Ukrajina

V souvislosti s nedávným skandálem spojeným s obviněním jejího bývalého ředitele Romana Skripina ze zpronevěry zveřejnil ukrajinský televizní kanál Hromadske TV přehled svých příjmů a výdajů za rok 2015. Kromě jiného se ukázalo, že hlavním sponzorem této "občanské", provládní a proevropské televize je Evropská unie.

Celkové příjmy této televize činily 34,361 mil. hřiven. Veřejný příspěvek činil 419 tis. hřiven, tedy 1,2 % všech příjmů. 6 tisíc hřiven získali za autorská práva. Drtivou část příjmů, 33,936 mil. hřiven, činily sponzorské příspěvky.

Třetinu všech sponzorských příspěvků pro Hromadske TV zajistil grant ukrajinské delegace u Evropské komise - 10,461 mil. hřiven. Druhé místo v objemu finanční pomoci obsadil fond rizikového kapitálu "Omidyar Network" - něco přes 7 mil. hřiven. Tato organizace byla založena majitelem celosvětově proslulého aukčního webového portálu eBay Pierrem Omidyarem a specializuje se na podporu organizací zabývajících se sociálním podnikáním.

Velké částky na podporu Hromadske TV obětovaly agentury pro mezinárodní rozvoj:

  • Kanadská - 5,165 mil. hřiven
  • Švédská - 1,785 mil. hřiven
  • Pact (financovaný americkým USAID) - 3,669 mil. hřiven


Německé velvyslanectví na Ukrajině také přišlo se svou troškou do mlýna a dotovalo tento kanál částkou 2,186 mil. hřiven. Pomohla i ukrajinská diaspora v Kanadě - Ukrainian World Foundation mu předala 1,921 mil. hřiven.

Dalších šest sponzorů dalo "občanské" částku pod jeden milion:


Přehled příjmů je na tomto obrázku:


Peníze, které měl zpronevěřit bývalý šéf této televiní stanice Roman Skypin, však v přehledu nenajdete. Podle sdělení Hromadske TV se nacházely na účtu Pay Pal, který Skrypin založil speciálně pro výběr příspěvků v cizí měně. A protože ve výsledovce není o účtech na Pay Palu ani slovo, zdá se, že část příjmů kanálu není zachycena ve zveřejněném finančním přehledu.

Česká republika

Svobodné fórum wrote:
Na blog „KOSA NOSTRA…“ jsou však napojeny proruské weby Nová republika a E-republika.cz. V nich autor Petr Umlauf o stížnosti obsáhle referoval 17. a 18. dubna v článku s titulkem „Kosa přiložená na hrdlo lhoucí aneb Analýza ČT o válce na Ukrajině“, včetně odkazů na jednotlivé díly seriálu z „KOSY NOSTRY“.


Tak dlouho jsme o to usilovali, tak dlouho jsme po tom toužili. A v úterý 19. dubna konečně nastal ten okamžik, kdy se E-republika dostala na seznam proruských webů. Se vší parádou nás tam zařadil web Svobodné fórum, provozovaný spolkem Free Czech Media. Statutárním zástupcem nakladatele Svobodného fóra je dlouholetý šéfredaktor několika tuzemských deníků a bývalý šéfredaktor týdeníku Reflex Pavel Šafr. Dalšími zakládajícími členy spolku jsou bývalý tabákový a radarový lobbista Tomáš Klvaňa, dlouholetý komentátor Českého týdeníku, MF Dnes a Reflexu Jan Jandourek, bývalá šéfredaktorka Radiožurnálu Barbora Tachecí a bývalý šéfredaktor Lidových novin a dlouholetý komentátor Svobodné Evropy Jefim Fištejn.

Všechno jsou to těžké váhy provládní, pro-EU a proamerické mediální scény. Většina z nich s větším, či spíše s menším úspěchem v minulosti řídila nějaké velké médium hlavního proudu, a proto by člověk čekal, že v článku budou tvrzení obsažená v námi chválené analýze webu Kosa Nostra vyvrácena a že bude podán důkaz o tom, že se jedná o zlovolný akt kremelské propagandy. Kritika však šla asi tímto směrem:

  • Zpráva je příliš profesionálně zpracována, tudíž ji nemohli dělat amatéři
  • Zpráva je příliš podrobná
  • Weby, které ji zveřejnily, nebo pochválily, jsou proruské


Svobodné Fórum si nedalo ani tu "investigativní" práci, aby řádně prolustrovalo autory a podporovatele zprávy kritizující zpravodajství ČT o událostech na Ukrajině. V redakci jsme tedy v souladu s moderními investigativními metodami udělali alespoň to, že jsme zjistili, kdo jsou zakladatelé webu Svobodné fórum (viz výše) a jaké cíle si dali:

Free Czech Media wrote:

Programový dokument Free Czech Media

Svobodná média jsou nezbytnou podmínkou demokracie. Jejich pluralita a nezávislost na politické moci vytváří prostor pro šíření informací, svobodnou diskusi, veřejnou kontrolu a férovou soutěž politických sil. Svobodné vyjadřování názorů a volné šíření informací se opírají o 17. článek Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního zřízení České republiky. Právo na svobodu projevu je touto Listinou zařazeno na prvním místě ve výčtu politických práv a náš stát se k hájení a prosazování tohoto práva zavázal celou řadou mezinárodních smluv.

V této době, kdy si připomínáme 25. výročí pádu totalitního režimu, musíme konstatovat, že znovu dochází k různým formám úpadku svobody projevu, volného šíření informací a k jistému omezování kritické diskuse o výkonu veřejné moci.

Jakožto skupina novinářů, kteří dlouhodobě působili a působí v řadě klíčových médií v České republice, sledujeme bedlivě a s jistou starostí, jak znovu dochází k přehlížení či zatajování podstatných informací, které se nehodí klíčovým politickým silám, k protežování jedněch politiků na úkor těch druhých a k uzavírání prostoru pro výměnu názorů. Jakkoli tato změna směrem k nižší míře svobody je zapříčiněná změnou politické atmosféry i rozložení sil v zemi, předem bychom rádi uvedli, že zcela principiální zodpovědnost za tento úpadek nese samotná novinářská obec, a to tím, že se sama a dobrovolně konformizuje s mocí na principu jakési předběžné zbabělosti. Zásadní roli v tomto negativním procesu také sehrávají klíčoví manažeři médií, kteří oproti dřívějším dobám mnohem méně chrání nezávislost svých redakcí před politickými tlaky.

Jako první zahájil útok na novinářskou obec nově zvolený prezident Miloš Zeman, a to přímo ve svém inauguračním projevu, v němž paušálně označil novináře za asociální skupinu. Tuto zdrcující kritiku, která by mohla mít v mnoha jednotlivých případech své důvodné jádro, nelze ve své generalizující podobě hodnotit jinak, než jako snahu umlčet kritická média. Prezidentův útok na svobodu projevu byl úspěšný a efektivní, což se téměř okamžitě projevilo na výrazné změně stylu práce většiny veřejnoprávních médií, čímž obecné snížení míry svobody v naší zemi dostalo poprvé znepokojující rozměr.

Druhý útok na svobodu projevu se odehrál hned následně. V polovině roku 2013 došlo k vážným změnám ve vlastnictví českých médií. Tři významné české deníky a největší soukromá rozhlasová stanice se ocitly ve vlastnictví druhého nejbohatšího podnikatele v České republice, který ve stejné době založil politické hnutí a na základě masívního politického marketingu zasedl ve vládě. Je jím současný ministr financí Andrej Babiš, majitel gigantického ekonomického impéria, jehož zisky v mnoha ohledech závisí na státní politice, veřejných dotacích a veřejných zakázkách.

V redakcích, které získal pod svoji kontrolu, proběhla masívní výměna novinářů na vedoucích místech i na citlivých pozicích politických komentátorů a zpravodajů. Tento proces se odehrál prakticky bez výraznějšího zájmu veřejnosti, přitom jeho důsledky pro férovou politickou soutěž a konkrétní výsledky voleb jsou dalekosáhlé. Tyto deníky totiž dříve určovaly v oblasti investigativní žurnalistiky velkou část mediální agendy a podílely se na odhalení závažného zneužívání moci.

Jisté znepokojení je třeba vyjádřit i vzhledem k celkové struktuře vlastnictví médií v České republice. Zatímco ještě před dvěma lety většinu médií vlastnily profesionální mediální domy, které respektovaly mezinárodní standardy nezávislé žurnalistiky a více či méně úspěšně čelily obchodování s redakčními obsahy a jejich manipulaci, dnes většinu médií vlastní společnosti, jejich prioritní ekonomické zájmy jsou v jiných segmentech ekonomiky, než jsou média a často jde o strategické oblasti, do nichž intenzivně zasahuje státní moc. I tato média jsou ohledně své svobody a redakční nezávislosti mnohem zranitelnější než v minulosti.

Domníváme se, že lidská společnost se může těšit ze své svobody jedině tehdy, jestliže se o ni aktivně stará a jestliže dokáže čelit znepokojujícím skutečnostem, které svobodu ohrožují, omezují nebo ji činí zranitelnější. Aby společnost mohla rozpoznat ohrožení, je třeba upozorňovat na kritické faktory, na manipulaci i na konformní chování novinářů, které rovněž poškozuje kvalitu kritické diskuse.

Vše, co potenciálně či přímo ohrožuje svobodu, je třeba dokumentovat a s přesvědčivými důkazy a argumenty prezentovat veřejnosti. Tím chceme přispět k tomu, aby česká společnost mohla svoji svobodu bránit. Je ovšem na ni, nakolik to učiní.

Abychom přispěli k ochraně svobody médií a k názorové pluralitě v naší zemi, hodláme vykonávat tuto činnost:

1. Sledovat vztah mezi politickým zabarvením zpravodajství a komentářů a vlastnictvím daného soukromého média.

2. Sledovat vyváženost a svobodné vyjadřování názorů ve veřejnoprávních médiích.

3. Zadávat nezávislé obsahové analýzy českých médií s akcentem na přístup opozice a kritické veřejnosti do hlavních médií.

4. Monitorovat personální změny na vedoucích místech v médiích ve vztahu k politickým vlivům.

5. Poskytovat informace mezinárodním institucím, které se zabývají úrovní svobody slova a prostředím pluralitních médií a s jejich pomocí vytvářet tlak na držitele politické, mediální a politické moci, aby nebránili vyjadřování svobodných názorů a publikování kritické žurnalistiky bez předběžných omezení a bez následků.

6. Působit na novinářskou veřejnost tak, aby se zvýšilo její povědomí o demokratických principech žurnalistiky a o svobodě a názorové toleranci v médiích.

7. Provozovat webové stránky, které budou publikovat informace o stavu svobodné žurnalistiky, budou prezentovat stanoviska na její obranu a v širším smyslu budou sledovat prostředí férové politické soutěže v České republice.

Za tímto účelem zakládáme sdružení Free Media, které je vedeno jakožto zapsaný spolek příslušným úřadem státní správy. Věříme, že touto aktivitou podpoříme další svobodný vývoj naší země v širší rodině demokratických zemí.


A protože s tímto programovým prohlášením až na několik drobností souhlasíme, ptáme se tímto šéfredaktora Svobodného fóra Pavla Šafra i dalších zakladatelů spolku Free Czech Media, proč se:

  • pokoušejí dehonestovat občany, kteří se kriticky vyjadřují k výkonu veřejné moci, tak jak ho provádí veřejnoprávní Česká televize;
  • snaží obhajovat zcela zřejmé přehlížení či zatajování podstatných informací, které se nehodí klíčovým politickým silám, k protežování jedněch politiků na úkor těch druhých a k uzavírání prostoru pro výměnu názorů, tak jak jsme toho svědky ve zpravodajství ČT;
  • dobrovolně konformizují s mocí na principu jakési předběžné zbabělosti, co se týče informací o současném dění na Ukrajině;
  • účastní v kampani, která má umlčet kritická a nekonformní média;
  • navážejí do občanů, kteří upozorňují na kritické faktory, na manipulaci a na konformní chování pracovníků ČT;
  • tak ostře vymezují proti názorové pluralitě, toleranci a svobodě v naší zemi?

Závěr

Jak spolu souvisí tyto dvě kauzy? Na Ukrajině "občanská" TV v důsledku skandálu zveřejnila údaje, které dokazují, že byla z více než 95 % financována ze Západu. V ČR jsou nálepkovány nezávislé weby s otevřeným financováním ze strany jednoho z "nezávislých" webů s netransparentním financováním, které se v posledním roce vyrojily jako houby po dešti a které se svým obsahem od hlavního proudu liší snad jen vyšší mírou neprofesionality, agresivity a netolerance k odlišnému názoru.

Jsme pro to, aby všechna média povinně zveřejňovala své sponzory a aby, jak je tomu zvykem ve Spojených státech i v Rusku, všechna, která jsou financována ze zahraničí, musela uvádět, že jsou "zahraniční agent". Možná by se pak v mnohem jasnějším světle ukázalo, kdo v této zemi skutečně kope za cizí zájmy.

Zdroje:
http://strana.ua/articles/analysis/9797--gromadske-na-tret-finansiruetsya-evrokomissiej-i-skryvaet-auditorskuyu-proverku-po-skrypinu.html
http://svobodneforum.cz/za-500strankovou-stiznosti-na-zpravodajstvi-ct-z-ukrajiny-stoji-i-zemanuv-exministr-david/


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 590 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!