TENKRÁT O VÁNOCÍCH
Srpnový zájezd spřátelených vojsk roku 1968 do Československa tu iluzi zničil. Ale protože člověk je tvor setrvačný a spisovatel nejsrozumitelněji píše v rodném jazyce, zůstala naše rodina ve vlasti. Filmy podle tátových scénářů se ještě pár měsíců dál točily, ale v titulcích už jeho jméno být nesmělo. Naštěstí měl dost kamarádů, kteří neemigrovali a nebáli se roztočené příběhy podepsat za něj a zajistit mu utajený podíl z honoráře. Ale táta, který byl z rolnické rodiny, tušil, že tahle živná půda se brzy vyčerpá a rozhodl se, že bude šetřit na rodinném rozpočtu. (Kulturní noviny)