Premiér České republiky Bohuslav Sobotka naznačil naprostou změnu naší zahraniční politiky. Vyslovil totiž názor, že nemusí souhlasit se vším, co si právě ve Washingtonu, prostřednictvím jejich prodloužené ruky EU, myslí nebo budou myslet. Naštěstí pro něj snad všichni porozumí, jak to bylo míněno, jde jen o vnitrostátní volby, a po nich bude zase samozřejmě šlapat jako hodinky, nařízené našimi zámořskými přáteli. Vždyť v době, kdy ruská armáda vtrhla na Ukrajinu, Putin zahájil válku proti celé Evropě, a vytahuje se, že za 14 dní bude v Kyjevě, není na přemýšlení čas. Říkali to v televizi. Proč bychom jim nevěřili? Je třeba jednat tak, jak řekl prezident Ukrajiny Porošenko, aby se dědeček místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka neobracel v hrobě. Když hoří střecha sousedům v Doněcku, zapálená Ukrajinskou armádou, je třeba je podpořit. Armádu samozřejmě, a novými sankcemi proti Rusku, viz naše TV .

To znamená přitvrdit sankce proti Rusku a s nadšením mobilizovat. Je to naprosto logické, téměř milion Ukrajinců uprchl do Ruska před demokratickými bombami Porošenkovy armády, a tak je třeba za to Rusko potrestat. Nemusí zůstat jen u sankcí ekonomického rázu. Nikdo z nás si totiž třetí světovou válku nepřeje, a proto můžeme jen přivítat, že výrobce součástí ruských balistických raket na Ukrajině chce rozdávat tajné kódy.

Podle Luboše Dobrovského můžeme jen litovat, že nejsme lépe připraveni na jadernou válku, zanedbali jsme podle něj věrohodnost našeho jaderného úderu . Tento 82letý exvelvyslanec v Rusku zřejmě lituje, že se pod atomovým hřibem už neohřeje. To je nám také líto, takové opomenutí ovšem bude něco stát. Budou se zvyšovat výdaje na zbrojení. Kdo to zaplatí a kdo zinkasuje, je již jasné. Platit bude především lid Ukrajiny a pak i celé Evropy. Bude se střílet, zabíjet a bořit. Hlavní dodavatel zbraní a munice je znám. Platit se bude tak jako vždy krví a otroctvím. Inkasovat budou především USA, přesněji jejich elita. Americká ekonomika nemá dnes totiž v rukou nic mimo produkce zbraní, kontroly nad těžbou ropy a celosvětové měny – dolaru.

Čeká se tedy jen na to, až prostý lid pochopí to, co je každému novináři, politikovi či intelektuálovi dávno jasné, a co již s úspěchem, až na nepatrné výjimky, také praktikuje. Ve chvíli, kdy Spojené státy americké přišly na buben a hrozí ztráta věcí movitých i nemovitých, poctivě naloupených po celé roky, desetiletí, ba i staletí, nezbývá, než aby lid přestal definitivně používat vlastní rozum, nakonec vzal také s nadšením zbraň a vydal se položit svůj život za udržení životní úrovně horního procenta populace. Novináři, politici a intelektuálové jim nezapomenou fandit a navrhovat pochvaly, řády a vyznamenání. Nakonec se upřímně pohádají o vzhled pomníku padlým hrdinům. Ovšemže jen tehdy, pokud někdo takový zbude.