Bývalý předseda německé SPD Franz Müntefering je slušný člověk a skutečný sociální demokrat přesvědčením. Nemohl se dívat na ničení německých malých podniků přes nastrčené nihilistické firmy typu "private equity", které se starají jen o množení peněz a nechávají za sebou naprostou poušť a zničené podniky. Viz toto video z veřejno-právní televize ZDF.


Tehdejší předseda SPD Franz Müntefering se rozčílil a veřejně nazval tento typ ničení a tzv. "podnikání" hezkým termínem "kapitalismus sarančat". A v Německu běžela další dva roky velká debata o sarančatovém kapitalismu. Tato debata u nás byla zcenzurována, z celkem pochopitelných důvodů. Heslo na wikipedii k této polemice najdete zde, viz Heuschreckendebatte . Jak se daří sarančatovému kapitalismu na Ukrajině?

Korporátní sarančata na Ukrajině

Buďme struční. Licence na frakování už jsou v USA, to už Jacenčuk a spol. podepsali. Státní ukrajinské plynovody do EU se dají US a EU-sarančatům jako milý dárek. Jenže je tu nemilý háček. Nejprve musí fašistická garda a žoldnéřské jednotky placené oligarchy dobýt ta území, kde se plyn nachází. A kde to je? No přece tam, kde jsou nyní hlášeny největší srážky a kde běží regulérní občanská válka. Viz náš článek O co jde na Ukrajině, mimo jiné . Podívejte se na tuto mapu rozložení zásob plynu získaného frakováním.



Odtržení západní části by vedlo k rychlé privatizaci plynařských společností, které jsou nyní z velké části pod kontrolou státu. A Západ už zde pilně těží. Viz tato dvě klíčová pole, kde se kontrakty pohybují v řádu 7 miliard dolarů.



Takže není divu, že sarančata už pilně připravují další fázi ožírání, vzlet již nastal. To dokládá článek muže, kteří dnes tvoří hlavní zákulisní sílu dobývání Ukrajiny, slovo necháváme bez uvozovek. Soros v tomto článku vysvětluje , proč jeho kapitálové společnosti musí vydrancovat Ukrajinu. A hlavně: proč to má EU zaplatit jak vojensky, tak i politickým a ekonomickým pojištěním tohoto vachrlatého "podnikání" jeho equity-firmy v oblastech, kde zuří občanská válka.

Nezávislý tisk si nedělá o úmyslech mnohých západních aktérů žádné iluze. Ruská zpravodajská služba pustila do světa přes nastrčené novináře celou sérii velmi dobře zdokumentovaných článků, které demaskují hlavní aktéry konfliktu. Jeden z nich, a to hodně dobrý a věcně fundovaný, máte zde a česky. Komu toto psaní od Rusů vadí, měl by vědět, že USA, EU a Izrael si takových kanálů platí celou přehršel (Debkafile, FOX News, CNN atd.). Česká média od nich pilně přebírají a našinci tomu věří jako božímu slovu. Viz náš článek o korporacemi placené agentuře na Ukrajině (Mediální lež rozpoutala válku v Iráku. A co Ukrajina? ). Hlavní podíl tzv. "zpráv" z Ukrajiny, které se k nám dostávají přes média, je řízen citovanou agenturou UCMC. Tato mediální agentura je financována mimo jiné ministerstvem zahraničí USA, ukrajinskou vládou a pochopitelně i miliardářem Georgem Sorosem. Jistě je zcela objektivní, jak jinak.

Zabereme, vykořistíme, zničíme, odjedeme

Jak pracuje equity-firma, na to se můžete podívat zde. Bývalý ministr práce za Clintovovy vlády, známý a na e-republice mnohokrát citovaný ekonom Robert Reich vysvětluje, jak firma neúspěšného prezidentského kandidáta Mitta Romneyho okrádá normální Američany, a to dokonce na několikerý způsob.


Proč mají Soros a jemu podobní zájem o Ukrajinu? Seberou balík akcií frakovacích společností, které si již zaplatily práva na těžbu v oblastech Ukrajiny, jež pučistům v Kyjevě nejspíš ani nepatří. Každopádně o nich odmítají s kýmkoliv z místních občanů jednat. Pak tento balík astronomicky zvýšených akcií sváže equity-firma do úhledného balíčku a dá na kapitálový trh. Tam si jej může koupit každý, třeba i čeští a moravští biskupové prostřednictvím bankovních společností, kam investovaly svůj kapitál z privatizovaného majetku.

Příklad českého podniku Tatra názorně ukazuje, jak se kapitalismus kobylek dokáže domluvit s podniky, které kapitálově a jinak kontroluje. Jak známo, vojenský podnik Tatra tak či onak patřil Američanům. Proto nijak neudiví, že americká M.G. Bryan Equipment a Gardner Denver, společně s českou TATRA TRUCKS a TALOSA, nabízejí unikátní těžební zařízení břidlicového plynu PERCHERON na podvozku TATRA 815-7 10×10. Podrobnosti o tomto jistě výborném vozidle najdete zde , má podvozek z raketometu, takže to musí klapat.


Tatra mohla vyvážet tyto soupravy kamkoliv a Rusové na Sibiři by je jistě brali ještě sto let. Tatrovky jsou tam zcela bez konkurence už po celou generaci. Navíc by Rusové platili dobře a hotově, a ne vykradeným plynovodem a zbídačelým státem, jako to umí bývalí i současní ukrajinští oligarchové. Ale Rusko začalo být náš nepřítel. Nyní je jasný zájem vojenského lobbisty Vondry, spícího knížete a dalších válečníků na tzv. "demokratizaci" Ukrajiny pro korporátní sarančata. Sleduj peníze a najdeš notoricky známou partu českých "demokratů".

Pro sarančata jsou Rusové nepřátelé, holt si brání úrodu

Aby celý cirkus akcií klapl, musí se nejprve dobýt území, které si tak či onak nárokují zdejší občané. A to v situaci, kdy v Kyjevě vládnou skupiny vzniklé po násilném a nelegitimním převratu. To přece známe z Afriky a postup korporátních sarančat je stejný tu i tam. S místními domorodci, navíc mluvícími rusky, se nikdo nebude bavit. EU se nebavilo ani s Putinem, viz článek Co chce Rusko na Ukrajině a proč to má smysl . Požadavky "teroristů" (tolik oficiální jazyk vlády) je třeba ignorovat a musí se v nejhorším postřílet, možná i s jejich rodinami a dětmi. Nová moc na Ukrajině postupně ukazuje svou pravou tvář. Jde o dobyvačnou válku typu Sýrie a Libye, jak o tom píšeme od samotného začátku sporu, tj. od listopadu 2013 (Ukrajinský gambit: koloniální EU versus imperiální Rusko ).

A vinit Rusy z toho, že na Ukrajině mají také své politické ekonomické a vojenské zájmy, je úplně směšné. Rusové je tam měli vždy, už od založení Ruska kolem roku 900 vikingskými kmeny Varjagů v Novgorodě a v Kyjevě. Ale EU a USA nikdy předtím nepodporovaly na Ukrajině tuto agresivní formu kapitalismu sarančat. A to je pořádný rozdíl proti situaci před deseti lety. Korporace a oligarchové ovládly EU a USA natolik, že místní války původně omezené jen na Afghánistán, Irák, Sýrii a Libyi se přenesly do Evropy a nebezpečně přiblížily na samotné hranice EU.