Nedávné články Smlouva EU s Kanadou jako model nové strategie korporací upozornily na utajené vyjednávání lobbistů na obou březích Atlantiku o nové formě korporátního otroctví, které se jmenuje moc hezky: Trans-Pacific Partnership Free Trade Agreement (TPP). Smlouva zahrnuje 13 asijských států + USA a pokrývá 40 % světového HDP. Evropská obdoba této smlouvy mezi EU a USA se jmenuje Transatlantic Trade and Investment Partnership  (TTIP). K ní článek Transatlantický trh je hrozba pro EU se současným demokratickým deficitem . Utajení kolem jednání je maximální, stejně velikost korporativních zájmů, které jsou ve hře. Občanská organizace Just Foreign Policy , která chce reformovat americkou zahraniční politiku, se nemohla oficiálně vůbec dostat ke znění smluv. Proto dala společným úsilím občanů dohromady sbírku na odměnu ve výši 70.000 dolarů těm sdružením, které zveřejní alespoň část dohody TPP. Odměnu dostala Wikileaks, viz citovaný článek.

Jednání kolem transpacifické dohody (TPP)

Vzhledem k této dohodě dostávají jednání asijských států dramatický průběh . Korporace USA tlačí naprosto nemilosrdně svou vlastní legislativu, kterou prosazují lobbisté ve Washingtonu pro USA. Zveřejněná kapitola kolem autorských práv je psána jako za zakázku amerických mediálních společností. Naše články ukazují, že s ní většinově nesouhlasí ani americká veřejnost, viz boj proti smlouvě ACTA. Ale to ve Washingtonu nikoho nezajímá. O Japoncích nelze říci, že by byli v opozici vůči USA. Ale ministr obchodu Yasutoshi Nishimura po zbankrotovaných jednáních TPP prohlásil, že USA "musí ukázat více flexibility". Deník Huffington Post publikoval dokument z jednání, který má ukazovat pozice jednotlivých zemí k bodům TPP smlouvy. Tabulky najdete zde .

Novinář George Monbiot ukázal v článku pro Guardian přímé příklady , jak nadnárodní společnosti mohou pomocí nových smluv TPP a TTIP bez problémů obcházet legislativu jednotlivých zemí, a pak ještě vyhrají mezinárodní arbitráž. Pochopitelně, za smlouvu bojují úředníci z Bruselu a prolobovaní ministři ve Velké Británii a USA.

Analýzy Wikileaks potvrzují naše předešlé závěry. Obě smlouvy (TPP a TTIP) dávají multinacionálám ohromné pravomoci mimo legislativu jednotlivých států. Státní legislativa se obejde tím, že arbitráže budou provozovat nově ustavené právní orgány s mezinárodní působností, které budou kontrolovat samotné korporace. To se už potvrdilo v případě již uzavřené transamerické smlouvy NAFTA. Velké těžební společnosti jako Dow Chemicals a Exxon Mobil obešly legislativu daných zemí ohledně frakování a těžby ropy a farmaceutických patentů.