Ve trojdílném seriálu bychom chtěli přiblížit současné dění na Ukrajině. Porozumět logice dění na Ukrajině je nemožné, protože zde vládnou iracionální vášně jako nacionalismus, fašismus a hrabivost oligarchů. Ze zahraničního odstupu se zdá, že zemi vládnou janičáři, jak tomu bylo za časů rozpadu Otomanské říše. Jsou vycvičeni k poslušnosti a podílejí se na správě okupovaného území. S odpovědnou správou země založenou na demokratických parlamentních zásadách nemá tento systém nic společného.

Převzetí politické moci

Rozdělení země na dva nesmiřitelné tábory se projevilo na politické mapě Ukrajiny po tzv. oranžové revoluci, kterou vyvolalo zfalšované druhé kolo prezidentských voleb z listopadu 2004. Revoluce vynesla k moci prozápadního prezidenta Viktora Juščenka a Juliji Tymošenkovou, která se stala premiérkou. Zkorumpovaná vláda pod kuratelou hrabivých a zkorumpovaných oligarchů podporovaných EU a USA dovedla zemi k bankrotu. A tak začalo druhé kolo na Euromajdanu s očekáváním pomoci ze strany EU.



Od samého začátku Euromajdanu bylo jasné, že občanský aktivismus na Ukrajině má své meze. Organizované skupiny demonstrantů a jejich vůdci na okupaci náměstí dobře vydělali . Každý vedoucí týmu odporu dostal 200 USD za den na jednoho člena a dalších 500 dolarů, pokud měla skupina víc jak 10 osob. K tomu koordinátoři dostávali příplatek za velení od 2000 USD za každý den nepokojů. Vyplácelo se ovšem jen tehdy, když skupina vykonávala přímý útok proti policistům a představitelům veřejné správy nebo obsazovala správní budovy (viz článek Na Majdanu stříleli zločinci a zabíjeli demonstranty zezadu ).

Penězům a žoldnéřům cvičeným i v Polsku (viz náš článek Polská vláda podrazila Ukrajinu jako Stalin Polsko) se nakonec demokratické dílo podařilo. Vždyť jen USA do něj investovaly ohromné peníze (USA investovaly do "demokratizace" Ukrajiny 5 miliard dolarů ). Janukovyč jako úřadující prezident podlehl nátlaku a zmizel až za hranice pod ochranu Ruska. Nová moc obsadila ukrajinský parlament a podepsaná dohoda neplatila ani 24 hodin.

Poslanci, staří i noví, začali vládnout. Ukrajinský parlament jako jedno ze svých prvních opatření velkou většinou hlasů zrušil platnost jazykového zákona z roku 2012. Ten povoloval užívání druhého jazyka v regionech, kde žije víc než desetiprocentní národnostní menšina. Toto vyvolalo protesty v ruskojazyčných regionech na jihu a východě Ukrajiny, ale i v západoukrajinských oblastech se silnou maďarskou menšinou. Talentovaní janičářští vůdci z Kyjeva dohnali zemi do občanské války. Referenda o odtržení, volání po samostatnosti a bleskové obsazení Krymu Ruskou federací jsou přímé důsledky segregační a konfrontační politiky proti vlastním obyvatelstvu.

Rozpad vládnoucí kliky pučistů v Kyjevě

Po šesti měsících se tato pučisty sestavená parlamentní většina rozpadla. Fašisticko-nacionalistické strany UDAR (Vitalij Kovalčuk) a Svoboda (Oleh Ťahnybok) opustily 24. července 2014 vládnoucí parlamentní koalici. Koaliční režim pučistů v Kyjevě se rozpadl vinou názorových neshod, protože žádný nacionalistický fašista nemůže prodat zemi cizím mocnostem na způsob oligarchické kliky kolem Porošenka, Jaceňuka a spol. Výsledkem bude bankrot válkou ožebračené země a pučisté v Kyjevě do švestek nevydrží. Jde o první krok k vypsání mimořádných parlamentních voleb, které by se měly konat letos v říjnu. Podporu vládě vypověděla i skupina nezařazených poslanců. Prezident Petro Porošenko uvítal tento krok jako otvírající cestu k předčasným volbám. Vláda odstoupila a politický chaos v zemi graduje, najednou už nikdo nechce vést a nést odpovědnost za cokoliv, co se v zemi děje.

Předseda vlády Arsenij Jaceňuk (bývalý zaměstnanec Goldman Sachs) rezignoval. Jako politik je ve vrcholných funkcích ukrajinské vlády od roku 2005. Ministr hospodářství, viceprezident ukrajinské národní banky, předseda parlamentu, kandidát na prezidenta a nakonec i předseda vlády. Reformy požadované MMF už poslanci neskousli a následoval konec vlády. Jako předseda vlády toho stihl podepsat hodně, ale parlament musí spoustu těchto podpisů ratifikovat. Syn viceprezidenta Bidena sice může stát v čele amerických společností, které mají rabovat zdejší zemní plyn a posílat jej bývalými ruskými trubkami na Západ. Ale zatím toto loupení není na pořadu dne, protože Jaceňukem připravená privatizace není parlamentem schválena jako zákon. A to už vůbec nemusí nastat, zatímco hlad a bída už v zemi jsou ...a budou.

Oleh Ljaško, prototyp ukrajinského janičáře 

Tento ukrajinský poslanec a člen Nejvyšší rady je vůdcem Radikální strany. Jeho kariéra začala skromně, byl novinářem v „Mladé gardě". Pak podnikal, tuneloval, veksloval jako u nás za Klause. Nakonec byl zatčen a obviněn pro zpronevěru investičních fondů. V prosinci 1993 soud uznal Ljaška vinným ze zpronevěry 1,3 mil. rublů osobně, a dalších 1,1 mil. rublů společně s komplici. Trest zněl na 6 let vězení a zabavení majetku. V roce 1998 byl Ljaško omilostněn na základě amnestie a v parlamentních volbách v roce 2006 zvolen jako poslanec do Nejvyšší rady (ukrajinský parlament) na kandidátce bloku Julije Tymošenkové. Jako poslanec působí dosud a má slabost pro neofašistický bojový prapor Azov. Tato ozbrojená milice dnes zastupuje armádu v místě bojů a má kolem 500 žoldnéřů, většinou bývalých trestanců. Jeho kriminální složení obhajuje takto:

Skutečnost, že vojáci byli dříve odsouzen není stigma na celý život. Polovina bojovníků zvláštního oddílu Azov byli dříve odsouzeni..."


Západ je obhajuje jako bojovníky za svobodu. Po posledních masakrech dokumentovaných nejen Ruskem, ale i Human Right Watch od nich začíná oficiálně dávat ruce pryč, ale stále je vyzbrojuje a finančně podporuje. Tito zločinci se účastní bojů na východě Ukrajiny.


Na videu vidíte celý postup genocidy. Janičáři z neofašistické milice Azov vjedou ve vojenských transportérech do civilního města. Tam beztrestně střílí, po kom chtějí, zajaté mučí, pak zastřelí a pak mrtvé někde za městem vyházejí z transportérů na zem a jedou pryč. A toto zvěrstvo Západ platí a podporuje, stejně jako v Sýrii.

Důsledky janičářské politiky

Nechvalně známá ratingová agentura Standard & Poor's srazila úvěrové hodnocení Ukrajiny už v únoru na podřadnou kategorii C. Tímto bylo oficiálně oznámeno, že Ukrajině hrozí ještě letos bankrot. Krach ukrajinské ekonomiky dopadá hlavně na její chudé obyvatele. Naopak oligarchové na chaosu pohádkově vydělali, protože rozkradli všechny finance v zemi, včetně mezinárodní pomoci. Ukrajinci ve strachu o své úspory vybírají vklady , což ruinuje banky. Některé banky omezují výběry a ještě více než ukládají směrnice - místo 150 000 hřiven na den jen 15 000, nebo dokonce 1000 hřiven, popřípadě 100 dolarů za den. Je skutečností, že existuje de facto moratorium na vrácení vkladů, i když de iure to tak není. Ukrajinci propadají panice a berou měnu z bank. Za takovýchto okolností, přišla vláda s novou daní. Je to speciální daň z příjmu z vkladů v bankách, nedaní se úroky, ale přímo vklady. Zavedení daně je v rozporu s platným daňovým řádem, protože nedodržuje lhůtu šesti měsíců. Je to opravdová bomba ke zničení pověsti domácích bankovních ústavů.

Národní banka Ukrajiny (NBU) se dopouští neodpustitelné chyby, když spouští další kolo devalvace hřivny. Na jedné straně je tu odliv peněz z bankovních vkladů v důsledku uložené daně. Na druhé straně bude zvýšená poptávka po měně, protože banky dávají vysoké úroky právě z důvodu udržení vkladů. A toto je velmi nebezpečná situace. Na podzim už bude situace kritická. Bude se muset koupit plyn na zimu a nezáleží na tom, zda v Rusku či v EU. Ale bude se muset koupit za vysokou cenu, protože je tu trvalý tlak na devalvaci hřivny.

Ukrajinské vládě se navíc těžce prodražují staré dluhopisy. Obtížně se získávají peníze na chod státu, a také prudce rostou náklady na splácení dluhu. Investoři už dávno přestali Ukrajině důvěřovat a jejích dluhopisů se zbavují. To ukrajinské vládě dál komplikuje splácení dluhu. Finanční prostředky přidělené z rozpočtu státní pokladny pro výdaje na místní úrovni na platy státních zaměstnanců vystačí jen do října. Problémy s nedostatkem finančních prostředků z místních rozpočtů v mnoha městech jsou velmi akutní. Situaci se ještě zhoršuje skutečnost, že nejsou příjmy do rozpočtu, které města a obce očekávaly. Dodávat finance na rozvoj regionů není prioritou pučistické vlády. To hlavní je nákup zbraní a financování ozbrojených sil, protože běží válka. V regionech se státní moc fakticky hroutí a ponechává starost o státní zaměstnance i komunální provoz pouze na místní správě.

Závěr

Rozpadlá vláda zatím nedostane od MMF (tj. z daní občanů EU a USA) slibovaný úvěr 17 miliard dolarů. S ním si měla hlavně koupit ruský plyn na zimu, který předtím ukradla. A také měla úvěrem částečně zastavit platební neschopnost země vinou ukradených peněz, které ze státních bank vykradli Západem podporovaní oligarchové. Rozpadlá země ke konci roku zbankrotuje a bude potřebovat v naši pomoc. Do jisté míry má na ni právo, protože se stala nepřímým členem EU podepsáním asociační dohody. Rusko získalo svou šikovnou politikou bez výstřelu a se souhlasem místního obyvatelstva Krym. EU a USA dostaly zbankrotovaný stát řízený zločinci, navíc nesou odpovědnost za zločiny a válku v zemi.

Ptejme představitelů tedy EU a USA: Podporovali jste zločinný režim, který bude jednou souzen za zločiny proti lidskosti, protože nechal armádu a neofašistické milice beztrestně vraždit civilní obyvatele. Právní závazky takového režimu nikdo neuzná, je to zločinecká vláda. Kdo nám tedy zaplatí tyto tzv. "půjčky" EU zločinnému režimu? A jak to, že EU pomáhá zločincům našim jménem? Copak vládnou během posledních letech v Bruselu i ve Washingtonu úplní paranoikové?

Další části zde:
Konec pučistů v Kyjevě II. aneb Kolonialismus MMF
Konec pučistů v Kyjevě III. aneb Vláda teroru