Jak nakrmit plastikářské lobbisty

Děti z Westmeadské základní školy (Nashville, Tennessee) se zúčastnily soutěže na návrh nejlepšího sběrného koše pro plastové sáčky určené k recyklaci. Děti na tom opravdu tvrdě pracovaly. Nakreslily mu zuby a nápis „nakrm mě“ a natřely jej na zeleno. Vyhrály. Netušily přitom, že soutěž je vypsána firmou Americká aliance progresivních tašek (AAPT), která je součástí Americké rady pro chemii. Ta, spolu s firmami jako Dow, ExxonMobil, Chevron a Phillips je odnoží Plastic Industry Association (americké Asociace průmyslu plastů).

AAPT je lobbistická skupina, která bojuje proti zákazům plastových tašek a obalů. Je také efektivní při přijímání tzv. „Zákonů o předběžných opatřeních“, které výrazně komplikují snahy obcí zakazovat plasty. Předběžné opatření je systém, který vytvořila skupina ALEC (Americká zákonodárná rada) pod heslem celoamerického právního postupu. Mnoho lokálních návrhů na zákazy plastů je blokováno poukazem na nutnost čekat na celostátní zákon.

Dalším příkladem manipulace je projekt Hefty Energy Bag

Program byl zahájen firmou Dow a Reynolds jako recyklační projekt. Na Den Země mohli obyvatelé Omahy koupit oranžové vaky pro doposud nerecyklovatelný plastový odpad. Plné Heftyho oranžové vaky však šly do spaloven, které tak hrubě porušily zákon o ochraně ovzduší. Prodej Heftyho vaků však běžel dál.

Hlavním cílem těchto společností je předat zprávu: „Vyřešili jsme za Vás problém s odpadem.“ Prostě to seberete, pošlete recyklovat a je hotovo. Že jde o podfuk, je jasné.

Od chvíle, kdy Čína přestala odbírat odpad ze západu, přetížený „třetí svět“ začíná protestovat. Jejich nekontrolovatelné takzvané recyklační stanice plasty pouze spalovaly a ničily tím celou biosféru. Poté, co použité dětské plenky, jeden z nejhůře rozložitelných plastů, přistály mezi dalšími 300 000 tun plastového odpadu po dlouhých tahanicích nikoliv v Malajsii ale zpět v Americe, Kanadě a Saúdské Arábii, se i tato cesta pomalu uzavírá.



A tak nezbývá, než vyvážet odpad do přírody nebo sypat do moře. Nelze se tedy divit, že podle odhadů je v mořích 5,25 bilionů plastových předmětů. Přitom dobře víme, že když všechny naše sračky budeme pouštět do moře, tak jako civilizace nepřežijeme.

Podobné či související:

Mikroplasty v lidské stolici
Aramco, Aramco, do roka a do dne… aneb Lakování na zeleno


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!