Sejde-li se na jedné lodi parta sněmovního Mordoru vedená Kalouskem a komentátorští prominenti z webu Deník Referendum, to jistě stojí za zmínku. Zvlášť, když si notují v tak důležité věci, jako je služební zákon. Začněme komentářem Ivana Štampacha Podaří se levici prosadit byrokracii proti demokracii? (07.08.2014).

Teď ale bohužel nejde o tyto jednotlivce. Jde o stranu a její oficiální politiku. Jde právě o to, jak vehementně prosazuje zákon o veřejné službě. Snad není přílišným zjednodušením, když řekneme, že zákonem se oslabuje vliv politiků a posiluje se vliv úředníků. Strana se veze na vlně populistického odporu k politikům. Od své větší partnerské strany v koalici převzala představu, že rozhodovat nemají politici, nýbrž odborníci. Možná by dnes už dokonce podepsali, že stát má být řízen jako firma.

Umírněný anarchismus lze jen vítat, ale je třeba připomenout, že neoliberální pravice pod Klausem praktikovala podobné rozvracení státu po 20 let. Jenže nyní je třeba se konečně vrátit do civilizované společnosti západních demokracií.

Úředník státu je představitel správního orgánu, má dodržovat správní řád a další organizační normy ve vztahu k občanovi na přepážce úřadu.  Při rozhodování  ve  věci musí dodržovat platný zákon a výkladové zvyklosti. Za toto své snažení bude pravidelně jednou ročně hodnocen a záznam se mu zapíše do osobní složky (viz §§ 155, 157). Tak to  má být podle nového návrhu služebního zákona. Nečinnost ve věci tj. oddalování rozhodnutí, velká četnost vadných rozhodnutí... to všechno bude předmětem osobního hodnocení úředníka. Viz §§ 74, 90, 91 pozměňovacího návrhu, který najdete zde. Systém vzdělávání úřednictva umožňuje posunout státní správu během několika let na lepší kvalitativní úroveň. V tomto je zákon skutečně dobrý.

Zákon má i svoje slabší stránky. Ty ale umírněný anarchista Štampach nevidí. U nás se dvacet kradlo ze státního tím, že bylo snadné dostat „politického trafikanta“ na státní úřad. Na solidní pozici, s dobrým platem a bez jakékoliv odpovědnosti za devastační rozhodnutí, která tento politický blb udělal. A tyto posty se navíc staly mohutným zdrojem interní korupce partají, protože je ovládaly mafiánské zájmové skupiny.

Tato „výhoda“ padne s novým zákonem, ale má to i svou stinnou stránku pro českou partajní politiku. Politické strany mají velmi malé odborné zázemí a objektivně potřebují dostat politika na praxi do úřadu i na nižší funkci. Nový kádr se někde musí naučit něco obecného řídit, aby nemusel jen pustě žvanit jako současná garnitura politiků, která je už 20 let u vesla. Politické vzdělávání, i když bude odborně zaměřené, osobní zkušenost z praxe nenahradí. Toto bude problém, protože bude málo odborně zdatných stínových ministrů v zavedených partajích. Naopak oligarchové si své experty vytáhnou stejně jako Babiš z Agrofertu.

Komentář Matěje Stropnického

Ten najdete v Deníku Referendum pod titulem O služebním zákoně (07.08.2014). Citujme důležitou část.

Posílit po obecním i státního úředníka proti politikovi po vzoru samosprávy znamená sice ztížit hovění soukromým zájmům na hraně zákona a příležitostně i za ní. Souběžně to však znamená i podstatně ztížit uskutečňování změn ve veřejném zájmu, tedy těch, které získaly legitimitu ve volbách. Správu posiluje služební zákon na úkor vlády, úřad na úkor politiky. Svazuje nezákonnost, ale znesnadňuje nápravu špatné zákonnosti. I zákony totiž připravují a zejména připomínkují především úředníci.
A zde právě pochybuji o služebním zákoně nejdůrazněji. Pochybnost se netýká rozšiřování vlivu, množství nebo jistot úředníků. Týká se zužování prostoru demokraticky zvolené politice, tedy i výkyvům, změnám v definici veřejného zájmu, prostoru, který je korumpovatelný, který je však také zdrojem dynamiky a legitimní, postupné, ač i zároveň postřehnutelné změny, a tím nutně rozšiřování prostoru pro radikalizaci politiky protidemokratické.


Tak demokracie nebo úředníci, tak zní Stopnického otázka "být či nebýt". Jenže hrát si v této věci na Hamleta není v českých poměrech na místě. Úředník státu je představitel správního nebo státního orgánu a jeho působnost vymezuje zákon. Zákon schválený poslanci může být v rozporu s veřejným zájmem. Tak např. správní řízení při povolování hracích automatů se měnilo v poslední době několikrát, a to podle toho, jak se měnil zákon. Veřejným zájmem je omezení hazardu, což páni poslanci zohlednili změnou zákona. Úředník byl proškolen a agendu spravuje podle platné zákonné normy.

Připomínky k legislativnímu procesu mohou být oprávněné. Jenže pláčem na vlastním hrobě o zmařené legislativě jen politikové od zelených a sociáldemokratů ukazují, jak je zkorumpovalo posledních dvacet let vlády pravice. Úředník nedělá politiku, ani u nás to tak nebylo. Tu vždy u nás dělaly jen a jen partaje, a nyní oligarchové. A ty a ti si najmenovaly své politické poskoky jako úředníky. Stránky Poslanecké sněmovny jsou veřejné a každý projednávaný zákon je po celý čas kdy prochází sněmovnou plně pod dozorem včetně všech pozměňovacích návrhů i výsledků hlasování jednotlivých poslanců.

A tady je podle nás zakopaný pes. Zákony a důvodové zprávy nikdo pravidelně nečte a nepřipomínkuje, natož Deník Referendum a jeho komentátoři. My se alespoň snažíme v rámci našich možností. Klikněte si na heslo "parlamentní zpravodaj". Aktivistické skupiny (natož členové a funkcionáři strany jako M. Stropnický!) mají přes poslance svých obvodů vykonávat občanský dozor. A právě pro veřejný nezájem mají šanci projít účelové pozměňovací návrhy šité na míru zájmovým skupinám.