Už nejenom švédská banka JAK. Rostoucí zájem klientů o etické bankovnictví a banky orientované na nový ekonomický model obecně prospěšné ekonomiky.

minulém příspěvku jsme představili, jak funguje švédská banka JAK. Švédský model a zkušenosti ukázaly, jaké individuální a společenské dopady obdobný bankovní model představuje: Je trvale udržitelný a nezpůsobuje krize, protože nepodléhá tlaku na exponenciální růst, který je vyvolán systémem složeného úrokování a je charakteristický pro současné západní korporátní bankovnictví.

Kdyby existovaly pouze banky typu JAK, ceny by byly nižší. Místo 35% podílu úroku, které dnes obsahují průměrné ceny v Německu, by všechny ceny obsahovaly 2% transakční náklady, tedy poplatek za zprostředkování financí v rámci finančního systému, případně rizikovou prémii. Tyto náklady zohledňují nezbytné provozní náklady banky. Znamenalo by to značné odlehčení jak reálné ekonomice, tak spotřebitelům.

Zastavilo by se přerozdělování ve prospěch 1 % obyvatelstva zeměkoule. Zatím jsme svědkem opačných návrhů ze strany kapitálu, které požadují naopak snižování mezd v celé eurozóně jako jediný lék na léčení nezaměstnanosti (Deutsche Wirtschaftsnachrichten, 8. 10. 2012, ECB: Löhne in Europa müssen weiter gesenkt werden - Mzdy v Evropě musí být dále snižovány). Toto přerozdělování peněz z kapes stále chudší pracující většiny činí v Německu dnes v době krize denně 600 miliónů eur, spočítala profesorka Kennedyová (Occupy Money).

Kromě toho systém, kterým pracuje banka JAK, nabízí bezpečnou plánovací strategii do budoucna. Poplatky za poskytnutí úvěru jsou nízké a pevně dané, takže nehrozí jejich náhlé zvýšení, a tím také systém přispívá k celkové hospodářské a finanční stabilitě země. Zajímavý je vedlejší efekt - mizí propast mezi těmi, kteří peníze poskytují, a těmi, kteří si je půjčují, poněvadž každý účastník se během svého života ocitne v pozici toho druhého.
„Víc smyslu než více zisku“, říká v rozhovoru pro BANKMAGAZIN z 8. 12. 2011 předseda představenstva Banky Sparda Mnichov Helmut Lind. A dodává, že obecná prospěšnost musí mít přednost před chamtivostí a honbou za ziskem.

Sparda Mnichov je první etickou bankou, která se přihlásila v Německu společně s dalšími 400 podnikateli a organizacemi k modelu Obecně prospěšné ekonomiky, vypracovaného rakouským týmem organizace ATTAC pod vedením Christiana Felbra. Toto hnutí má dnes své sympatizanty ve 13 zemích a do projektu modelu obecně prospěšné ekonomiky se zapojilo dodnes 700 ekonomických subjektů. V případě Spardy Mnichov se ukazuje, že i uvnitř bankovního sektoru se začínají objevovat hlasy, které volají po novém „alternativním finančním modelu“, který se bude orientovat na jiné hodnoty, než je zisk. Zisk se stává až jedním z dalších hodnotících kritérií úspěšnosti podnikání, není ale kritériem hlavním. Kromě normální účetní uzávěrky a zákonem stanovených účetních výkazů banka ještě vypracovává tzv. Gemeinwohlbilanz – Bilanci celospolečenského užitku. Ta vypovídá o prospěšnosti a plnění cílů v rámci vytyčených hodnot.

Šéf banky podporuje radikální a nový hospodářský systém: „Méně honby za ziskem a konkurence, zato víc kooperace, spolupráce a obecné prospěšnosti.“ Tou se myslí zvyšování prosperity všech účastníků trhu. Taková slova nejsou ve finančním sektoru dnes slyšet, přesto si sympatický předseda představenstva servítky před ústa nebere: „Stávající systém už není reformovatelný a musí být kompletně změněn“, říká v rozhovoru pro Bankmagazin. „Doba sice ještě plně neuzrála, ale my jako členská, družstevní banka chceme být vzorem. Vnímáme naši odpovědnost vůči zaměstnancům naší banky, k jejím členům a zároveň majitelům, ke klientům banky, i k celé společnosti. Třeba se přidají postupně další. Ve společnosti se vytváří vzhledem k bankovnímu sektoru velmi silná kritická masa“, tolik předseda představenstva banky, která má přes 250 tisíc majitelů se stejnými hlasovacími právy a banka, které se současná finanční a bankovní krize nedotkla. Letos již po šesté obdržela titul nejlepší zaměstnavatel roku. Mzdové rozpětí mezi nevyšším členem představenstva a průměrem činí 6:1, 670 zaměstnancům je nabídnuto 120 modelů rozložení pracovní doby a pracovní doba je podle kolektivní smlouvy 37,5 hodin týdně. Rodiče dětí mezi prvním a třetím rokem dostávají příspěvek na péči ve výši 150 euro měsíčně, za rok 2011 byl vyplacen všem členům družstva podíl na zisku ve výši 4,5 % z kapitálu, což vše lze zjistit ze zcela transparentních údajů na webových stránkách banky.

Zdroje: Occupy Money – Abychom byli v budoucnosti vítězi všichni, autorka Margrit Kennedy, Jkamphausen.de 2011, Gemeinwohl-ökonomie, ekonomický model budoucnosti, autor Cristian Felber, Deuticke Verlag Wien 2010, Bankmagazin.de str.26-27 z 8.12.2011


Družstevní banka JAK - 1. díl