Torontský symfonický orchestr (Toronto Symphony Orchestra) zrušil vystoupení Valentiny Lisicy, pianistky narozené na Ukrajině, kvůli jejím politickým komentářům na sociálních sítích, v nichž vyjadřovala podporu proruským separatistům na východě Ukrajiny. V Torontu měla hrát Rachmaninův klavírní koncert. Šéf orchestru Jeff Melanson v prohlášení sdělil, že „provokativní komentáře Lisicy zastínily její předchozí výkony.“


Sympatická klavíristka světového renomé, narozená v Kyjevě, šla hrát Rachmanina na rodnou Ukrajinu. Světově proslulá pianistka uspořádala 22. června 2015 koncert v Doněcku, na dostřel od frontové linie. Je dobré na adresu ukropů říci, že ty dvě hodiny koncertu na civilní čtvrtě města nestříleli, ale pak si to vynahradili. Věděli totiž, kolik kamer světových agentur zde natáčí. Koncert se uspořádal v den, kdy si lidé v Rusku a většině bývalých sovětských republik připomínají výročí zahájení Velké vlastenecké války . V tento den v roce 1941, ve 4 hodiny ráno, napadlo nacistické Německo se svými spojenci Sovětský svaz.


Na následujících videozáznamech můžete vidět průběh koncertu, který proběhl pod širým nebem za účasti asi deseti tisíc nadšených diváků. Na programu byla díla Šostakoviče, Prokofjeva, Rachmaninova a Čajkovského:


Valentina Lisica, zahrnutá květy, úsměvy, aplausem a projevy vděčnosti, poděkovala občanům Doněcké lidové republiky za vřelé přijetí, ale především za to, že se postavili na odpor "hnědému moru" a bojují s novou vlnou nacionálního fašismu.


Nejvyšší představitel DNR Alexandr Zacharčenko poděkoval umělkyni za návštěvu, a slíbil Valentině, že vejde do historie "jako člověk, který měl odvahu přijet k nám sem na frontu". Kromě toho ji požádal, aby nebrala vážně všechny ty, kteří se snaží ponižovat a urážet pianistku světového věhlasu za její podporu Donbasu. Valentina řekla své názory na celý konflikt naprosto otevřeně v tomto velmi zajímavém interview daném jak přímo v Doněcku, tak pro ruský kanál RT1.


Den před koncertem poskytla Lisica rozhovor deníku "Komsomolskaja pravda" . Tady jsou vybrané ukázky z rozhovoru.


"Jsem muzikant, ne politik, takže mi lidé věří, když zaujímám občanskou pozici, protože na tom nemám žádný materiální zájem... Bojovala jsem, v tom, čemu se říká informační válka, na Twiteru, kdy jsem hájila pozici Doněcka, Donbasu, Novoruska, byla to jistá osvěta pro západní čtenáře.

Narodila jsem se v Kyjevě, ale moje rodina pochází z Oděsy. V Doněcku, kromě přátel, nikoho nemám.

Věděla jsem, co se stalo, ale musela jsem to vidět na vlastní oči: Rozbombardované domy, rozbitá okna, krátery, vše rozbité municí. Uviděla jsem však kromě toho i město neuvěřitelně krásné a dobře spravované, viděla jsem jak obyvatelé Doněcka mají rádi své město, je to skutečný patriotismus, láska ke své zemi, své vlasti, nikoli láska proti někomu, jak to vnímám na druhé straně.

Budu zde jen týden, takže ze sebe nebudu dělat hrdinu, když zde lidé s tím žijí uř rok, a všechna má úcta a neuvěřitelný úžas patří síle ducha těchto lidí, kteří to prožívají, a přitom město kvete a je krásné. Je příjemné vidět tváře prostých občanů, kolik lidí se prochází s dětmi, je to prostě podivuhodné.

V tento symbolický den hraji koncert-rekviem, zasvěcený památce obětí Velké vlastenecké války, ale je to také koncert, který je jistou zárukou budoucího vítězství, vždyť nám se podařilo zvítězit před fašismem před 70 lety, a teď se vše vrátilo zpět, něco jako jsou reloady ve filmu, když už se něco skončí a pak udělají nové pokračování. Zde také začalo pokračování, vše se vrátilo, je to strašné, že všechny ty historky, které mi vyprávěla maminka, jež jako dítě přežila okupaci, a babička, to vše se znovu odehrává dnes. Jsou zde děti, které už, stejně jako moje maminka, vědí, jak správně zatemnit okna a kam běžet při různém zvuku dopadající munice... Je strašné, že dříve to dělali dobyvatelé, agresoři, fašisti, a teď se tím zabývá vlastní národ, je to bratrovražedná válka - je strašné, jak lidi přivedli k takové nenávisti...

Hraji Rachmaninovův koncert, první část. Je to symbolický výběr, je to vzpomínka, důvod zamyslet se o obětech, o těch předcích, kteří nám dali možnost šťastně žít, abychom mohli sami rozhodovat o svém osudu... Hraji každý den, pro různé lidi, ale hrát zde, to je jako hrát pro členy vlastní rodiny, jako pro přátele, protože celý tento rok spoluprožívám s obyvateli Donbasu, jsou to teď moji rodáci.


...Události 2. května 2014 v Oděse (Pozn. edit.: Např. zde ), kdy lidi upálili zaživa, stejně jako svého času v Chatyni za války. V ten den jsme byli s dítětem a mužem ve Francii, dívali se na katedrálu v Chartres a pak jsem uviděla na Twitteru fotografie z Oděsy. Kolem mě tolik božské krásy, kostely postavené lidskýma rukama, a v tu samou chvíli lidé provedli takové zvěrstvo, kterého nejsou schopna ani zvířata. Jsou to lidé, kteří jsou schopni zabít své bratry, sestry, krajany kvůli jakési ideji... Tohle byl jeden z rozhodujících momentů, kdy jsem pochopila, že nemohu mlčet. A když jsem zaujala svoji občanskou pozici, pochopila jsem, že existuje cena, kterou za to budu muset zaplatit.

...Nazývají mě i obětí, je možno říci, že jsem i trpěla, bylo to těžké, ale mezinárodním skandálem se lidé zabývali, teď mám velmi mnoho příznivců. Například na YouTube mám 91 milionů posluchačů. A pokud by se alespoň jedno procento z nich zajímalo, co se ve skutečnosti stalo a proč šla Valentina se svou kůží na trh, když si mohla spokojeně užívat úspěšnou kariéru a hrát pro bohaté lidi na dobrých místech... Já však jedu do Doněcka, na svůj účet, nikdo mě neplatí a lidé mají koncert zadarmo. Nic od toho nečekám, žádné výhody. Naopak, až se vrátím, nevím, kdo mě tentokrát odmítne, kdo bude protestovat. Pro mě je ale návštěva Doněcka velmi důležitá.

...Před několika dny, když mě obvinili z toho, že šířím kremelskou propagandu, požádala jsem je, aby o tom předložili alespoň jeden důkaz. Sarkasticky jsem řekla, že si beru popcorn, sedám si a čekám. Ani po 12 hodinách ti pseudopatrioti nemohli nic najít a tak mě znova obvinili. Přitom já vše beru z ukrajinských masmédií a dávám k tomu odkazy na zdroje informací. Vzdělávala jsem se v Sovětském svazu, kde bylo hlavním uměním číst mezi řádky, takže mohu plně čerpat z ukrajinského tisku.

Samozřejmě existuje i druhý zdroj informací - očití svědci. Znám mnoho lidí, kteří zde mají příbuzné. Těmto lidem se dá věřit. Obzvláště důležitý je pro mě lidský faktor, a to, jak mizí v informacích na Západě. Víte, v Americe je takové přísloví, že nikdo nechce vědět, co se dává do klobás, všem se líbí ten krásný výrobek, který je na konci. A když na Západě říkají, že se to vše dělá pro šťastnou evropskou budoucnost Ukrajiny a přitom neukazují děti, které vyrůstají teď, aniž by uviděly slunce, které vědí pouze, do kterého sklepa se mají schovat, staré lidí, kteří umírají hladem a z nedostatku lékařské péče, lidé, kteří umírají při bombardování. Lidé tam o tom neví, ale když poznají pravdu, nastane různá reakce. Neznali pravdu o Iráku, Sýrii, a Ukrajina je pro ně takové odhalení, otevírají oči. Existují však i takoví, co nechtějí nic vědět."



Zdroje:
http://mianews.ru/2015/06/23/valentina-lisica-dala-grandioznyj-koncert-v-donecke/
http://www.kp.ru/daily/26396/3273715/
http://outsidermedia.cz/ukrajina-videoprehled-ze-16-4-2015/