Sobotních protestů (18. 4. 2015) proti smlouvě TTIP, CETA a se zúčastnilo v Rakousku přes 22 tisíc lidí. To jsou odhady dle policie. Přitom počet obyvatel je o dva miliony nižší, než má Česká republika. Je frustrující vidět lenost a neochotu české populace zvednout zadek, když jde o věc tak závažnou. TTIP ohrozí další pracovní místa v Evropě, zhorší postavení pracujících lidí, je rizikem pro životní prostředí. Ale především umožní korporacím žalovat státy, když si usmyslí například, že zavedou opatření k omezení kouření, jako například zde již běžící žaloba koncernu Philip Morris proti Uruguayi, požadující 2 miliardy dolarů od státu za ušlý zisk.

To je začátek konce již tak chabé demokracie. Evropská komise se prý strašně diví, odkud se vzal tento odpor, vždyť přínos prý činí 545 milionů eur. Ovšem i v jejich fantazijních číslech je to na 10 let, což činí 13,60 eur na obyvatele ročně. Přínos z hlediska pracovních příležitostí, vyčíslují tito mladí komici ve videu na 0,01 % jenom pro Německo. A jiné, než pozitivní zprávy, komise do éteru pustit nechce.

Češi zřejmě touží být otroky. Jinak si nelze vysvětlit onen nezájem, když je celá Evropa na nohou. I manipulovaná rakouská televize, na kterou se nelze dívat a která má k objektivnímu vyváženému zpravodajství hodně daleko, informovala o protestech v různých zemích Evropy a v Rakousku v hlavních večerních zprávách. Malá noticka České televize běžící na displeji v dolní části obrazovky o účasti 400 účastníků v Praze, rozhodně neodpovídala relevantnosti problematiky. No přece se tématu nemohou věnovat, když je náš Babiš - přítel Monsanta - právě v Americe.

Normální Rakušané toho začínají mít plné zuby

V současné době probíhá v Rakousku aktivita ke sběru podpisů za konání referenda o vystoupení země z Evropské unie. Přes Linec projel po kolejích transport americké armády z Německa směrem na východ, což vyvolalo velké pobouření obyvatel. Rakušané mají zakotvenu v mírové smlouvě neutralitu a závazek nepřipustit přes své území cizí vojenské transporty. Rakouská vláda protestovala u americké ambasády ve Vídni, ale nic pro zastavení konvoje jinak neudělala. Nakonec se musela u Rusů omluvit, že průjezdem konvoje nesouhlasila, jinak by riskovala diplomatický incident. V jinak poklidné rakouské společnosti, to začíná pod povrchem vřít. Od 24. 6. 2015 do 1. 7. 2015 - včetně soboty a neděle - se budou sbírat podpisy a má se rozhodovat o tom, zda bude vyvoláno referendum o odchodu z EU.

Odůvodnění návrhu vystoupení Rakouska z EU

Předkládám hlavní body argumentace zastánců připravovaného referenda. Výtah z dokumentu ze dne 17. 12. 2014, zdroj zde .

Všechny sliby před vstupem Rakouska do EU před 20 lety, které vedly k rozhodnutí o vstupu, byly porušeny. Místo rozvoje došlo téměř ve všech oblastech ke zhoršení vývoje Rakouska. K růstu nezaměstnanosti, rostoucímu zadlužení, ztrátě kupní síly širokých mas, růstu kriminality až k odumírání selského stavu a zániku farem zemědělců, kteří by byli schopní vyžít z vlastní produkce. A zejména došlo k výraznému zhoršení kvality životního prostředí.

Rozhodnutí na úrovni EU jsou řízena a diktována finanční lobby, farmaceutickými koncerny, genovou technologií a mezinárodními obchodními řetězci, které nedávají šanci producentům středního stavu, usilujícím o zásobování regionálními produkty a respektujícím více přírodu.

Především je těžce zasažena mírová politika zemí Evropského společenství. EU porušuje stále více právo národů na sebeurčení jako základu svobody a míru. To, že neseme na svých bedrech ekonomické sankce proti Rusku a probíhající válku na Ukrajině, je neslučitelné s uzákoněnou neutralitou Rakouska.

Chceme opět svobodné a neutrální Rakousko a nebýt žádnou kolonií ani Bruselu, ani Washingtonu. A už vůbec nechceme být zatahováni do zahraničně-politických konfliktů, které se nás netýkají a které jsou z hlediska vojenského ohrožením míru. Braňme se, než bude pozdě!

Tím, že vystoupíme z EU, se vyhneme nebezpečí, které ženou dopředu politici v podobě tajného vyjednávání transatlantické smlouvy mezi EU a USA (TTIP) a EU a Kanadou (CETA). Stejně jako se vyhneme našim netto platbám do EU, které musí Rakousko platit již 20 let. Z těchto miliardových obnosů dostává pak nazpět pouze malou část a naše příspěvky jsou označovány propagandisticky jako „podpora EU“. A Rakousko o penězích, které jsou našimi vlastními penězi, rozhodovat svobodně nesmí. Pro Rakousko je to 20 let trvající ztrátový obchod a také důvod k odbourávání sociálního státu a likvidace funkcí státu, které zajišťoval stát ve prospěch všech obyvatel.

O nějakých platebních závazcích v případě vystoupení nemůže být řeč, zcela naopak. Rakousko by ušetřilo své každoroční transfery do Bruselu, především ale peníze na tzv. „záchranné deštníky“. Znamenalo by to zrušení miliardových vkladů do ESM, stejně jako povinnosti ručení za EFSF. Rakousko by opět mohlo zavést svou měnu – šilink, který by sloužil ku prospěchu především rakouskému hospodářství.

Národní parlament má právo rozhodnout o vystoupení Rakouska z EU. V lidovém referendu bude mít poslední slovo občan. Záležitost ve věci referenda je nanejvýš demokratická, nikdo nesmí být z účasti na referendu vyloučen.

Vystoupením Rakouska z EU má být zamezeno dalším ztrátám obyvatel země. EU pociťuje většina obyvatel jako diktátorské, centralistické uskupení, které podlamuje ekonomiky států. Menší, samostatné státy nabízejí lepší šanci na udržitelný životní způsob a ochranu životního prostředí a nechávají prostor pro dýchání i příštím generacím. Ve všech oblastech.

Co k tomu dodat

Náš prezident Miloš Zeman pléduje za co nejrychlejší přijetí eura. To je tak špatný ekonom? Čí zájmy vlastně sleduje? Dnes musí být i slepému a hluchému úplně jasné, že euro je ekonomicky zrůdným projektem k oslabení Evropy, rozdělujícím Evropu a připravujícím Evropany na válku obdobnou válce amerického Severu proti Jihu. Že ekonomicky nakonec spláčou všichni. Kromě toho třetího s měšcem, co se směje vzadu. Ten řičí radostí, jak pěkně jsme si nechali nahodit ohlávku. Projekt mírová Evropa by musel být zorganizován jinak. Dobrovolně, demokraticky, subsidiárně. Ne ve prospěch koncernů a bank financovaných z našich peněz.