Září 07, 2010

„Část středoškolských učitelů volá SOS. Jen co v září nastoupili do škol, hned se jim snížily platy. Leckde až o deset procent,“ napsaly internetové Novinky dnes ráno. A v celém článku vysvětlují, že problémem některých středních škol je, že mají málo žáků, a tudíž i málo peněz na tzv. „nadtarifní složky“ platů. V některých školách to došlo již tak daleko, že ředitelé učitelům po návratu z dovolené oznámili, že budou minimálně do konce roku bez osobního ohodnocení.

Článek Novinek je typickou ukázkou nedbalé novinářské práce. Nejenom, že se z něj nedozvíte, jaký má na tento problém názor vláda, která před prázdninami slibovala (a nadělalo to dost zlé krve v internetových debatách), že učitelům naopak peníze přidá. Nedozvíte se nic o tom, že celý povyk kolem zvyšování platů učitelům byl naprosto zbytečný. A už vůbec se ani náznakem nedozvíte, co je skutečným důvodem toho, že najednou nejsou peníze na platy státních zaměstnanců.

Už v dobách oněch tak silně médii prezentovaných předprázdninových slibů mi bylo jasné, že se jedná o sliby nesplnitelné. Vláda nemůže současně přidávat jedné kategorii státních zaměstnanců, a zároveň těm ostatním platy ořezávat. Nesedělo mi to ani se sumou, kterou se vláda rozhodla ušetřit.

Podle tiscali.cz pracuje v českých veřejných službách a státní správě dohromady asi 750.000 lidí. Mzdu ze státního rozpočtu dostává 450.000 z nich, ostatní vyplácejí kraje nebo jsou placeni z veřejného zdravotního pojištění. Nejpočetnější skupinou jsou učitelé a zaměstnanci ve školství, jichž je kolem 200.000. Kdyby mělo být 21 miliard úspor rozděleno mezi 250 tisíc zaměstnanců (tedy pouze mezi oprávněně zuřící vojáky, policisty, hasiče, zdravotníky ve státních zdravotnických zařízeních a úředníky), nebylo by snížení platů desetiprocentní, ale muselo by činit cca 7 tisíc Kč na každého. Pokud bychom do snížení mezd zahrnuli i pracovníky vyplácené kraji a prostředky ze zdravotních pojišťoven, dostaneme se asi na 3.200 Kč měsíčně. To je pořád ještě nějakých 13 procent průměrného platu. Teprve poté, co započteme všech 750 tisíc státních zaměstnanců, dostaneme se na cca 2.300 Kč, což je číslo, které na oněch požadovaných deset procent uspořeného průměrného platu státního zaměstnance sedí jako ona pomyslná prdel na hrnec.

Vláda tedy od samého počátku lhala, věděla totiž, že snižování mezd se bude týkat všech profesí ve státní sféře. Navíc si podle mého názoru teprve při podrobnějším rozpracování celého toho obludného škrtacího plánu naší deformátoři uvědomili, že bez snížení tarifů by ono desetiprocentní snížení v mnoha profesích a oblastech znamenalo, že ředitelé veřejných institucí nebudou mít dostatek peněz ani na tarifní odměny.

A proč k tomu všemu dochází? Hlavní důvody jsou čtyři:

Ty první dva leží v minulosti. Jeden má na svědomí předchozí Topolánkova (a Kalouskova) „daňová reforma“, která radikálně snížila zdanění těch nejbohatších a podvázala příjmy rozpočtu. Druhý jde na vrub zločinné politice amerických neoconů, neoliberálů a banksterů, kteří rozpoutali globální finanční a hospodářskou krizi.

Ty druhé dva leží v blízké budoucnosti. Prvním je probíhající stamiliardový tendr na tzv. „staré ekologické zátěže“. Druhým jsou chystané církevní restituce v řádu desítek miliard ročně. To vše okořeněno všudypřítomnou korupcí a plýtváním v zájmu pijavic, které, ač samy přisáty na cecících státních penězovodů, kážou ostatním o „svobodných jedincích na volném a minimálním státem neregulovaném trhu“.

Povede konečně „neviditelná ruka trhu“ v peněženkách státních zaměstnanců k tomu, aby vystřízlivěli ze svých iluzí o „zodpovědné a šetrné“ pravici?