Místostarostovi Prahy 3 Matěji Stropnickému zabavili kriminalisté služební počítač. Důvody nejasné, politickému cíli to však jistě posloužilo. Podrobnosti zde. Následně byla uzavřena koalice bez Stropnického vítězného hnutí říjnových voleb „Žižkov (nejen) sobě“. Všechno tedy nasvědčuje tomu, že jsou v běhu stále stejné praktiky organizovaného zločinu z doby vlády ODS, s.r.o. Pro nezasvěcené připomínám, že Praha 3 měla pověst nejzkorumpovanější radnice v Praze, až do té doby, kdy ji o tento primát připravila ODS na Praze 5.

Nicméně je jasné, že prohlášení nové koalice složené ze zástupců TOP 09, ODS, ČSSD a Volby pro město je výsměchem soudným občanům. Jejich řeči o hospodárném, odpovědném a transparentním vedení jsou asi tak důvěryhodné jako Klausova amnestie, k níž se ani právníci nehlásí. Na druhou stranu je to celkem Klausovi ke cti, že v tom nenechal své kumpány lítat samotné a takto se jich zastal. Co by to bylo za kmotra, který by nechal své společníky ve vězení, když může jednoduše zařídit jejich propuštění? Republiku rozebrali společně, proč by jeden měl být vězněm a druhý prezidentem?

Propojení moci zákonodárné, soudní a výkonné není sice specifické jen pro Českou republiku, ale to nám moc nepomůže, že jinde jsou na tom také blbě. Česká republika je prostě rozkradena, policie a soudy občas pracují ve službách organizovaného zločinu a krade se dál. Pak jsou na omylu ti, co se domnívají, že už „není co rozkrást“, krade se totiž na dluh. Nejde tu o nějaké peníze v krabici od vína, ale o stamilióny a miliardy. Na buben nás nepřivedly sociální dávky, jak nám prostřednictvím svých hlásných trub tvrdí organizovaný zločin, ale mafiánská struktura založená ihned po listopadu 1989. Tito ctihodní mužové se jistě nezaleknou naší udatné policie, která lapila MUDr. Ratha a trapně krouží kolem Rittiga.

Podstatou systému, ve kterém žijeme, je transfer peněz od chudých k bohatým. Všechna moc v tomto státě nepatří lidu, protože moc patří mocným a bohatým. To je snad každému jasné, že o morálku nejde. Jde o moc. Jestliže je necháváme mocné dělat co chtějí, tak to také dělají. Politici jako koupení herci lžou o zastupování občanů, nebo hůře o hájení národních zájmů. Přitom si můžeme být naprosto jisti, že nikdo ze současných politiků národní zájem nehájí s takovou vervou, jako ten svůj, osobní.

Národním zájmem normálních občanů jistě není zbrojení, není to podpora válek v Afghánistánu, Iráku, destabilizace Ukrajiny a mnoha dalších konfliktů, na kterých jsme se v roli platících diváků podíleli a jejichž plody sklízíme a budeme sklízet. Jenže svou pasivitou se ocitáme na straně zločinu. Nejsme „ti dobří“, naopak, jsme „ti zlí“. Kde je mír, tam přinášíme válku, kde je jistota, tam vnášíme nejistotu. I když nejsme v hlavní roli. V té je naše reprezentace. Ta to ovšem jistě neudělala pro nějaké pomýlené hájení národních zájmů, ale jen a jen ve vlastním zájmu. Kdo by se chtěl dostat do konfliktu s mocí USA, že ano? Kdo by chtěl být vydírán, odposloucháván, sledován a dehonestován? A kvůli čemu vlastně? Kvůli nějaké obecnému blahu res publica?

Obětování jednotlivců ve prospěch celku vyšlo z módy, dnes jsou obětovány národy ve prospěch hrstky jedinců. To je ideologie dnešní doby. Moc médií dokáže, a také to dělá, udělat z poctivého lumpa ...a z gaunera prezidenta republiky. Žijeme v převráceném světě, nad kterým prozatím nemáme žádnou kontrolu, natož moc. Vymklo se nám to z rukou, zvyšujeme produktivitu, HDP a současně zvyšujeme sociální nejistotu. Tradiční svazky a pouta se rozpadají, nové nemáme. Jsme v pasti. Jsme jako ty myši v bubínku. My, dolních 99 %. Zatím.