Ústavní soud odmítl návrh skupiny devatenácti senátorů na zrušení novely horního zákona. Stalo se tak 20. srpna 2014 na Plénu Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vladimír Kůrka). Publikované rozhodnutí najdete zde .

ČSSD jde na ruku těžařské lobby

Skupina senátorů žádala po ústavním soudu navrácení možnosti vyvlastnit nemovitosti, pod kterými se nachází výhradní ložiska, ve prospěch těžebních organizací. Jedná se o návrat do právního stavu platném před přehlasováním Klausova prezidentského veta. O tomto důležitém jednání jsme už psali tento článek (Zákony ve Sněmovně manipulují lobbisté a hlasují o nich diletanti ). Je smutnou skutečností, že komunistická úprava vyvlastnění pocházející z roku 1988 skončila až dne 26. 9. 2012 .

Za Rakouska-Uherska a první československé republiky nebylo za účelem těžby možné vyvlastňovat obytné domy, zahrady a sady - čili to, co se dnes označuje jako zastavěné území obce. Neomezené vyvlastnění zavedli až nacisté v roce 1943 a komunisté je po válce převzali. Skupina devatenácti senátorů, která ústavní stížností požadovala návrat do totalitních dob, zamrzla v čase. Většina z nich patří do ČSSD a mají lobbistické vazby na těžařské společnosti v krajích. Tito zamrzlíci v čase argumentovali tím, že bez přítomnosti instrumentu vyvlastnění v zákoně může být ohroženo naplnění pozitivního závazku dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství ve smyslu čl. 7 Ústavy České republiky, a při řešení střetu zájmů podle horního zákona dojde k porušení principu rovnosti účastníků vlastnických vztahů zakotveného v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud - chytrá horákyně

Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh z formálních důvodů a s poučením, aby pro příště senátoři svůj podnět lépe formulovali a potom před Ústavním soudem zkusili druhé kolo. ÚS bylo jasné, čeho se stěžovatelé domáhají, ale návrh meritorně (věcně o podstatě) projednávat nechtěl. Vyděsilo je to, že derrogace zrušující novely zákona by vrátila stav ke komunistické úpravě vyvlastnění z roku 1988. Soud se tomu obtížnému projednávání chytře vyhnul a stanoviska účastníků řízení mu k tomu hodně pomohla.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zastoupena předsedou Janem Hamáčkem, odkázala na vyjádření předešlé Poslanecké sněmovny, která navrhla, aby Ústavní soud návrh skupiny senátorů na zrušení zákona č. 498/2012 Sb. zamítl. Vláda České republiky, která využila práva vstoupit do řízení jako vedlejší účastník, prostřednictvím tehdejšího předsedy Petra Nečase odůvodnila právní stav založený napadenou novelou coby výraz naplnění jejího veřejně deklarovaného závazku posílit ochranu práv obyvatel v místech, jež by mohla být případnou těžbou vyhrazených nerostů zasažena, a navrhla, aby návrh byl zamítnut. Připomeňme, že to bylo jedno mála pozitivních rozhodnutí Nečasovy vlády ve prospěch obcí a místních samospráv. Ale hlavně potřeboval odřezat ČSSD od lobbistických peněz, to je jasné. Nová vláda sobotkovců a babišovců žádné vyjádření nepředložila.

Zaujalo nás odlišné stanovisko soudkyně Kateřiny Šimáčkové k usnesení pléna Ústavního Soudu. Plně s ním souhlasíme a proto podstatnou část věcné argumentace přetiskujeme.

Jsem přesvědčena, že Ústavní soud jako ochránce základních práv a svobod měl jednoznačně vyjádřit ten názor, že popsaná a zákonu vytýkaná absence institutu vyvlastnění rozhodně nemůže být nikdy rozporná s ústavním pořádkem. Stát přece může dbát o šetrné využívání svých přírodních zdrojů a chránit své přírodní bohatství, i když nebude vyvlastňovat soukromý majetek ve prospěch zájmů jiných soukromých subjektů, tedy zbavovat majetku vlastníky pozemků ve prospěch těžebních společností. A vlastníci, kteří si přejí ponechat své vlastnictví a brání se vyvlastnění (prováděnému ve prospěch jiných soukromých osob), či kteří požadují dostatečnou finanční satisfakci za své vlastnictví, nemohou být přece obviněni ze zneužití svého vlastnického práva.
Nezpochybňuji, že proporcionálně stanovená možnost vyvlastnění za účelem realizace veřejného zájmu v souladu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod není neústavním zásahem do vlastnického práva, nicméně změna zákona, která možnost vyvlastnění v určité situaci omezuje či dokonce ruší, rozhodně nemůže být shledána jako protiústavní. Tím spíše, že v tomto případě se vztahuje na situaci nejvíce spornou, tedy situaci, která umožňovala vyvlastnit pozemkový majetek jedné skupiny soukromých osob ve prospěch podnikatelské činnosti jiných soukromých osob.


Senát může přijít s vlastním návrhem a změnit Zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (tzv. Horní zákon). Těšíme se na slovní ekvilibristiku obhájců institutu vyvlastnění pozemkového majetku jedné skupiny soukromých osob ve prospěch podnikatelské činnosti jiných soukromých osob. Takové lobbování je totiž hodně vidět a lze o něm dobře psát. Když ale pracuje finanční a legislativní Mordor pod chemikem Kalouskem, je to mnohem složitější.

Redakce se snažila vyhledat na internetu jména ctihodných senátorů podepsaných pod ústavní stížností, ale nepodařilo se nám to. Před soudem nikdo z nich nevystoupil a zastupoval je pouze Prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc., advokát.

Psali jsme k tématu
Zákony ve Sněmovně manipulují lobbisté a hlasují o nich diletanti
České zlato těžařům a státu zbylé škody