Dne 18. října se po třech termínech odložených kvůli pandemii koronaviru v Bolívii konečně uskutečnily dlouho očekávané prezidentské volby. V nich s drtivou převahou zvítězila strana MAS (Hnutí za socialismus) s prezidentským kandidátem Luisem Arcem Catacorou, který v jejím čele vystřídal Evo Moralese. MAS získala 55,11 % hlasů, o 8 % více než v loňských, údajně zmanipulovaných volbách. Absolutní počet voličů MAS však dosáhl ještě vyšších cifer: účast ve volbách dosáhla 88,42 %, čímž se stala druhou nejvyšší účastí v historii země; MAS tak volilo téměř tři a půl milionu voličů.

Jednoznačný a těžko rozporovatelný výsledek voleb tak snad ukončí roční období násilností, chaosu a nestability, které následovalo po nuceném odchodu Evo Moralese z prezidentské funkce. Morales na nátlak armády rezignoval loňského 10. listopadu poté, co bylo ze strany OAS (Organizace amerických států) zpochybněno jeho volební vítězství poukazem na údajný (dosud ovšem jednoznačně nepotvrzený a mnoha zdroji rozporovaný) volební podvod (odkazy ZDE a ZDE). Neoddiskutovatelným přešlapem Moralese bylo to, že kandidoval počtvrté, tedy protiústavně, a že svou kandidaturu protlačil nehezkým obejitím Nové ústavy z roku 2009, jejíž vytvoření sám inicioval. Byla to ale pouze nespokojenost Moralesových odpůrců spolu s revoltou armády a policie, jež spustily lavinu násilností, v jejichž důsledku zemřelo několik desítek lidí a mnoho set bylo zraněno, nebo za loňským převratem stály i jiné síly?

Lithiový puč

Paradoxním prokletím Bolívie je bohatství přírodních zdrojů. Nachází se zde četná ložiska ropy, zemního plynu a barevných kovů. Spory o to, kdo má právo profitovat z přírodního bohatství země – zda její obyvatelstvo, nebo zahraniční korporace – se táhnou celou novodobou bolivijskou historií. V lednu 2019 byly zveřejněny výsledky studie, podle níž se pod bolivijským solným polem Salar de Uyuni nachází 21 milionů metrických tun lithia. Bolívie se tak stala zemí s vůbec největší rezervou lithia a klíčovým hráčem v procesu zpracování a komercializace tohoto kovu. Bolívie jako jediná ze zemí jižní Ameriky investovala do industrializace lithia prostřednictvím státního podniku Yacimientos de Litio Bolivianos. Tento podnik dlouho hledal vodného strategického partnera, v roce 2019 uzavřel smlouvu s čínským konsorciem Xinjiang Tbea Group-Baocheng, které mělo ze 41 % participovat na těžbě a průmyslovém zpracování lithia.

Výroba elektromobilů s preferencí využití dobíjecích lithiových baterií je jeden ze strategických cílů, který si Čína stanovila v pětiletém plánu 2016-2020. Čínské společnosti v současné době kontrolují více než polovinu světové produkce lithia a 60 % výroby baterií, podle odhadů bude Čína do roku 2025 schopna pokrýt přes 60 % světového trhu s elektromobily. Tím se stává velmi nepříjemným konkurentem pro Spojené státy: Čínská společnost BYD již vytlačila společnost Tesla z pozice největšího producenta elektromobilů. A právě společnost Tesla, spolu s kanadskou Pure Energy Minerals, se pokoušela získat přístup k bolivijskému lithiu, ovšem neúspěšně, neboť nebyla schopná splnit kritéria určená Moralesovou vládou 1 . V září 2019 navštívila Ivanka Trumpová v pozici poradkyně Bílého domu argentinskou provincii Jujuy sousedící s bolivijským departmentem Potosí (na jehož území leží naleziště lithia), a přislíbila investici 400 milionů dolarů do dopravní infrastruktury, jejíž rozvržení se částečně kryje s tzv. lithiovou trasou (vedle Bolívie se zdroje lithia nacházejí i na území Argentiny a Chile).

V říjnu 2019 byl představen první elektromobil vyrobený v Bolívii ve spolupráci bolivijské YLB a firmy Quantum, čímž Bolívie vstoupila na bitevní pole mocných: Výroba elektromobilů je momentálně nosným tématem soutěže o ovládnutí technologických inovací mezi Čínou a Spojenými státy. 10. listopadu proběhl vojenský puč proti Moralesově vládě. Jako velmi cynický se v tomto kontextu jeví „žert“, který na svém Twitteru zveřejnil o několik měsíců později Elon Musk, spoluzakladatel a ředitel společnosti Tesla. V reakci na poznámku o puči v Bolívii odvětil: „Počítej s tím, že my svrhneme kohokoli budeme chtít!“ („We will coup whoever we want! Deal with it“).

Stříleli nás jak zvířata

Mezitím se v Bolívii ujal vlády prozatímní kabinet v čele se samozvanou prezidentkou Jeanine Áñezovou, který rozpoutal bezprecedentní vlnu násilností namířenou v první řadě proti Indiánům, zejména městským Aymarům a Kečuům jako hlavním podporovatelům Evo Moralese. V prvních dnech po svém nástupu do funkce vydala Áñezová kontroverzní dekret „na zabíjení“ (Decreto Supremo 4078), který zbavoval příslušníky represivních složek trestní odpovědnosti. Armáda a policie se tak zcela vymkly kontrole a začaly masakrovat civilní obyvatelstvo, jež bylo ostřelováno ostrými náboji, dušeno slzným plynem, mrzačeno, mučeno, uráženo a neoprávněně zadržováno. (ZDE) „Stříleli nás jako zvířata“, vypovídá účastník jednoho z protestních pochodů]. V Bolívii začala být nejhrubším způsobem porušována lidská práva, příslušníci opozice byli napadáni, jejich rodinám bylo vyhrožováno. Potlačena byla svoboda slova a tisku, „nepohodlní“ novináři byli obviňováni z „pobuřování a terorismu“, bylo cenzurováno zpravodajství. De facto fašistický režim, jenž nastolila Añezová spolu s kontroverzním ministrem vnitra Arturem Murillem, se navrátil ke starým koloniálním praktikám a všemi možnými způsoby dával zejména aymarskému a kečujskému obyvatelstvu Bolívie najevo, že se k moci navrátily tradiční socioekonomické elity, jež nijak neoplývají sympatiemi k indiánské většině.

Vláda Áñezové měla být vládou dočasnou, která umožní překlenout období do vypsání nových prezidentských voleb. Jako vláda nevolená, tudíž bez mandátu, neměla oprávnění provádět jakékoli změny v dosavadním politickém či ekonomickém směřování země. Přesto Áñezová ukončila dlouhodobou spolupráci s Venezuelou a Kubou, vyměnila většinu diplomatického zastoupení a pustila se do postupné privatizace Moralesem zestátněných strategických sektorů země. Zprivatizovány měly být – nikoli překvapivě – i naleziště lithia (ZDE a ZDE). Nečekaným spojencem se Áñezové stala pandemie koronaviru: nové prezidenstké volby, které se měly původně uskutečnit 3.května, byly odloženy na 17. května, poté na srpen, následně na 6. září, aby se nakonec, pod silným tlakem hrubě nespokojené veřejnosti, uskutečnily 18. října. Prozatímní vláda si tak vytvořila poměrně velký manévrovací prostor a vládla téměř rok. Za tuto dobu se jí podařilo zemi ekonomicky zruinovat a přesvědčit mnoho zarytých odpůrců Moralese o tom, že přes jeho nepochybné osobní defekty byla čtrnáctiletá vláda MAS to nejlepší, co mohlo většinu (nejen) indiánských obyvatel Bolívie potkat.

Postmoralesovské MAS: Luis Arce Catacora

Luis Arce Catacora, vítězný prezidentský kandidát, byl dlouhodobým spolupracovníkem Evo Moralese, v jehož vládě působil s dvouletou přestávkou od roku 2006 jako ministr financí. Právě on byl hlavním architektem ekonomické politiky země, která vedla mimo jiné k významné redukci extrémní chudoby (ze 38 na 15 procent) a ke zvýšení hrubého domácího produktu o 344 %. Arce jako „suchý“ technokrat nedisponuje charismatem Evo Moralese, nicméně jeho volební úspěch dokazuje, že politický projekt MAS dokázal překročit stín svého dlouholetého lídra a že ideje, na nichž je postaven, nepřestávají oslovovat většinu bolivijského voličstva. Je nepopiratelné, že 14 let vlády MAS bylo, přes všechny omyly a přešlapy, jichž se Moralesova vláda dopustila, nejstabilnějším a ekonomicky nejúspěšnějším obdobím v celé (nejen) moderní bolivijské historii.

Otázkou zůstává, jak na opětovné vítězství MAS zareaguje severní hegemon, pro nějž je Bolívie součástí pomyslného „zadního dvorku“, a zda se podaří dohnat členy vlády Jeanine Áñezové k zodpovědnosti za desítky zmařených lidských životů a újmu na zdraví stovek dalších lidí. Vítězství MAS každopádně představuje naději, a to nejen pro indiánskou většinu Bolívie, ale i pro ty z nás, kteří sdílejí podobnou vizi moderní formy dlouhodobě udržitelného socialismu.


 Plugin disabled
Plugin footnotearea cannot be executed.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 500 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!