Centrální bankéři připravují věci, které většinu lidí asi nepotěší. Ostří hoši jako je Jörg Asmussen a Mario Draghi chtějí dokázat nemožné: za uložení peněz v bance budeme nakonec možná ještě platit. Móda přichází z USA viz tento článek . Zatím se o zavedení tak zvaného „negativního úroku“ mluví, i když pokles úrokových sazeb jde téměř až na nulu. To už se stalo jak u Evropské centrální banky, tak u ČNB. Tím se postarali o znehodnocení úspor lidí, protože k tomu je třeba přičíst i inflaci. Zejména spořitelny usilují o hledání všech možných cest, jak se vyvázat z příslibů úrokového zhodnocení vkladů, které daly lidem při uzavírání stavebního spoření a dalších typů smluv.

Kouzelné slůvko „ negativní úrok“ většinou moc lidem neříká, proto je potřeba celou věc uvést na pravou míru. Viz náš článek Komu slouží současná monetární politika ČNB .

1. Inflační monetární model likviduje naši kupní sílu

Je obecně známo, že nám inflace požírá úspory, není-li náš příjem podle ní valorizován. Jak se smrskne hodnota 10 000 korun za neškodného cílování inflace ve výši 2%, kterou si dala za cíl Česká národní banka? To vidíte z následující tabulky.



A nezapomeňte, že jen bláhovec se může domnívat, že stát bude valorizovat penzi 10 000 korun. Nebo že si zaměstnanci dokážou vybojovat každoroční navýšení mezd dle inflace. Takže se podívejte, jak nám centrální banka krade peníze z peněženky.

2. Levné peníze banky nepouští do ekonomiky

ČNB postupuje anti-ekonomicky. Tisk levných peněz, nazývaný eufemicky „kvantitativní uvolňování“ (QE) umožnil snížení úrokových sazeb a poskytování úvěrů na nesprávné účely. Peníze se dávali i těm, kteří by při kritickém pohledu na bonitu klienta úvěr nemohli nikdy dostat. Špatné hypotéky, spotřební úvěry a život na dluh přes kreditní kartu. Tak se žilo, tak se ještě žije. Místo promyšlených investičních úvěrů levné dovozy a vývoz práce do levných zemí. Výsledek? Hypoteční bublina a pád americké a potažmo evropské ekonomiky do krize v roce 2008, která nebyla překonána. Podíl nesplácených úvěrů roste, krachy podniků se urychlují a nezaměstnanost roste jakbysmet. V roce 2013 není krize překonána.

Díry v bilancích bank mají tedy pomoci zalepit levné peníze od centrálních bank. Ty však nechtějí riskovat a místo aby dávaly úvěry tam, kde by to bylo potřeba, nakupují státní dluhopisy či parkují likviditu, kterou si vypůjčily v rozmezí od 0,0% do 0,25% (Fed), 0,25% (ECB), 0,05 (ČNB) zpět u centrální banky.

Proto nejenom americký Fed, nýbrž i Draghi hovoří o možnosti zavedení negativního úroku, uvažuje se o 0,1%, jako trestu za přebytek likvidity a nevyužití zdrojů. Čili tak zvané „nadbytečné rezervy“. Což o to, peníze se musí v reálné ekonomice točit, tady ale nejde o teorii Silvia Gesella, kterou by bylo potřeba v zájmu nás všech oprášit, nýbrž o další přerozdělování peněz od daňových poplatníků směrem k 1%.

3. Čtyři efekty negativního úroku

  • 1. Negativní úrok z uložených peněz u ECB či jiné centrální banky (ČNB) znamená redukci zisků obchodních bank. ČNB by naopak mohla získat, beztak je v hluboké ztrátě. Banky jsou tlačeny k navyšování vlastního kapitálu. Tím, že by za parkování peněz musely platit, by přicházely o vlastní zdroje.

  • 2. Banky budou raději nakupovat státní dluhopisy zemí s dobrým ratingem. To přesně udělala ČNB, když nakoupila díky „malému českému kvantitativnímu uvolňování“ například eura, jejichž kurz padl po uzavření kartelové dohody centrálních bank a za eura pak nakoupila dluhopisy, zejména USA, německé atd… Při kšeftování s dluhopisy za naše daně pak chybí peníze na úvěrování reálné ekonomiky. To má zdrcující dopad zejména na malé a střední firmy.

  • 3. Dojde k odstrašení zahraničních investorů. Ti dají přednost místo euru jiným měnám, to vyvolá tlak na devalvaci eura proti ostatním měnám.

  • 4. Negativní úrok se bude přenášet na klienty bank. Banky redukují své závazky vůči klientům a současně si tím přímo zvyšují vlastní kapitál. A o to jde.


Negativní úrok v tomto případě nepomáhá ekonomice jak v Gesellově teorii , nýbrž pomáhá státům a bankám žít na úkor pilných a šetřivých, tedy odpovědných obyvatel. Dlužníkům se stejně úroky radikálně nesnižují, lichva bují u spotřebitelských půjček a tzv. dispo sazeb za čerpání kreditní karty. Zastropování této lichvy slibovala před německými volbami SPD. Uvidíme, co dokáže nyní po volbách.

Shrnuto a podtrženo: Díky této politice není možné se zajistit na stáří a první plánovanou obětí jsou staří lidé. Mladí zase trpí nezaměstnaností a nezakládají rodiny.

Zaměstnanecké fondy, které byly součástí penzijního zabezpečení v řadě zemí budou oslabeny, tyto však přestanou přispívat k financování podniků a oslabí investiční aktivity v reálné ekonomice = další růst nezaměstnanosti. Uměle stlačené úrokové sazby vedou k chybným investičním rozhodnutím, nafukují finanční trhy a roztáčejí další kolo krize.

4. Cíl tohoto podvodu? Likvidace hotovostních peněz

Trvalé snižování kupní síly obyvatel a stále zvyšující se daňová zátěž, jsou pořád málo jak pro stát, tak pro banky. Ti, kteří volají po tom, abychom za uložení peněz bankám platili, sledují jiné cíle. Zavedení negativního úroku za likviditu, kterou obchodní banky umístí u centrální banky, znamená přenesení nákladů na široké masy.

Ty ovšem budou reagovat, říkejme tomu stylem "home banking", lidově "peníze do slamníku". Banky se zřejmě o likviditu nebojí v důsledku honu na banky. Vždycky je tu velký vládní bratr koupených politiků, kteří zařídí nekonečný proud peněz z rotaček. Korporacemi a velkobankami koupený stát vypomůže bankám zadarmo. A je tu také nově uzavřená dohoda o trvalém swapu na měny, kartel centrálních bank, viz článek Tiskaři nekrytých peněz vytvořili celosvětový kartel . Česká národní banka je přes Evropskou centrální banku rovněž součástí tohoto kartelu. Už ani prezident nemůže odvolat snadno členy bankovní rady. Stojí za to si prostudovat novelu zákona o ČNB, která vstoupila letos v létě v platnost. Nezávislost? Kdepak, česká politika už nemá žádné finanční nástroje, jak postavit ekonomiku země na nohy. Stačí se podívat na sousední Maďarsko, aby bylo jasné, kde začal Viktor Orbán s očistou hospodářství.

Přes negativní úrok konečně vznikne pádný důvod, proč zlikvidovat hotovostní peníze a vnutit všem lidem očipované karty. Jednotný evropský systém vedení bankovních účtů SEPA je připraven a miliony lidí v Evropě budou pod stálou kontrolou. Občan průsvitný a manipulovatelný ještě více přes peníze než dnes. Největší loupež v dějinách lidstva jede podle plánu.

Negativní úrok je začátek. Vítejte v totalitě, vážení!