsou bývalí komunističtí ekonomičtí funkcionáři z komunistických dob jako právě Babiš. Koho zajímá tento tichý přechod od neoliberálních tunelářů k bývalým podnikovým ekonomům, nechť se podívá na naše staré číslo Zrada českých ekonomů (2013-16). Nebo si nalistujte ještě starší článek O máslu a chlebu.

2. Volby byly o práci a o chlebu, proto vyhrál Babiš

Pokud se podíváte na volební číslo Budou volby o změně? (2013-20), celé se věnovalo jedinému tématu. Analyzovali jsme rozpad státu, který pokračuje skrze vládu pravice i levice. Pravice stát vykradla a o chleba se zajímá asi stejně intenzivně jako Marie Antoinetta o krmení chudého lidu před Francouzskou revolucí. ODS dostala svou politickou popravu nyní, královna o pár století dříve. Podívejte se na předběžné výsledky voleb.



Babiš neslíbil politicky nic a nikdy nic politického neudělal, protože ho politika vůbec nezajímá. Oligarcha s nejasným estébáckým pozadím v podstatě lidem řekl, že stát povede jako svou soukromou firmu. Tím se zbavil starosti o politický program a o partaj, kterou má jen jako volební štafáž. Dal na kandidátky své lidi z podniku plus několik relativně slušných a inteligentních mocichtivců, kterých se u nás ještě pár najde. Uvidíme, jestli bude vládnout nebo ne. V každém případě mu uvěřili všichni vyděšení pravičáci, lidé z velkých podniků, živnostníci a přeběhlíci ze sociální demokracie, kteří ještě dovedou počítat. Stačí se podívat na volební mapu bývalých panství modrých strak a je jasné, že v Česku vznikl nový pravicový subjekt.

Prozatím Babiš politicky není nic; zda něčím bude, to se teprve uvidí. A zda skutečně udělá kroky k záchraně české ekonomiky, k čemuž mu lidé dali mandát a důvěru, to je naprosto ve hvězdách.

3. Protože volby byly o chlebu, prohrála současná ČSSD

Jistě jste si všimli, že na e-republice věnujeme hodně místa ekonomice: české, v rámci EU, a nakonec i současné bankovní krizi globálně. Nikdo z nás, redaktorů, nevěřil, že by socialisté měli nějaký alespoň trochu slušný recept, kromě ideologických keců a drobných vylepšení. O pravicových a levicových mimoních jsme psali v minulém volebním čísle. Porážka, až debakl socanů byl celkem předvídatelný, a to z mnoha důvodů.

  • Zničil je samotný Zeman. Jeho parta přitom skončila v demagogickém poli poražených a současně manipuloval svými koníky v socdem jako je Hašek. Výsledkem bylo, že slušná opozice a alternativní ekonomové (jako Švihlíková a další) se s touto partou nemohli identifikovat.
  • Strana je uzavřené ghetto funkcionářů přisátých k funkcím, kteří udělají cokoliv, aby si udrželi posty. Viz jejich jednání v některých krajích.
  • Socani nemají strategickou vizi rozvoje, nemají recept na funkční správu státu. Proto nejsou schopni vládnout jinak než do dluhu, ale o tom jsme už psali. Živnostníci to cítí, a proto jim nedůvěřují a šli za Babišem. Lepší vrabec před očima než holub někde daleko na střeše.
  • Navíc i ostrakizovaní (a proto známí) prominenti ve straně jako Dienstbier a Zaorálek či Špidla pro lenost nebo neschopnost nejsou schopni vygenerovat státoprávní témata a cíle natolik společensky závažné a nosné, aby za nimi šli rozumní lidé napříč stranami. Jsou sice slušní lidé i politici, ale to v době jako je naše rozhodně nestačí.

Tolik k prvnímu rozběhu komentářů k volbám. Analýze voleb se jistě budeme věnovat podrobněji, ale nyní sotva známe celkové oficiální výsledky. A delegované politiky čeká nelehký úkol složení vlády.