Loading...
 

Etické bankovnictví

2013 / 10
Strana 1 / 2

Diskutovat k číslu 10 můžete kliknutím zde. Chcete-li diskutovat, musíte se zaregistrovat.
Image

Peníze jako veřejně prospěšný statek

redakce

Ekonomika nemůže fungovat bez důvěry. Postavit na nohy ekonomiky evropských zemí nelze bez ovládnutí peněz ve smyslu zdravé směnné ekonomiky. Peníze jako prostředek směny mohou fungovat pouze tehdy, pokud k nim lidé budou mít důvěru. Nový úděl pro Evropu, který navrhují někteří ekonomové jako Stephan Schulmeister (viz tento článek) vyžaduje odpovídající politické prostředí. A to není možné realizovat bez posílení pravomocí nyní zkorumpovaných politických elit.

Kresba: Oldřich Krupička
linka_10px.jpg

Světová krize důvěry ve finance

Současná politická reprezentace v podstatě neřeší systémový problém nefungování peněz, hlavně těch virtuálních. Jejich exponenciální a ničím neblokovaný růst v počítačích vede je konfrontovaný s přírodním a lidským růstem, který je v nejlepším případě lineární. Virtuální peníze jsou navázané na chamtivost jednoho procenta světové oligarchie, která si koupila politiky států. V této ničivé konstelaci posilují nezdravé tendence na ekologicky a sociálně neudržitelný patologický růst. Ten je tažen prostřednictvím úroku a zejména úroku složeného. Emoce, které se vždy zvednou, jakmile se začne hovořit o potřebě bezúročné ekonomiky - ty nejsou opravdu na místě.

Myšlenkové a ideologické skleróze bohužel rozumí spíš matematici nebo fyzikové, než dnešní ekonomové. Již kvantový teoretik Max Planck říkal, že nové poznatky se prosadí v průměrně až za dvě generace. Takže v ekonomice si zřejmě budeme muset počkat, až vymřou nejen dnešní neoliberální profesoři ekonomie, nýbrž i jejich studenti. Naděje ale umírá jako poslední.

Ohrožená existence družstevních bank

Bude-li naplněn současný scénář, kdy dojde k převzetí Evropy několika málo finančními korporacemi, pak to bude znamenat i konec družstevního a etického bankovnictví. To jako jediné v době hluboké finanční krize osvědčilo svou životaschopnost a zaznamenalo nárůst klientely a posílení důvěry v tento segment finančního trhu. Viz náš dvojdílný článek o hospodaření švédské družstevní banky JAK zde a zde). Proto Věnujeme na e-republice celé tematické číslo družstevnímu bankovnictví, protože jde o velmi důležitou otázku budoucnosti ( 2013-10).

Družstevní banky fungují úplně jinak než "ty systémově relevantní". K popisu velké bankovní čtyřky si můžete kliknout na tento starší článek a příslušná klíčová slova k jednotlivým ekonomickým pojmům. Tématu virtuálních peněz, zápornému úroku, ekonomickému fašismu, aféře "Offshore-Leaks" atd. se totiž věnujeme trvale.




Družstevní banka JAK

Květa Pohlhammer Lauterbachová
linka_10px.jpg

Jednou z nejdůležitějších funkcí peněz je, aby sloužily jako prostředek směny. Aby se peníze dařilo udržet v oběhu, nestačí zrušit úrok, poněvadž nebude existovat žádná motivace, proč peníze posílat dál. V historii jsme byli svědky jak zákazu braní úroků, tak shromažďování peněz, ale obojí se minulo účinkem. Jak neutralizovat úroky, které na nasycených trzích konvergují k nule? Přesto se musí vyvíjet tlak na udržení peněz v oběhu, aby tyto plnily nadále svou funkci prostředku směny. Dnes lze sáhnout ke dvěma osvědčeným řešením. Ty lze aplikovat jednak podle zkušeností švédské družstevní banky JAK a jednak poplatkem za zadržování peněz v oběhu. Podívejme se pro začátek na řešení JAK.

Bezúročný úvěr jako alternativa ke stávajícímu systému

Jednou z nejgeniálnějších metod, které v současném systému eliminují úrok, praktikuje švédská banka JAK od roku 1965. Zkratka znamená "J" jako půda, "A" jako práce, "K" jako kapitál. Banka JAK je v protikladu ke komerčním bankám členskou bankou, jejímž původním cílem bylo finančně podpořit rozvoj zemědělských oblastí. Sedláci záhy pochopili, že výnosy z půdy, kterou obhospodařují, nemohou udržet tempo s exponenciálním růstem nákladů, které tvořily úroky z poskytnutých úvěrů. Kromě toho je postihl odliv kapitálu do městských center, kde se dosahovalo vyšších zisků než na venkově. Zemědělci využili systému JAK jako první. Od založení banky se klienty a členy banky stalo celé sociální spektrum švédských obyvatel. V roce 2008 měla banka 35 000 členů a disponovala vklady ve výši 97 miliónů Euro a spravovala objem úvěrů ve výši 86 miliónů Euro. Finanční krize tuto banku nepostihla, stejně jako další banky fungující na etické bázi, například podle islámské šaríji.

Většina bank je orientována na vytváření zisku. Zato banka JAK je obecně prospěšnou organizací, ve které jsou z dlouhodobého hlediska všichni ziskoví. Právní forma odpovídá družstevní bance, sami pracovníci banky však dávají přednost názvu "členská banka", který lépe vyjadřuje sociální charakter a solidaritu mezi členy této banky.

Družstevní banka JAK

Na příkladu úvěru ve měně zatížené běžným úrokem a bankovními náklady úrokem (banka) a bezúročné měně (JAK) vypadá bilance takto.
  • provozní a osobní náklady banky: 1,7% (banka) // 1,7% (JAK)
  • riziková prémie: 0,8% (banka) // 0% (JAK)
  • úrok (prémie za likviditu): 4,0% (banka) // 0% (JAK)
  • přirážka vyrovnání inflace: 1,5% (banka) // 0% (JAK)
  • celkem: 8% (banka) // 1,7% (JAK)





Kresba: Oldřich Krupička
linka_10px.jpg
Družstevní banka JAK - 2. díl: Následovníci

Květa Pohlhammer Lauterbachová

Už nejenom švédská banka JAK. Rostoucí zájem klientů o etické bankovnictví a banky orientované na nový ekonomický model obecně prospěšné ekonomiky.

V minulém příspěvku jsme představili, jak funguje švédská banka JAK. Švédský model a zkušenosti ukázaly, jaké individuální a společenské dopady obdobný bankovní model představuje: Je trvale udržitelný a nezpůsobuje krize, protože nepodléhá tlaku na exponenciální růst, který je vyvolán systémem složeného úrokování a je charakteristický pro současné západní korporátní bankovnictví.

Kdyby existovaly pouze banky typu JAK, ceny by byly nižší. Místo 35% podílu úroku, které dnes obsahují průměrné ceny v Německu, by všechny ceny obsahovaly 2% transakční náklady, tedy poplatek za zprostředkování financí v rámci finančního systému, případně rizikovou prémii. Tyto náklady zohledňují nezbytné provozní náklady banky. Znamenalo by to značné odlehčení jak reálné ekonomice, tak spotřebitelům.

Zastavilo by se přerozdělování ve prospěch 1 % obyvatelstva zeměkoule. Zatím jsme svědkem opačných návrhů ze strany kapitálu, které požadují naopak snižování mezd v celé eurozóně jako jediný lék na léčení nezaměstnanosti (Deutsche Wirtschaftsnachrichten, 8. 10. 2012, ECB: Löhne in Europa müssen weiter gesenkt werden - Mzdy v Evropě musí být dále snižovány). Toto přerozdělování peněz z kapes stále chudší pracující většiny činí v Německu dnes v době krize denně 600 miliónů eur, spočítala profesorka Kennedyová (Occupy Money).

Kromě toho systém, kterým pracuje banka JAK, nabízí bezpečnou plánovací strategii do budoucna. Poplatky za poskytnutí úvěru jsou nízké a pevně dané, takže nehrozí jejich náhlé zvýšení, a tím také systém přispívá k celkové hospodářské a finanční stabilitě země. Zajímavý je vedlejší efekt - mizí propast mezi těmi, kteří peníze poskytují, a těmi, kteří si je půjčují, poněvadž každý účastník se během svého života ocitne v pozici toho druhého.
„Víc smyslu než více zisku“, říká v rozhovoru pro BANKMAGAZIN z 8. 12. 2011 předseda představenstva Banky Sparda Mnichov Helmut Lind. A dodává, že obecná prospěšnost musí mít přednost před chamtivostí a honbou za ziskem.

Sparda Mnichov je první etickou bankou, která se přihlásila v Německu společně s dalšími 400 podnikateli a organizacemi k modelu Obecně prospěšné ekonomiky, vypracovaného rakouským týmem organizace ATTAC pod vedením Christiana Felbra. Toto hnutí má dnes své sympatizanty ve 13 zemích a do projektu modelu obecně prospěšné ekonomiky se zapojilo dodnes 700 ekonomických subjektů.