Loading...
 
Tisk

GMO, danajský dar

2013 / 07
Strana 1 / 2

Diskutovat k číslu 07 můžete kliknutím zde. Chcete-li diskutovat, musíte se zaregistrovat.
Image

Koncerny DuPont a Monsanto vycenily zuby na farmáře

redakce

Koncerny DuPont a Monsanto produkující geneticky modifikované organismy (GMO) vycenily zuby. Podle smlouvy s farmáři mají plné právo na tzv. "intelektuální vlastnictví" svých plodin. V praxi to znamená, že žalují farmáře za to, že "nelegálně" použili jejich plodiny. Vyrobili z nich nové osivo a sadbu, jak se to dělalo posledních 10 tisíc let.

DuPont si navíc najal svou vlastní biopolicii, která slídí po polích farmářů a zjišťuje, zda na svých polích ilegálně "nekopírují" jejich genetický materiál. Monsanto nyní vede spor s jedním farmářem, který konečně dosáhl toho, že po neúspěšných odvoláních ve věci onoho "kopírování" se bude jeho kauzou zabývat Nejvyšší soud.


Pěstitel sóje Vernon Bowman (74 let) byl žalován firmou Monsanto za to, že použil její semena pro další použití. Jednoduše křížil GMO sóju od Monsanta s běžnou sadbou. Tím vypěstoval rostliny, které byly odolné proti herbicidu Roundup , který normálně ničí s plevelem i sóju díky aktivní složce zvané glyfosát. Geneticky modifikovaná sója od Monsanta odolává i velkým dávkám tohoto herbicidu. Proto je možné nasadit i vysoké dávky a tak ničit plevel, zatímco GMO sója odolává (tzv. Glyphosate Tolerant crops). Ale tato GMO sója je už ve druhé generaci neplodná. Proto musí farmáři kupovat kompletní technologii a osiva jen od dané GMO firmy.


Válka o semena a o holý život

Hana Dujčáková

Snaha vydělat více vede firmu Monsanto k tomu, aby ožebračovala indické rolníky, kteří se nechávají připravit o všechno kvůli snaze vydělat více tím, že zvýší výnosy svých polí.

Kresba: Oldřich Krupička
Image
A tak rolníci nakoupí geneticky modifikovanou BT bavlnu. Na dluh a všichni. Firma Monsanto zvedne ceny. Rolník nevydělá, protože reálný výnos nedosáhne do slibovaných výšin a naopak mu BT bavlna zvedne náklady. GM semena jsou navíc chráněná patentem a jsou tedy duševním vlastnictvím firmy Monsanto. Rolník, který by si z úrody semena odložil na další setbu, riskuje finanční pokutu, kterou si nemůže dovolit. Viz tento starší článek o právě probíhajícím soudním procesu v USA , který teď projednává již Nejvyšší soud. Pro jistotu jsou do semen přidávány tzv. likvidátory, které zajistí, že odložená semena nevzejdou.
Image

A protože v zemi není k dostání jiné osivo, rolník musí rok co rok nakupovat GM semena firmy Monsanto, na která nemá. Když přijde o všechno včetně půdy, sebere se a odejde do polí, kde vypije lahev pesticidu a zemře. Více se dozvíte o životě indických rolníků pod vládou Monsanta na videu se slovenskými titulky.



Image

Vědci vyvrátili další mýtus kolem GMO plodin

Hana Dujčáková

Pěstování geneticky modifikovaných plodin podle slov biotechnologického průmyslu snižuje spotřebu chemických postřiků v zemědělství, zlepšuje životní prostředí a prý také nasytí hladovějící svět tím, že se díky použití GMO produktů zvýší objem úrody. Právě mýtus zvýšení výnosu při pěstování geneticky modifikovaných plodin byl vědecky vyvrácen; potvrzují to výsledky výzkumu uveřejněného v únorovém čísle časopisu Nature Biotechnology.

Vědci z wisconsinské univerzity s finanční podporou amerického ministerstva zemědělství (USDA, United States Department of Agriculture) analyzovali data z výzkumu, který v letech 1990 až 2010 probíhal ve Wisconsinu, USA, ve spolupráci s tamními zemědělci. Během dvaceti let, kdy výzkum probíhal, byly srovnávány výnosy ze zkušebních polí s běžnými (non-GM) a s GM plodinami. Jak Tom Philpott ve svém článku zde vysvětluje, tato studie ukázala, že pěstování většiny geneticky modifikovaných plodin vede k nižšímu výnosu než je tomu u konvenčních plodin, které vyrostou z geneticky nemodifikovaných semen.

Významnější přínos pro výnos byl zaznamenán pouze u jednoho druhu GM kukuřice. Jedná se o tzv. Bt kukuřici, která obsahuje gen baterie bacillus thuringiensis (BT), která se běžně vyskytuje v půdě a na rostlinách. Tato bakterie produkuje protein, který je pro některé skupiny hmyzu toxický. Díky genu z této bakterie produkuje Bt kukuřice toxin účinný proti zavíječi kukuřičnému. Škůdce už není třeba hubit zvnějšku postřikem, rostlina si pesticid sama vytváří.