Afghánistán zůstal celkem dlouho mimo naši pozornost. Důležitý článek o této zemi jsme publikovali loni pod názvem Prohraná válka v Afghánistánu a její důsledky pro USA. Ale USA a NATO klidně prohrají válku a přitom dál okupují danou zemi jako je nyní Sýrie, protože na to mají a protože to vyžaduje tzv. “boj za demokracii”. Výsledkem je věčný konflikt, na který Rusové v Afghánistánu neměli ani nervy, ani peníze, a proto se z této země po své porážce disciplinované stáhli. To není případ dnešní demokratické a zcela mírové okupace, která ale není o nic méně krvavá než ta ruská či jakákoliv jiná.

Země jako Afghánistán či Jemen nelze vojensky porazit. Zdejší lidé mají dávají přednost vlastnoručně vedenému svobodnému životu před jakýmkoliv importem. A protože kmenová ekonomika funguje za jejich práci a na jejich území, která jim patří tisíce let, tak jim nelze vnutit kalašnikov nebo coca-colu jako formu nezadržitelného pokroku. My však tento pokrok rádi importujeme do zemí ležících v tzv. “strategickém podbřišku Ruska” a také zde udržujeme okupační vojenské kontingenty, což pak zákonitě vede k tomu, že zvoníme zvonci a houkáme sirénami při smrti českých vojáků. Nejsou ani první ani poslední, kteří padli a padnou za hranicemi země při plnění tzv. “obranných úkolů”. Osobně považuji lidský život za jeden a nedělitelný. Ale při čtení českých oficiálních zpráv ohledně smrti tří českých vojáků v Afghánistánu jsem dostal jistě neoprávněný pocit, že tato země byla poctěna smrtí pouze Čechů a pouze těchto tří vojáků NATO. Takže uveďme tyto falešné zprávy na pravou míru.

Je zásadní politický rozdíl, zda v Afghánistánu zemře profesionální voják NATO v situaci, kdy poražení Američané vyjednávají s Talibanem o míru, nebo civilista, kterého zde někdo bezdůvodně zavraždí. Takže ve stejné době, kdy zde padli čeští vojáci, NATO vyšetřuje incident “přátelského zabíjení” (friendly fire), v němž zahynulo omylem nejméně devět afghánských policistů během amerického leteckého útoku.

Americké jednotky provedly letecký úder tzv. “na obranu afghánských sil” v okrese Azra v provincii Lógár. Během hodinové bitvy s povstalci policie volala pro leteckou podporu. USA, ale bohužel bombardovaly pozice afghánských policistů, což také oznámil jejich velitel. Vládní úředníci v Kábulu celý incident potvrdili. Mluvčí ministerstva vnitra Nasrat Rahímí řekl, že v leteckém bombardování bylo zabito 9 policistů a na místě bombardování zůstalo 14 zraněných. Prý přitom ale Taliban utrpěl ztráty, což je jistě dobrá zpráva. Šéf provinčního soudu Hamidulláh Hamíd řekl AFP, že tzv. “zahraniční síly” omylem bombardovaly dvě policejní kontrolní stanoviště a zabily “asi 15 policistů”. Takže mluvčí NATO pro vojenské operace podplukovník Martin O’Donnell musel prohlásit, že se celá věc nějak vyšetří. Asi jako humanitární bombardování města Rakky v Sýrii. Letecké operace v Afghánistánu provádí jen místní letectvo a za NATO pouze letecké síly USA. Zatím je v Afghánistánu přibližně 14 000 příslušníků pozemních vojsk a tvoří většinu mise NATO v zemi.

A teď rekapitulujme zisky a ztráty, protože války jsou ekonomický a strategický podnik. Smrti tří zemřelých českých vojáků je mi líto, mimo jiné i proto, že mám známé vojáky, kteří zde na misich působili. Abych se vyhnul emocím, tak nechci v tomto článku řešit politickou otázku, nakolik jejich smrt sloužila míru a demokracii. Na to myslím jasně odpověděly předešlé články rekapitulující tuto prohranou válku. Ale pro vyrovnání českých propagandistických fejků bych si přál, aby také zněly zvony za těch 15 policistů, které zabil útok NATO ve stejné době, kdy zde při sebevražedném útoku teroristů zahynuli čeští vojáci. Ti sem šli sice z rozkazu, ale věděli, do čeho jdou. Policisté v Azře telefonovali pro pomoc, která je hromadně zabila. To v žádném případě není stejná situace, dokonce z mnoha důvodů. Jestli má někomu v Česku zvonit hrana, tak určitě v první řadě těm afghánským policistům. A to nejsou ani první, ani poslední nevinné oběti Západu. První opravdu hnusný útok se stal už dávno předtím americkými drony na svatebčany v Damarole, viz toto klíčové slovo.

Další Afghánec, komu by měla zvonit v Česku hrana, se jmenuje Sajíd Muhammad Ališah Musáví Gardezí. Narodil se v roce 1959 v Gardezu, po ukončení základních a středních škol, v roce 1978 vstoupil na fakultu medicíny na Kábulské univerzitě. V roce 1980 komunistická vláda převzala moc v Afghánistánu. Musáví opustil školu a připojil se k mudžahedínům svého rodného města. Proti Rudé armádě a stejně tak dnes proti NATO bojují šíité, sunnité a Paštůni. Doktor Mousavi během bojových operací velel frontové linii Gardezu. Byl dvakrát zasažen a kulky měl v těle celý život. V roce 1990 přešel do Íránu a vstoupil na Teheránskou lékařskou univerzitu se stipendiem a v roce 1998 absolvoval medicínu. V roce 2002 se vrátil do Afghánistánu a stal se členem parlamentu Afghánistánu z jeho rodného města. Dne 13. července 2003 byl zatčen o půlnoci a tajně převezen na základnu Bagram řízenou USA a pak byl převezen do koncentráku v Guantánamu. Viz heslo “rendition flights” o nezákonném mučení a únosech za prezidenta Bushe a Obamy. Poté, co byl odtamtud propuštěn z koncentráku, vydal v Kábulu svůj deník na 386 stranách v knize “Untold Truth of Guantanamo Prison” (Skrytá pravda o věznici Guantánamo). Dr. Sajíd zahynul jako jedna obětí při sebevražedném útoku během páteční modlitby v mešitě Imam Zaman v provincii Gardez. Útok na mešitu, k němuž se nikdo nepřihlásil, si vyžádal 40 obětí a 50 zraněných. Stal se zhruba ve stejnou dobu, kdy zde zahynuli naši vojáci.

Smrt českých vojáků a smrt afghánských policistů spolu těsně souvisí, protože jsou důsledkem přímého působení NATO v Afghánistánu. To nelze říci o teroristickém útoku na mešitu. Ale export teroristů ISIL ze Sýrie do Afghánistánu je prováděný jako další tajná operace Západu. Jeho přímým důsledkem je zvýšení teroru v zemi. Takže opět platí, že kdo s terorem zachází, ten s ním také schází. Ale vždy přitom zahyne spousta nevinných obětí.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!