Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (218/2002 Sb. služební zákon) je platný od 28.05.2002, ale jeho účinnost je odložena na 01.01.2015. Že stát nesmí být dobře a odpovědně spravován - na tom byla trvalá dlouhodobá shoda napříč politickým spektrem. A nás, daňové poplatníky, tato vzácná shoda přišla hodně draho.

Nepřijetí zákona o státní službě nebo přijetí legislativního zmetku z pohledu EU může reálně ohrozit mnoho. Na kolik by přišel takový "český legislativní zmetek"? Příprava programového období 2014-2020 je v běhu. V souladu s nadcházejícím rozpočtovým rámcem Evropské unie pro toto sedmileté období se bude jednat asi o 20,5 mld. euro. A to je, oč tu běží: být u toho a sáhnout si na peníze. Snad i tzv. "šetřivému" opozičnímu Kalouskovi dochází, že když fondy nebudou, tak nepůjdou ani rozkrást. A jeho partaj následně bídně zanikne, viz naše stanovisko ke Sněmovnímu bratrstvu kočičí pracky (Společenství Mordoru ve Sněmovně).

Navrhovatelé podle důvodové zprávy k sněmovnímu tisku 71 chtějí otevření parlamentní debaty o obsahu platného služebního zákona a dosažení politické shody na jeho změnách. Podle stanoviska vlády k tomuto návrhu je toto předloha špatná, dokonce v rozporu s platnou Ústavou. Navíc je tento paskvil horší než to, co bylo schváleno před dvanácti lety. Prezident Miloš Zeman, tenkrát zdatný předseda vlády, to nestihl, s vládou skončil 12. července 2002.

Čas šel a peníze z EU tekly. A tekly dlouho, bez všetečných otázek. Až tu najednou jedna kontrola stíhá druhou a peníze už jen kapou. Máme problémy se špatnou administrací úředníků "kriminálníků" a orgány činné ve věcech trestních se po letech musí dát do práce, protože i ony už jsou v této věci pod dohledem z EU. A úředníci-kriminálníci, kteří kradli pro sebe a pro partaje, které je politicky dosadily a kontrolovaly, zatím vyvázli stoprocentně bez trestu. A škody jdou do desítek až stovek miliard.

Lednová "práce" Sněmovny na služebním zákoně

Prezident Zeman si ještě dobře pamatuje na líté schvalovací boje a po letech oprávněně zalitoval, že to tenkrát nestihl. Sjednal si proto výměnný obchod s novou vládu. Já vám holenkové pomohu, přivřu očko své a ministra financí jmenuji, ale služební zákon, ten bude, milí moji, do konce roku 2014 platit. Sliby se mají plnit nejenom o vánocích a tak se do toho vláda na 5. schůzi 22. ledna. 2014 skutečně dala. Byla to schůze mimořádná, a to nejenom svým způsobem svolání, ale i natvrdlým monotónním vystupováním opozice po celou dobu projednávaného programu. Vládla až dojemná shoda ODS a TOP09, že zákon o nerozkradení státu nesmí projít. Tento bod se začal projednávat kolem 11 hodiny dopolední a hlasováním byl propuštěn do dalšího kola v 17:30. Poslanec Ivan Gabal měl kolem páté hodiny večerní drobnou poznámku k efektivitě práce sněmovny.

Ivan Gabal wrote:
Hodina jednání tohoto ctihodného sboru stojí 538 658 korun. Můžeme si spočítat, zda jsme za dnešních 7 krát 538 658 korun udělali pro ty státní zaměstnance a pro daňové poplatníky dost, anebo ne.

Na celé dlouhé jednání se podíváme očima poslance Jana Chvojky, který na začátku rozpravy řekl:

Jan Chvojka wrote:
Myslím si, že se ta vystoupení budou asi dost opakovat, protože my opravdu nic jiného neslyšíme, než že jde o lex Babiš. Není tady zodpovězeno to, proč se za několik let, kdy vládla bývalá koalice, neudělalo nic se služebním zákonem, proč se neudělalo nic se státními úředníky, proč je dneska v zásadě tato sféra zu grunt, ale budeme poslouchat něco o Babišovi.

Po 3 hodinách marného žvanění a obstrukcí modroptáků si ve 14:30 poslanec Jan Chvojka coby zpravodaj k tomuto zákonu vzal opět slovo.

Jan Chvojka wrote:
Já už jsem nechtěl mluvit, ale musím. Chtěl bych kolegy upozornit, zvláště ty nové - takhle to tady ve Sněmovně vypadá. My projednáváme služební zákon, zákon, který by měl nějakým způsobem vylepšit fungování státní správy, a myslím, že všem jde o to, aby ten zákon byl kvalitní, aby státní správa fungovala lépe, než funguje doposud, a je to samozřejmě i požadavek Evropské unie, ale jak je zvykem v této Sněmovně, komunisté mluví o 90. letech, Havlovi, Klausovi, Koženém atd., ODS mluví o roce 1948. Takže já bych apeloval na to, abychom se zabývali právě jenom tím služebním zákonem. Myslím si, že Havel, Klaus, Kožený, ani rok 1948-1949 atd. s tím zákonem nemají nic společného.

To není náhoda, toto kosmické žvanění, kdy jedna nebo druhá strana vozí k mikrofonu kolečka demagogie. V minulém tematickém čísle Jak funguje Česko (2014-3) jsme jasně napsali, že takto funguje český parlament, pokud je třeba něco pozitivního ničit (Jak funguje Česko II. aneb Strašáci a strašidla). Po šesti hodinách, kolem 17:20, měl poslanec zpravodaj Jan Chvojka závěrečné vystoupení.

Jan Chvojka wrote:
Takže my jsme mluvili o voze, kdežto poslanci ODS a TOP 09 samozřejmě mluvili o koze, protože ti neříkali nic jiného, než že jde o změnu lustračního zákona, kdežto tady jde o změnu služebního zákona. Důvod, proč je předložen, je jasný. My chceme prostě kvalitnější státní správu, chceme, aby tady státní správa fungovala lépe, a já jsem neslyšel jediný konkrétní návrh poslance ODS nebo TOP 09, jak by měla státní správa vypadat lépe, co by se mělo udělat lépe. Slyšel jsem jenom celý den o lustračním zákoně, slyšel jsem o lex Babiš, ale neslyšel jsem jediný konkrétní návrh na to, jak by měla vypadat státní správa, jak by měla vypadat státní služba v tomto státě. A já se přiznám, že jsem ten návrh neslyšel ani za minulé funkční období, kdy jsem tady seděl také, v zásadě neslyšel jsem to ani za to minulé funkční období, kdy jsem parlamentní Sněmovnu sledoval jenom z televize jako politik ve městě Chrudim a čtenář novin. Takže mě by zajímalo, co vy chcete udělat, aby státní správa byla lepší, abychom se pohnuli z místa, aby nebyla závislá na politických vlivech a byla kompetentní. Neslyšel jsem toto od jednoho jediného poslance bývalé vládní koalice. Slyšel jsem jenom o lex Babiš a o lustračním zákoně.

Takže, taková byla situace v lednu. První čtvrtletí je pryč a termín platnosti do konce roku se kvapem blíží. Co se tedy bude schvalovat, když text, který šel do sněmovny jako podklad pro zákon, je téměř nepoužitelný? Když se opravdu chce, tak to jde, i kdyby se to mělo celé přepsat.

Pozitivní role Rekonstrukce státu a dalších iniciativ

Na tomto místě musíme pochválit aktivní roli iniciativy Rekonstrukce státu. Jindy jsme je nechválili, ale to už je život, to když se nechali Kalouskem a spol. svést k roli užitečného idiota (viz Rekonstrukce státu nemůže vystačit s dobrými úmysly). Zato téma služebního zákona si vzali aktivisté za vlastní nejenom po propagační stránce, ale skutečně zapojili své odborné zázemí. A dlouhodobá práce, to už je na přípravě znát. Analytička Rekonstrukce státu paní Lenka Petráková dala resume požadavků a Jana Chvalkovská doplnila podklady o Analýzu finanční náročnosti a kvality výkonu státní správy.

Iniciativa udělala už dávno před lex Babiš seminář k problematice. Legislativní rada vlády by měla do 29.5.2014 předložit návrh k projednání na vládě. Přihlédnout by měla i ke studii Transparency International ČR Profesionalizace státní správy a zákon o úřednících. Tady už se opravdu něco odpracovalo, zájem nebyl jen platonický. Klientelistický nebo právní stát? je analýza z Ekologického právního servisu, autorů Pavla Černého a Karoliny Klanicové, a je z roku 2010. Takto se dělá res-publica - věc společná. V tomto případě neplatí, že Hnutí Rekonstrukce státu provádí jeho dekonstrukci. Odborný zájem není předstíraný a skupina se tématu dlouhodobě věnuje.

To nejdůležitější všechny čeká. Do sněmovny k druhému čtení přijde komplexní pozměňovací návrh tisku 71. Jak kvalitní bude výsledek po hlasování, o tom se rozhoduje v přípravě. U odborných komisí sněmovny a ve výborech, na legislativním odboru vlády a nakonec i u asistentů poslanců. Každý z aktivistů by měl vědět, co a proč bude v tomto zákoně napsáno a nakonec schváleno. Tady se počítá jen poslední hlasování a zápis ve sbírce zákonů. Odpovědnost to není malá. Zákonem se bude řídit 18 tisíc úředníků ve státních orgánech.