Vláda se dne 6. srpna 2014 usnesením č. 655 zavázala dodržovat tzv. směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Na základě Víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období let 2015–2020 se mají naplnit a dodržovat přijaté závazky ze směrnice 2003/96/ES.

Co musíme splnit a proč

Hlavními cíli Programu je splnění závazného cíle náhrady alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě energií z obnovitelných zdrojů, tj. biopalivy a elektřinou. Česko má splnit povinnost v rámci EU, která ji ukládá snižování emisí skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v pohonné hmotě v jejím úplném životním cyklu. Do konce roku 2014 se požaduje snížení emisí skleníkových plynů o 2 %, do konce roku 2017 o 4 % a do konce roku 2020 o 6 % ve srovnání se základní hodnotou emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty. Kde již jsou jiné EU země, o tom si můžete přečíst v článku Dánsko má alternativní, sociální, lacinou a demokratickou elektřinu.

Tyto požadavky jsou rozumné a je třeba je průběžně splnit. Na jejich konci může být laciná a demokratická elektřina. O opačné variantě jsme psali článek Proč nás Temelín zničí. Závazky přijaté z EU v této formě musí hospodářství akceptovat, jinak půjdou oprávněné sankce. V EU platí pravidlo, že výše sankcí ze strany Evropské komise vždy převýší náklady potřebné na splnění stanoveného cíle. Zavázali jsme se nahradit alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě energií z obnovitelných zdrojů. Zatím nemáme v takovém objemu jinou alternativu, než tu co vyroste na poli. Dneska je naše technologická úroveň zajištění výroby biopaliv postavena na řepkovém oleji a zpracování cukrovky. Výsledkem je nomenklatura 3824 90 99 - bionafta. Novela zákona na ochranu ovzduší v § 19 ukládá povinnost dát 2 % biolihu do benzínu a 4 % bionafty do nafty. Tyto parametry jsou tam proto, aby byl splněn vládou stanovený cíl na snižování emisí skleníkových plynů.

Sněmovní Mordor s Kalouskem v čele

Poslanecká sněmovna začala projednávat novelu zákona o spotřebních daních. V jejím rámci proběhlo představení největšího mluvky jménem Miroslav Kalousek. Tento skvělý demagog a kvazi-korupčník v nespočetné řadě skandálů ze skromnosti pomlčel, jak byl u toho, když pršely dotace na bionaftu. Místo zasvěceného historického exkursu podal ve Sněmovně demagogii, jejíž zhuštěný výtah máte zde.

To byl onen program, který byl notifikován na léta 2010-15, aniž kdokoli komukoli sliboval, že po roce 2015 bude prodloužen. tzn., výrobci, kteří dnes říkají, že v dobré víře čekali nejméně do roku 2020, to říkají zcela bezdůvodně. Ten program byl notifikován na léta 2010-15, a tato povolená veřejná podpora vyprší 30. 6. letošního roku. (....) Vláda v srpnu 2014 k tomu zaujala jiné stanovisko, skutečně schválila prodloužení daňové podpory čistých biopaliv do roku 2020, což je ovšem něco, co musí být znovu notifikováno, a dodnes to notifikováno není a na základě usnesení o schválení tohoto programu ministr financí zpracoval a předložil, tak jak mu ukládalo usnesení z tohoto programu, novelu zákona o spotřební dani. A to je tisk 418, který teď máme před sebou a který projednáváme. Ovšem aniž mu to ukládal program, ten mu uložil zpracovat novelu zákona o spotřební dani, ministr financí z pilnosti předložil novely dvě, které máte v tisku 418/0. Novelu zákona o spotřební dani a novelu zákona o ovzduší.

Představme Novelu zákona o spotřební dani na pozadí české ekonomické reality. Celkový objem této daňové úlevy odhadlo ministerstvo financí na léta 2015-2020 na celkem 9 miliard Kč na podporu produkce biopaliv, na podporu jeho výroby. Říká se tomu veřejná podpora a podle pravidel EU každá taková podpora podléhá notifikaci, což je něco jako schvalovací proces.

Agrofert má zhruba 60% podíl na domácím trhu biopaliv. Firmy Preol a Primagras dodávají bionaftu pro státní podnik Čepro, který má na starosti přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Podíl Agrofertu na trhu je kolem 55 % a je současně dominantním zpracovatelem řepky. V České republice v roce 2014 činila sklizňová plocha řepky ozimé 389 298 ha(asi 17% využívané zem. půdy), z toho Agrofert sklízel 20 000 ha, což je 5,1 %. Do tržeb skupiny přijde v následujících letech 5 miliard věnovaných na podporu výroby biopaliv v Agrofertu.

Vláda udělala svoje EU-úkoly, byť hodně selektivně

Ministr financí předložil návrh, který spočívá v kombinaci duplicitních podpor, daňové úlevy čistých biopaliv a povinného přimíchávání. Podle schváleného víceletého plánu rozvoje toto povinné přimíchávání zvyšuje povinnou spotřebu a tedy i produkci biopaliv. Vláda takto podporuje 1. generaci [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biopalivo|]biopaliv z polysacharidů a olejnin.



Technologie výroby bioethanolu z lignocelulosové biomasy je zpracováním tzv. nepotravinářské suroviny. Je to už 2. generace biopaliv. Na odborném webu najdete výrobu bioetanolu ze slámy jako investorský záměr od roku 2004. Proč stát tento typ zpracování nepodporuje stejně jako zpracování potravinářské suroviny, pochopí jen „náležitě motivovaný“ státní úředník. Běžný občan s tím nemá problém: palivo jako palivo, hlavně že to nezničí motor. Společnost Biotech progress a.s. (Ústí nad Labem) se specializuje na technologie pro zpracování lignocelulózové biomasy pro výrobu biopaliv. Technologie je založená na nově vyvinutém procesu rozkladu lignocelulózy na hydrolyzovatelné cukry (glukózu). Nabízí průmyslové jednotky pro zpracování 1-7 tun suché biomasy za hodinu.

Proč Kalousek nepláče na vlastním hrobě?

Nepochybně má v tomto bodě svého vystoupení pravdu i pan poslanec Miroslav Kalousek. Jde o Lex Babiš úplně stejný jako době, kdy v této zemi vycházely zákony signované Kalouskem. Oba jsou voleni stejným lidem, který miluje a volí jako vůdce pouze Babiše a Kalousky.

Není vůbec totiž pravda, že k naplnění našich cílů je nezbytné extenzivně zvýšit produkci biopaliv první generace. Ona skutečně existují biopaliva druhé generace, i když i o nich dnes vědecká obec a ekologické organizace pochybují. Ale ty kapacity v Evropě existují, dokonce ne nevýznamná kapacita existuje na území České republiky, tuším v objemu asi 5 tis. tun měsíčně, což vůbec není málo.
A vzhledem k tomu, že biopaliva druhé generace mají na emisi skleníkových plynů dvojnásobný efekt než biopaliva první generace, tak pochopitelně jejich zapojením do systému se zvýší účinnost, nikoliv extenzivně, ale intenzivně. Problém je, že materiál, který máte na stole, a program, který vláda schválila, s nimi vůbec nepočítá. Počítá pouze s biopalivy první generace a neumožňuje vůbec biopalivům druhé generace vstup na trh biopaliv v České republice, protože i když ty kapacity existují, mají jednu strašnou nevýhodu - žádná z nich nepatří do skupiny Agrofert a je tedy pouze konkurencí. (...) Zaveďme povinné přimíchávání a zrušme daňové zvýhodnění, pak to bude přesně tak, jak to po nás chce Evropská komise. Ale vy to chcete dvakrát. To je na tom to nemravné.

Tolik k argumentaci opozice. Ten poslední návrh je racionální, má ovšem svoje ale. Tím je skutečné a prokazatelné splnění přijatého závazku, který je kontrolován ze strany EU. Pan poslanec Jaroslav Faltýnek z hnutí ANO oprávněně namítl, že když už musíme plnit závazné parametry, tak by bylo záhodno umožnit obživu zemědělcům jejich vlastní prací. Je to samozřejmě lepší, než vyplácet dotace za neobdělanou půdu.

Takže pokud se shodneme i s kolegou bývalým ministrem financí panem Kalouskem na tom, že zůstáváme členy EU a budeme plnit smlouvy, ke kterým jsme se zavázali, pak máme v podstatě podle mého soudu dvě možnosti, a to podpořit a snížit daňové zvýhodnění vysoko-objemových paliv, což navrhuje vláda, anebo navýšit povinný podíl přimíchávání biopaliv ke klasickým fosilním palivům. Dnes je naše země, a ta čísla tady zazněla rovněž z úst pana předsedy Stanjury, který se opravdu soustředil na ta čísla, a ta čísla sedí. Dnes je naše země na 4,1 % u ethanolu a 6 % u nafty, sousední Německo má 6,25, Francie 7, Polsko 7,55, Rakousko 5,75 %. Takže my, Česká republika, v roce 2015 jsme zhruba, když se to zprůměruje, na 5 %. Bez jedné či druhé cesty si myslím, že nemáme šanci náš závazek splnit.
A na závěr mně dovolte poslední poznámku týkající se našich zemědělců. V současné době je zhruba našich zemědělců, ale musím říct v tom svém konfliktu zájmů samozřejmě i zemědělců ze skupiny Agrofert, abych za to opět nebyl popotahován, v současné době je zhruba třetina řepky, která se vypěstuje v ČR, používána na výrobu metylesteru řepkového oleje, který se používá k přimíchávání do nafty. Ale pro vaši informaci, také zhruba jedna třetina potřeby metylesteru řepkového oleje, který se přimíchává v tuzemsku do biopaliv, se dováží ze zahraničí.
Takže před námi stojí rozhodnutí, zda chceme podpořit tuzemské zemědělce, nebo jejich kolegy v zahraničí. Ta otázka je poměrně jednoduchá, protože my můžeme dovézt v podstatě celou potřebu České republiky ze zahraničí.

Ministr životního prostředí ČR, Richard Brabec, zdůraznil hledisko závazného plnění přijatého cíle. Bohužel závazky přijaté z EU musí hospodářství akceptovat a splnit, nebo budou oprávněné sankce. Znovu opakujeme: V EU platí pravidlo, že výše sankcí ze strany Evropské komise vždy převýší náklady potřebné na splnění stanoveného cíle. Viz Ministr životního prostředí ČR, Richard Brabec.

Takže, vážené kolegyně, vážení kolegové, můžeme debatovat o jakékoli spekulaci. Můžeme debatovat o tom, co se v té Evropě stane za rok, za dva či za pět let. Můžeme debatovat, že desetiprocentní cíl někdo někdy zpochybní. Ale on existuje a my jsme povinni ho plnit. A dnes ani s tím povinným přimícháváním ten cíl prostě neplníme. Ne že ho přeplňujeme. My ho neplníme. A pokud skutečně tou notifikací nebude možno ta vysokoprocentní nebo čistá biopaliva použít, tak už ho nesplníme tuplem. Děkuji vám za pozornost.

Evropská unie se rozhodla omezit podíl biopaliv, u kterých výroba vyžaduje zábor zemědělské půdy, a to je fakt. Evropská komise chce snížit podíl na pět až šest procent. Nové technologie recyklace použitých potravinářských olejů a masivní nasazení technologií 2. generace umožní splnit závazné cíle daleko efektivněji. Kalousek má pravdu v tom, že Babišův Agrofert sekundovaný vládnoucími socany počítá pouze s biopalivy první generace a neumožňuje biopalivům druhé generace vstup na trh biopaliv v České republice. Kapacity existují, ale žádná z nich nepatří do skupiny Agrofert, a je tedy pouze konkurencí. A od toho tu Babiš jako oligarcha vládne, aby si chod státu zařídil po svém. Viz náš článek Stát je firma a opačně, krást se bude legálně. K tomu je klíčové heslo "neo-neokolonialismus" a "koncesní stát". Dnes už jsme přešli na heslo "korporátní fašismus", neb vývoj zdejší lidovlády asi nelze zastavit. V době, kdy Kalousek tyto kapacity podpořit mohl, se staral o vlastní kšefty, stejně jako dnes Babiš. Ty byly od bionafty vzdáleny stejně, jako se řepka liší od tanku a od státního dluhopisu.

Od naší vlády bych čekal totéž. Zakonzervování a podpora jednoho směru, to přesně odpovídá scénáři s podporou solárních elektráren. Prostě máme cíl a plníme zase tak na český způsob. Proč stát nepodporuje biopaliva 2. generace stejně jako zpracování potravinářské suroviny, to pochopí jen „náležitě motivovaný“ státní úředník. Běžný občan s tím nemá problém: Palivo jak palivo, hlavně že to nezničí motor.

Psali jsme k tématu:
Benevolentní ÚHOS schválil Babišovy nákupy médií
Stát je firma a opačně, krást se bude legálně
ÚOHS jako svědek rozpadu státní autority
Dánsko má alternativní, sociální, lacinou a demokratickou elektřinu
Proč nás Temelín zničí

Zdroje:
Stenozáznam jednání
Novela z. o spotřebních daních - EU sněmovní tisk 418
Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období let 2015–2020