Babiš s Faltýnkem vydáni k trestnímu stíhání, to je jen další střípek do mozaiky rozpracovaného obrazu. Hydra, Palermo, přátelé starých pořádků, dinosauři naší politiky, staré osvědčené strany budou přidávat očerňující střepy do obrazu jejich konkurenta Babiše o sto šest. Ano, Babiš měl pravdu, když při představování svého programu tento týden prohlásil, že jde o všechno, jde o první a poslední pokus hydru moci budovanou více jak 20 let odstavit od koryta. Ano, nemylme se, k její likvidaci je ještě hodně daleko. Můžeme to vidět i ve Spojených státech, kde i po volbách hydra moci nenechá zvoleného prezidenta vládnout a země je vlastně na pokraji občanské války. Přitom si ovšem není třeba dělat iluze ani o Trumpovi, ani o Babišovi. Zůstanu však protentokrát u nás doma v Česku a pokusím se nastínit, oč vlastně jde a proč pořád toho Babiše hájím.

Alternativy

V nadcházejících volbách nepůjde o volbu mezi liberální demokracií zastoupenou standardními politickými stranami a řekněme korporátním fašismem Andreje Babiše zastupujícího korporaci Agrofert. Nejde tu o volbu mezi liberalismem a fašismem. A už vůbec ne mezi bojovníky proti korupci a zkorumpovaným miliardářem. V nadcházejících volbách jde o jedinečnou volbu mezi systémem vlády korporací na jedné straně a mezi systémem vlády korporace na straně druhé.

Co to znamená pro nás obyčejné ovčany?

Čeká nás historická změna systému vlády. Změna podobná přechodu z feudalismu na kapitalismus. Přichází období, které můžeme nazývat korporátním fašismem, korporátní totalitou či čipovou totalitou. Nejde tu ani tak o přesné vymezení pojmů, protože na tom stejně nikdy shoda nebude, vždyť na obsahu křesťanství se věřící nemohou dohodnout dva tisíce let, tedy od jeho vzniku. Jde tu spíše o to, načrtnout zhruba budoucí vývoj společnosti, abychom věděli, do čeho jdeme. Půjde se nám pak lehčeji, klidněji a můžeme na sebe být hned o něco milejší. Jsme v tom totiž společně. Všimněte si rozsudku Evropského soudního dvora ZDE ve věci uprchlíků. Sám o sobě samozřejmě nesvědčí o totalitě, ale vypovídá o celkovém prostředí. Podobně jako osud "vzbouřeného" Řecka. Šrouby jsou utahovány zvolna, ale již dnes jsme na prahu totalitního systému. Již dnes nám funguje dohled nad tím, zda nepíšeme něco závadového. Není vítána pluralita názorů, ale jednotná fronta proti "našim nepřátelům" a bianco šek "našim přátelům". Pro mladší, kteří nezažili tzv. komunismus, to možná není dostatečným signálem, pro mě ano.

Vláda korporací

Vládu korporací můžeme pociťovat již dnes. Zásadní rozhodnutí nedělají občané a často ani parlamenty jednotlivých zemí. Vzpomeňme si například, kdo, kdy a kde hlasoval o použití a prodeji geneticky upravených potravin? Kdo hlasoval o použití technologií mapujících doslova každý pohyb každého z nás? Kdo rozhodl o monitorování a odposlouchávání všech telefonických hovorů? Kde se vedla zásadní debata o míře svobody a kontroly každé lidské bytosti Systémem? Která většina, či která elita rozhodla o tom, že každé slovo, každý vydělaný peníz, každý výdaj, každá nemoc, každý krok každého z nás bude k dispozici vládnoucím? Debata se o tomto nevede, debata se vede o Čapím hnízdě a délce stisku ruky Donalda Trumpa.

Levnější je stěhovat otroky k továrnám, než továrny k otrokům

Buď budeme poddanými korporací, které neznáme, anebo budeme poddanými korporace, která povede stát jako rodinnou firmu. Metoda těch prvních spočívá v rozdělení společnosti, zatímco metoda těch druhých ve stmelení společnosti. Jedni vyznávají „rozděl a panuj“, tedy rozděl společnost a bude se ti lépe ovládat, ti druzí jí chtějí spojit pod jedním praporem. Ti první vyvažují pravici s levicí, ti druzí pravici ani levici nepotřebují, hravě nahradí obě. Samozvaní „demokraté“ chtějí budit zdání svobodných liberálů respektujících svobodu volby (samozřejmě jen mírného pokroku v mezích zákona), pomíjejí však skutečnost, že o žádnou zásadní volbu vlastně nejde. Bakalovo zůstane Bakalovi, Rittigovo Rittigovi a Kellnerovo Kellnerovi, ať už „vládne“ Topolánek nebo Sobotka. Rozdíly jsou dány spíše mírou hulvátství, arogance a buranství těch či oněch předsedů vlád. V budoucnosti však i tato volba bude více a více iluzorní. Pokud korporace rozhodne, že potřebuje v Evropě více Afričanů, protože je levnější stěhovat otroky k továrnám než továrny k otrokům, nezbude než poslechnout. Naše vláda bude plnit jen úlohu vykonavatele příkazů. Prostředníka mezi skutečnou vládou a prostými ovčany. Rozhodnou-li korporace, že zruší papírové peníze, budeme vítat svojí svobodu, neb platit budeme otiskem svého palce. Považte tu svobodu, kdy se nebudeme muset bát okradení! Ovšem, budeme-li protestovat, nastoupíme-li do práce o minutu později, nebudeme splňovat Evropské hodnoty prezentované Jakubem Jandou, tak nám prostě vymažou konta. Jako agenti Ruska si nic jiného nezasloužíme. Odvolat se můžeme, podání stížnosti vyřizuje nezávislá Chovancova policie a vyšetřuje nezávislá justice dona Pabla.

Nu, a Babiš? Ten se bude řídit heslem Mila Minderbindera z románu Hlava 22. Co je dobré pro „A&B“, je dobré pro všechny. (Pozn. aut.: Již dnes je v některých podnicích vedena docházka do zaměstnání pomocí otisku palce)

Na vysvětlenou

Cítím, že bych měl čtenářům vysvětlit svůj postoj, neb se některý zdá, že se Babiše nemístně zastávám. Ano, zastávám, protože dávám přednost neblahé pravdě před milosrdnou lží. Raději přímou volbu krále, než loutku v rukou vládce, kterého ani neznám. Prognóza je však velmi nejistá, Babiš je tím slabším v boji o moc. Stojí proti němu skutečná fronta českého Palerma. To je bez debat. Pravděpodobně však nepůjdu volit vůbec. Snad jen když vyslechnu ještě nějaké projevy Chovance, Zaorálka neřku-li Kalouska. Prosím potom laskavého čtenáře o přiznání polehčující okolnosti „jednání v afektu“.

Nejsem totiž příznivcem stávajícího systému ani kapitalismu vůbec, přesto se neodstěhuji do Severní Koreje ani na Kubu jak mi někteří dobří rodáci doporučují. Nezaložím si politickou stranu, protože můj program by následovalo ne více než promile občanů. Navíc jsem si jist, že kdyby ono promile povyrostlo v jedno procento nebo dokonce v desítky procent, obejde se to i beze mne. V minulém století jsme od kapitalismu přešli k tzv. socialismu a zase zpět ke kapitalismu. Dnes na nějakou změnu zdola nejsme jako celek připraveni. Skutečná změna je nám dávkována zvenčí bez toho, aby se nás někdo ptal. Nám zbývá, když to hodně zjednoduším, volit mezi miliardářem Bakalou a miliardářem Babišem. Jsou podnikatelé s primárním záměrem loupit a podnikatelé s primárním záměrem tvořit, budovat. Babiše považuji za ten druhý případ, podobně jako Tomáše Baťu. Etika podnikání Tomáše Bati nebyla o mnoho jiná než Andreje Babiše. Pro mě je to sice jako životní vzor málo, ale nemohu poslouchat kritiku z úst takové Němcové z ODS či Kalouska, kterým loupežníci českého hospodářství vůbec nevadili. Miliardy prošustrovaných dotací je nechávaly zcela chladnými, ale de facto dobročinný a prospěšný projekt "Čapí hnízdo" je pobuřuje. Mně je ovšem z myšlenky, že bych měl volit stávající strany ODS, ČSSD, KDU-ČSL nebo dokonce TOP09 tak nevolno, že je to pro mě naprosto vyloučené. A čím více se někdo přidává k antibabišovské pseudonárodní frontě, tím více je pro mě nevolitelný.

Jsou to všechno falešná obvinění, protože celá tzv. transformace společnosti byla jedním velkým podvodem. Náš systém je postaven na korupci. Ta spolu s profízlovaností, na kterou stará špatná StB neměla ani náhodou, umožňuje ovládat celou společnost. Za pomoci "neúplatné" policie, justice, potlesku "neúplatných" novinářů a happeningů "neúplatných" umělců. To bychom se tady pozavírali navzájem. Nejde o to, že bych propagoval jakýsi volný ring a naprostou beztrestnost, nebo dokonce schvaloval Klausovu amnestii, ale obvinění Babiše z kauzy Čapí hnízdo považuji za výsměch právu i zdravému rozumu. Podobně je to s dalšími Babišovými pseudokauzami. Kdyby nedělal konkurenci politickým stranám, podnikal by v pohodě dál jedna báseň. Jako úspěšný a movitý podnikatel by se těšil podlézavé přízni všech, kdo po něm dnes plivou, protože jim hrozí ztráta korýtek. Přestože tedy naše situace je špatná a transformace zločinná, možná měl Václav Klaus pravdu, že nebylo jiné cesty. Pominu-li naši slepotu způsobenou euforií z vítězství, zatímco jsme utrpěli porážku, osudy dalších zemí ukazují, že ta naše cesta vůbec nebyla jedinečná, ale všeobecná. Východní tzv. socialistický blok byl prostě rozkraden. Vítězové si vzali co chtěli, zbytek nechali svým spolupachatelům.Těžko očekávat, že bychom se proti tom mohli postavit, podobně jako dnes se nepostavíme Evropě, USA, NATO ani společenskému systému v němž žijeme. Nezbývá než volit o něco lepší z těch špatných variant nebo se procesu účastnit co nejméně a nevolit.

Každopádně si po podzimních volbách řeknu, dobře nám tak. Máme vládu, kterou jsme si zasloužili. Věřím totiž v sílu veřejného mínění. Chceme kapitalismus? Tak ho máme. V čele se shnilou koalicí Kalouska, Fialy, Chovance a Bělobrádka s tichou podporou komunistů? Dobře nám tak. V čele s miliardářem Babišem a jeho korporací? Dobře nám tak. Budeme mít tak jako tak kapitalismus jako řemen. Lidí je dost a za hranicemi čekají další miliony, aby vytvořily dostatečnou nabídku trhu práce pro naše milé korporace. Nebude-li se lidem ze slunné Afriky chtít, hodíme tam bombu. Je to demokratické, je to osvědčené, je to naše řešení, které umíme fakt dobře. Nejlíp na světě. Proto budeme muset každý přidat, jak řekl Kalousek, a s důchody nepočítat. Když budeme hodní, můžeme soutěžit i o titul „brigáda kapitalistické práce“ či jak píše Saša Uhlová "Hrdina kapitalistické práce". Čtěte zajímavý článek Václava Umlaufa Otrocká práce v kapitalismu a ve středověku.

To je prostě pokrok, už jsme zase o krok dál…