Článek Jak se připravují převraty v Jižní Americe ukázal, že tzv. "lidové puče" a "oranžové revoluce" nevznikají spontánně zezdola ani na Ukrajině, natož v Jižní Americe. Tyto události jsou pečlivě plánovány, a to dlouhou dobu dopředu. K událostem na Ukrajině jsme toho psali dost, viz klíčové slovo "Ukrajina". Hlavní článek se jmenuje Po Ukrajině se šíří stejné paramilitantní plakáty jako byly v Egyptě. Přímí organizátoři těchto převratů nejsou z USA, ale jsou to většinou pro tento účel najaté zahraniční agentury a cizí či místní nevládní organizace. K celému mechanismu jsme psali článek Čtyři filmy o degradaci západní demokracie a dále Tichá válka Západu proti aktivistům za lidská práva.

Německo v ekonomických a politických kleštích

Němci se začínají probouzet a nevědí, komu dřív vyhovět. Zda mají jít na ruku velkoprůmyslníkům a chránit ekonomické zájmy země, to znamená nenechat se poškozovat sankcemi, které prosazují Spojené státy a Evropská unie. O tom svědčí i vstup Německa a dalších zemí do nové čínské mezinárodní Asijské infrastrukturní investiční banky (AIIB). Nebo zda mají jít na ruku Washingtonu, který Němce varoval, aby se nedívali na východ a slepě poslouchali Velkého bratra. Jsou přece kolonií a nemohou si dělat, co se jim zlíbí. Přesně tak, jak o tom hovoří níže uvedený dokument rakouské televize ORF 2, který byl odvysílán v roce 2011 (Deutschland wird von Washington regiert).


Pravděpodobně byl tento dokument odvysílán v hodně pozdních nočních hodinách, protože v hlavním vysílacím čase se podobné dokumenty nevysílají. Člověka existence tohoto dokumentu musí zaskočit vzhledem k tomu, jaká žumpa se ze státní rakouské televize ORF stala v poslední době. Je to podobně jako v Česku.

Nepovedený puč ve Venezuele

Puč za svržení venezuelského prezidenta Nicolase Madura nevyšel. Den 12. únor 2015 se měl stát dnem, kdy měl být odstraněn venezuelský prezident Nicolas Maduro. Operace nesla název Jericho a zdi se měly opravdu biblicky otřást. A to nejenom ve Venezuele. Akce měla pořádně zatřást se stále více se probouzejícími a vzájemně solidarizujícími zeměmi Latinské a Jižní Ameriky. Do operace Jericho byl zapojen rovněž izraelský Mossad. Dokument k převratu najdete zde.


Velením akce byl pověřen Ricardo Zúriga, vnuk honduraského prezidenta stejného jména. Ten se proslavil zorganizováním dvou pučů v roce 1963 a 1972. Jeho vnuk vedl pracoviště CIA na Kubě v letech 2009-2011, kde rekrutoval a platil agenty, kteří organizovali opozici proti Fidelu Castrovi. Jako vždy se puče organizovaly tak, aby nemohla být obviněna CIA. Na to jsou nevládky, jako například Endowment for Demokracy, Freedom House atd. Nezdařilo se, a proto dalším důležitým úkolem Zúrigy bylo dosažení navázání diplomatických vztahů s USA, což se podařilo v roce 2014. K tomu viz článek Proč USA najednou otočily v otázce Kuby.

V případě Venezuely šlo o plán, kdy letoun soukromé armády Academy (ex-žoldnéři firmy Blackwater) měl být upraven, aby vypadal jako letoun venezuelské armády a ten měl bombardovat přímo prezidentské sídlo a prezidenta Nicoalse Maduru při této akci usmrtit. Jak ve svém článku píše Thierry Meysson, spiklenci měli na Madurovo místo dosadit dřívější poslankyni Marii Corinu Machado. Jako vždy se najdou v každé zemi ochotní kolaboranti: zde se stal izraelskou spojkou samotný starosta Caracasu Antonio Ledezma. Venezuelská tajná služba přípravy atentátu na Madura delší dobu sledovala a plán nevyšel.

Sankce, které měly vyhladovět Venezuelu

Podobně jako Rusko, byla Venezuela, jako exportér ropy, postižena manipulací s cenou ropy. Sankce, které byly uvaleny na Venezuelu, byly vlastně hospodářským embargem. Pád ceny ropy doprovázelo zvýšení úroků, obdobně jako v Rusku. Prezident Maduro otevřeně obvinil Spojené státy v televizním projevu a vysvětlil obchodníkům, o co jde v této ekonomické válce: o pád Ruska a Venezuely.

Nespokojenost obyvatel byla dále cíleně rozdmýchávána. V zemi řádily již delší dobu gangsterské bandy, které dle Meysssona byly placeny již delší dobu z Washingtonu, což nepřekvapí nikoho, když si vyslechne tuto přednášku Místem války Evropa?. K ekonomické válce proti Venezuele si přečtěte náš článek Situace ve Venezuele, doopravdy a celkovou analýzu psanou po Chávezově smrti nazvanou Chávezovo rozporuplné dědictví.

V každém případě údajní studenti terorizovali dlouhodobě obyvatelstvo a zabili během několika měsíců 43 lidí. Majdan v provedení Caracas? Sankce vůči Venezuele vyhlásily USA jako trest za potlačení protestů studentů v prosinci 2014 a vrcholem bylo vyhlášení Venezuely jako země ohrožující národní bezpečnost USA prezidentem Obamou.

Pomoc přichází z Číny

Podobně jako Rusku, přispěchala Venezuele na pomoc Čína. Venezuela má ropu, Čína zase potřebuje odhodit bezcenný dolarový šrot. A tak Venezuela dostala od čínské vlády úvěr ve výši 10 miliard dolarů se splatností 5 let, místo obvyklých 3. Nepřekvapilo by, kdyby Čína chtěla dostávat úroky za tento úvěr již v renminbi.

Země Jižní Ameriky se začínají stále více podporovat. O snaze bolívijského prezidenta Eva Moralese prosadit reformu MMF jsme již psali dříve (Jak Ekvádor investuje do svých občanů a proč). Poté, co Obama vyhlásil Venezuelu za nepřítele USA číslo jedna na jihoamerickém kontinentu, postavil se na stranu této země Ekvádor a jeho parlament označil Obamův dekret za urážku celé latinské Ameriky. Unie jihoamerických národů UNASUR odsouhlasila 86 hlasy rezoluci, kterou vyzývá Obamu ke zrušení tohoto nepřátelského dekretu a přestala využívat ekonomické sankce bezdůvodně k poškozování států Jižní Ameriky a Karibiku. Naprosto flagrantní případ nespolupráce západních korporací a jimi manipulovaných vlád ukazuje článek Ekvádor navrhl OSN záchranu pralesa, svět odpověděl mlčením.

V souvislosti s těžkou hospodářskou krizí, která byla vyvolána v Evropě uměle, varuje Nicolas Maduro před „politickou explozí“ v Evropě. Situace v Evropě se podobá situaci v devadesátých letech minulého století v Jižní Americe. Tuto větu řekl Maduro v rozhovoru pro francouzský list Le Monde dne 2. 5. 2013 (Obama ne nous respecte pas. Usmívá se, a přitom shazuje bomby. Evropa by měla být opatrná, Jižní Amerika už ví své.


Další zdroje zde a zde.