Dne 4. dubna 2014 byla uveřejněna zpráva o rozhodnutí Rady Evropské centrální banky o nákupu státních dluhopisů v hodnotě 1 bilionu (tisíc miliard nebo 12 nul) eur během jednoho roku. Když už to vzdali v ECB i Němci, Mario Draghi a jeho přátelé se cítí být na koni. Adam Ferguson napsal v roce 1975 knihu When the Money Dies: The Nightmare of the Weimar Collapse . Citoval v ní autora žijícího na přelomu 20. století Waltera Rathenaua, který je autorem slovního výrazu „delirium miliard“. Tehdy prožíval tento ekonom totéž, co prožíváme nyní, o sto let později. Jak je vidět, vůbec jsme se z dějin nepoučili. Delirium miliard, odehrávající se na začátku 20. století si dnes tedy budeme muset zopakovat. A možná i příslušné válečné důsledky k tomu.

Profesor Thorsten Polleit zpracoval podrobnou analýzu dopadů, které způsobí nyní nezřízený džin tisku peněz Evropskou centrální bankou. Jde totiž o rozhodnutí, která nás nijak neuvolní, nýbrž potvrzuje obavy, o kterých na e-republice píšeme neustále. To, o čem profesor Polleit mluví, představuje shrnutí dosavadních poznatků a informací o současné ekonomice. Podívejte se na reportáž o bance Golman Sachs, která je hlavní silou tohoto procesu v EU (TV Arte, film True greed).


Popišme tři efekty monetizace peněz, což znamená tisk peněz výměnou za dluhopisy zadlužených států.

1. Nákupy státních dluhopisů

Ty zvýší poptávku po nich a sníží výnosy z těchto dluhopisů. Stlačením úroků se má zabránit zhroucení pyramidy dluhů v eurozóně. Tiskem peněz a jejich pouštěním do oběhu proti převzetí státních dluhopisů se má roztočit inflace s účelem oslabit euro a snížit jeho koupěschopnost. Thorsten Polleit nepíše, které měny z tohoto kroku budou na druhé strany profitovat. Vzhledem k tlaku na uzavření americko-evropské smlouvy TAFTA však můžeme hádat. Viz naše články ohledně transatlantické dohody. Dovozy s USA se prodraží, pro export z Evropy by slabší euro mohlo znamenat výhodu. Ale bude tomu skutečně tak?

2. Tisk peněz ve formě kvantitativního uvolňování (QE)

Fabrikování fiat money stiknutím "enter" u počítače s příslušným počtem nul má odvrátit hrozící deflaci. Ta hrozí, když banky přestávají úvěrovat, podniky krachují, propouštějí lidi, roste nezaměstnanost, klesá kupní síla, ceny jdou dolů, podniky, které zůstaly na trhu opět krachují a tak dokolečka. Jenže jenom tiskem peněz ke zvratu nedochází. O tom jsme se přesvědčili v posledních letech a vidíme to v USA a Japonsku. Evropa je v pasti, ani levné peníze, ani další tisk eur nevedly k nastartování ekonomiky z recese.

Evropa je závislá na dovozu energií. Jejich zdražení však znamená zvýšení výrobních nákladů a zhoršení pozice na tvrdě konkurenčním trhu zejména vůči Asii, která se dohodla na spolupráci s Ruskem. Viz naše články o postupném pádu dolaru jako světové měny . Uvidíme na konci roku, jak se podobný krok ČNB, tedy zeslabení hodnoty koruny, odrazí na výkonnosti české ekonomiky. Zatím efekt zeslabení kurzu přináší pouze zdražení základních potravin pro lidi a firmy rovněž nevidí tento krok pozitivně.

3. ECB provádí nákup státních dluhopisů ve výši 1 bilionu eur

Takový nákup během tak krátké doby není žádným malým obnosem. To pěkně zamává objemem peněz v oběhu. Jde celkem o 11 % dluhů všech zemí eurozóny dohromady. Tento 1 bilion nově natištěných eur by činil 46,5 % dnešní bilanční sumy Evropské centrální banky. Kdo dal ovšem Evropské centrální bance tak rozsáhlé pravomoci? Co dělají evropští poslanci a proč nejsou na nohou, a proč se kvůli nelegitimním krokům ECB nestaví v Bruselu barikády? Místo toho Belgie nakupuje do svých devizových rezerv dolarové dluhopisy – šrot, který už jinde nechtějí.

4. Od koho bude ECB státní dluhopisy vykupovat?

Analytická skupina Thomson Financial vypracovala podle zdrojů z Eurostatu také své analýzy a z jejich grafu vidíte, jak se zpomaluje obrat peněz v ekonomice v EU. To je vždy průšvih a negativní jev pro ekonomiku. Zpomaluje-li se obrat peněz, začíná stagnovat ekonomika, ale jenom pumpování peněz do bank nestačí. To si hoši obhajující kvantitativní monetární teorie musí jednou vtlouct do hlavy. Graf zde:



Vytištěné peníze se dostanou do oběhu. Je ale málo důležité, které dluhopisy ECB nakoupí, ale je důležité, od koho je nakoupí. Proč?

5. Co se stane po odkupu nesmyslných dluhů

V lednu 2014 vykázaly evropské banky ve svých bilancích na straně aktiv dluhopisy v hodnotě 3,451 bilionu eur. Ty nakoupily, protože nechtěly riskovat a za levné peníze, které jim nabídla ECB, se jim vyplatilo investovat do státních dluhopisů místo do normálních projektů v ekonomice. Stát má nástroje, jak v případě potřeby daňové poplatníky skasírovat. Větší objem státních dluhopisů však drží nebankovní sektor: pojišťovny, penzijní fondy a zahraniční banky mimo EU. Profesor Polleit uvádí 5,391 bilionů eur.

Varianta A
Když ECB odkoupí státní dluhopisy od evropských bank, budou mít na straně aktiv místo dluhopisů čerstvě emitované peníze. Ty jsou skutečnými penězi, použitelnými pro úvěrování ekonomiky. Protože však víme, jak systém funguje, stanou se tyto peníze základem pro vytváření dalších fiat peněz a rozjede se další kolo emise virtuálních peněz prostřednictvím dluhu přes obchodní banky. Takže se bublina bude zase dále nafukovat. Pokud tyto banky budou pouštět úvěry do smysluplných projektů do ekonomiky, teoreticky jí to pomůže. Pokud budou zase spekulovat, nebo poskytovat lichvářské spotřební úvěry, ekonomice a zaměstnanosti to nepomůže.

Varianta B
Když však ECB odkoupí dluhy od nebankovních subjektů (pojišťovny, penzijní fondy a cizí banky mimo EU a privátní investoři), vytištěné peníze půjdou přímo na účty prodávajících subjektů. Ale v tom okamžiku vyskočí množství peněz v oběhu, tzv. agregát M1 a M3 a vznikne obrovská poptávková kapacita na trhu, která požene ceny nahoru. Fatální krok. Prognóza: Zvýšení cen v eurozóně a k nám se inflace bezpochyby přelije.

Odhad navýšení množství peněz v oběhu v důsledků tisku peněz monetizací dluhu ze strany ECB činí dle prof. Polleita 4,5 %. Pokud by ekonomika vzrostla o 2 %, znamenalo by to, že roční inflace by vzrostla o 1,75 – 2,5 % (pokud je tam rozdíl, jde o pokrytí trendu zpomalení obrátky peněz). V tabulce vidíte vývoj inflace k růstu 2 % a různé varianty inflace ve vazbě na zpomalení oběhu (odstavec 4). Prognózu udělal prof. Thorsten Polleit.



Jenže kdo garantuje 2% hospodářský růst? Kdyby se objem peněz v oběhu zvýšil o 10 %, znehodnotily by se peníze při započítání efektu zpomalení obrátky o 7 % a to požene nahoru ceny akcií: vznik další bubliny. Místo dluhopisové bubliny vznikne bublina akciová, debakl finančního letadla bude stejný. To je zkušenost z USA a Japonska.

6. Střednědobé a dlouhodobé důsledky rozhodnutí ECB

Shrňme důsledky fatálního kroku ECB v následujících bodech.

  • Samotné uveřejnění zprávy o nákupu státních dluhopisů má účinek na pokles úrokových sazeb. ECB se stává monopolistou a to odradí ostatní aktéry trhu, kteří nebudou sázet na rostoucí úroky.
  • Politika nízkých úrokových sazeb zmenšuje šanci na bankrot států a bank. I když budou přijímat špatná rozhodnutí, bude je ECB držet nad vodou. Působení tržního prostředí na korekci jejich jednání bude vypnuto. Tím ovšem političtí a bankovní šíbři nebudou pod tlakem, aby ozdravovali hospodářství.
  • Nízké sazby způsobí, že spoření a investování nebude mít smysl. Opět se roztočí kolo chybného investování a nových spekulací. Oživení na trhu akcií bude pouze zdánlivé, vytvoří se bublina, která opět po čase splaskne.
  • Nákup státních dluhopisů s sebou přinese potřebu přerozdělování uvnitř EU. I když pomůže ECB touto cestou zemím na periferii, nevzniká žádná záruka, že se tyto země postaví ekonomicky na nohy a odstraní korupci a neefektivitu s nakládáním veřejných prostředků.
  • Úkol centrální banky pečovat o stabilitu měny se transformoval v převzetí faktické politické moci ECB nad státy EU. Transformace nebyla umožněna na základě demokratického rozhodnutí a neprošla ta cestou legislativních změn. Nebyla odsouhlasena evropskými voliči, stejně jako nebyla koncentrace moci do rukou bankéřů z ECB posvěcena změnou Lisabonské smlouvy jako základního dokumentu EU. Přestože by mohly být vykládány některé kroky ECB pozitivně, nelze nevidět prohloubení deficitu demokracie v EU.


Zajímavé bude, zda oslabení eura přinese automaticky další oslabení koruny. Inflaci do Česka však přinese politika ECB zcela určitě. Pokud bude ale zvyšován tlak na nákup dluhopisů eurozóny a dolarových dluhopisů do devizových rezerv centrálních bank i nečlenů eurozóny, je pravděpodobné, že můžeme brzy očekávat další zhoršení kurzu koruny k euru.

Zdroj článku zde .