Loading...
 
Tisk

sKarta - supersocky sobě

2013 / 13
Strana 1 / 2

Diskutovat k číslu 13 můžete kliknutím zde. Chcete-li diskutovat, musíte se zaregistrovat.
Image

Kterak národ skrze Drábka nefunkční sKartu nabyl (I.)

redakce


Image
Image
V nekonečném seriálu rozkrádání státu se nejprve v prvním dílu podívejme na složitou historii sKaret. Popišme motivy a dění hlavních aktérů, protože jen tak je možné posoudit miliardové škody, které nám všem vznikly. Ve druhém díle se budeme věnovat právě těmto škodám a podíváme se na zoubek celému systému tzv. neo-neokoloniální nebo chcete-li "koncesijní" správy státu, kdy si z něj jedno procento dělá soukromou firmu za naše daně. Celou sérii najdete ve 13. tematickém čísle e-republiky. Celá story tematicky navazuje na podobný typ záškodnictví popsaný v čísle Velká datová loupež . Příjemné počtení přeje redakce.

1. Prehistorie sKarty, vše funguje normálně

Začněme známou css kartou , která za komunistů a bez webové sítě umožnila čerpat na vybrané síti benzínek a dnes obhospodařuje více než 4 800 prodejních míst. Karta je léty zaběhaná a vyzkoušená, princip placení, fakturace a účelového využití karty představuje výborné know-how, z něhož tato firma asi slušně žije.

Není proto divu, že firma Rožmitál Development CZ ve spolupráci s finskou firmou vyvinula v roce 2002 výplatu sociálních dávek skrze nový druh karty a nechala si jej patentovat . Další historie ukázala, že v tomto bodě jednali velmi moudře. Firma má oprávnění na software a správu sítí a databází, kmenové akcie na majitele v hodnotě 200 000 Kč v počtu deseti kousků.



Image
Do celého projektu sociálních karet společnost vložila své peníze a nemalý um. Systém tzv. SD karet byl v pilotu odzkoušen v jižních Čechách roku 2002 a byl připraven k okamžitému spuštění. Všechna technická řešení existovala, a to včetně zajištění dodávek laciných plastových karet z Číny. Projekt počítal s tím, že příjemci dávek v hmotné nouzi by směli vybrat jen polovinu částky v hotovosti, zbytek by šel bezhotovostně, pouze na předem definované účely, jako jsou nájemné, školka a podobně. Zájem o tento systém plateb měly jak čerpací stanice, například OMV či Benzina, tak i Jihočeská energetika pro své pobočky na úhradu maloodběratelské energie nebo ČSOB, České dráhy či Čepro. Včetně České správy sociálního zabezpečení.

2. Jak podnikat na státním

V roce 2010 začala firma jednat s Vladimírem Šiškou, prvním náměstkem ministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Šiška měl tehdy na starosti na ministerstvu MPSV všechny věci ohledně IT technologií. Je logické, že odzkoušená karty mohla dobře fungovat v systému sociálních dávek, protože na to byla naprogramovaná a otestovaná. Ale chyba lávky. Podívejme se na sled důležitých událostí, které předcházely vzniku sKarty.

Dnes 7. května 2009 vzniká ajťácká firma iDTAX s.r.o., kde měl Drábek 24 % podíl a Šiška byl jednatelem a vlastníkem firmy CONE ADVISE s.r.o., která měla na této firmě 52 % podíl. Pilný Drábek jde šlapal politickou vodu za TOP 09 a dne 2. 11. 2009 přenechává Šiškovi svůj podíl ve firmě iDTAX. Za pár měsíců se v roce 2010 stává ministrem MPSV a sled dalších událostí je velmi důležitý.
  • 13. července 2010 Drábek ministrem;
  • 14. tentýž Drábek oznamuje, že Šiška bude jeho 1. náměstkem;
  • 16. července Šiška končí jako jednatel své firmy CONE ADVISE;
  • 22. července Šiška končí jako jednatel firmy iDTAX, ale skrze společnost CONE ADVISE si drží svůj podíl ve firmě.



Kterak národ nefunkční sKartu zaplatil a zrušil (II.)

redakce
Image

V prvním díle analýzy nazvané Kterak národ skrze Drábka nefunkční sKartu nabyl (I.) jsme popsali způsob, jak se Drábek a Šiška zadrápli do státního přes systém nastrčených firem. Nyní je třeba popsat, co nás to stálo a proč. Projděme si tedy postupně všechny důležité žaloby, které byly prozatím podány na oba zatím neodsouzené bratry v ministerském triku. Jejich součet ukáže způsob, jak se nejvyšší ministerští úředníci a politikové okrádají stát, to jest nás jako uživatele sociálního systému a daňové poplatníky. A tak mimochodem přitom téměř rozvrátili činnost jednoho z nejdůležitějších ministerstev v zemi.

1. Žaloba o patent (Rožmitál Development CZ)

Dne 6. února 2013 podala firma Rožmitál Development CZ žalobu na ochranu průmyslových práv a užitných vzorů . Pochopitelně šlo o krádež systému SD karet, o nichž jsme psali v první části rozboru (zde ). Je jasné, že pokud chce mít kartu a nemáte na to, tak si ji musíte od někoho ukradnout. Proč to byla zrovna tato firma, je také jasné. Vždyť svůj nápad na MPSV sama donesla v roce 2010. Společnost podala trestní oznámení na policii na neznámého pachatele kvůli zneužití jejich nápadu. Takže sKarta měla fungovat na ukradeném nápadu a na analogickém, výrazně okleštěném a nevyzkoušeném softwaru. Ten narychlo upekly účelově vybrané firmy bez výběrového řízení. Výsledek dopadl podle toho.

2. Žaloba za zmařenou práci a pokus o úplatek (OKsystem)

Projděme stručně toto zásadní rozhodnutí ÚOHS Č.j.: ÚOHS-S196,259,303/2012/VZ-3491/2013/511/MOn , kdy úřad dal za pravdu jednomu z navrhovatelů, to jest společnosti OKsystem. Obě ministerstva, tj. MPSV a Vnitro dostaly pokutu 500.000 každé. Zdůvodnění najdete zde.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích II. a III. tohoto rozhodnutí se podle ust. § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů se ukládá:

- centrálnímu zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 pokuta ve výši 500 000 Kč (pět set tisíc korun českých),

- zadavateli Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČ 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 1 pokuta ve výši 500 000 Kč (pět set tisíc korun českých), které jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.


Tento rozsudek je důležitý, protože bylo prokázána škoda ve výši 1mil. korun. To je jistě pakatel ve srovnání s celkovými škodami sKarty. Ale za tento pakatel musí být oba vedoucí úředníci potrestáni z toho důvodu, že jsou za něj přímo a nezadatelně odpovědní. Pochopitelně, nic se neděje. Zatím nebyl potrestán žádný vyšší ministerský úředník za to, že způsobil státu miliardové či nižší škody. Stát jsme totiž my a nám lze škodil vcelku beztrestně, protože naše zájmy v politické a oligarchické mašinérii už nikdo nehájí.

Další trable si ušil Šiška vyplašený nefunkčností systému. Jiné firmy by totiž dokázaly systém provozovat, proto musely od válu. Úplatek šel opět z našich daní, jak jinak. Šiška údajně nabízel úplatek firmě OKsystem s tím, že firma měla stáhnout svou stížnost, kterou podali k ÚOHS v souvislosti s novým systémem a výplatu sociálních dávek. Za to měla dostat bez výběrového řízení zakázku na 120 mil. Kč. Rozhovor s vedoucím firmy ohledně úplatku najdete zde.




Firma od začátku celou věc nahlásila policii a Šiška byl monitorován, zatčen a obviněn. Inu, někdy se nevyplatí velkou firmu podrazit, a pak jí nabízet slupky od banánu. Další kolo žalob už mělo minimálně pro Šišku hodně devastující účinek. Drábek je zatím z justičního kola ven. Ale nijak zvlášť se neraduje, viz další dvě žaloby.





Image
Image
Skrytá tvář solárního byznysu

Václav Umlauf

Zahájené vyšetřování ohledně manipulací kolem připojení solárních parků a cen energie jsme na e-republice již několikrát rozbírali. Viz naše tematické číslo nazvané Česko, nefunkční stát a zejména souhrnná analýza v článku Solární byznys: důkaz nefungujícího státu (07.02.2013). Nyní jen stručně o roli solárních baronů z hlediska destrukce státu. Jakou roli hrají tyto pochybné investice a proč jsou zhoubné i pro další generace?

Oligarchie nakradla a nyní nastal klasický problém: Kam s ukradenými penězi? Pro pana Nováka by se odpověď zdála jednoduchou, protože myslí v tisícovkách. Když ale nakradete v miliardách, problém je o něco složitější. Tyto prostředky jsou tak velké, že je nelze ani utajit, ani rozumně investovat, když jsou nelegální.

1. Špinavé peníze MUS zabaveny ve Švýcarsku

Příklad MUS ukazuje typický příklad české "investice", viz článek Dvanáctimiliardová investice do Švýcarska (16.11.2011). Zhruba 12 miliard odešlo do země, která pilně zachovávala bankovní tajemství, až dosud. To se ovšem netýká špinavých peněz, které byly přímo ukradeny ze státního rozpočtu jako v případě MUS. Privatizace našeho uhlí společností Investenergy a Appian byla v Česku tak zvaně legální. Mlčení předešlé třídní prokuratury pravicových vlád ukázalo, že legální se stala i krádež prostředků určených přímo ze státního rozpočtu na rekultivaci dolů.

Takže nám, českým občanům zastoupených státní prokuraturou a státním ministerstvem financí, nikdy, nikde a za žádných okolností nemůže chybět 12 miliard. Švýcarsko ale usoudilo, že tento typ zlodějských peněz (tj. ukradených přímo ze státního rozpočtu) u nich být nemůže. Navíc dnes chtějí mít pokoj od Němců i od Američanů kvůli daňovým únikům, viz naše nedávné články. Takže si počkali, českým uhlobaronům peníze zabavili. Stejně jako oněch 170 miliónů špinavých penízků ODS, které ve Švýcarsku leží od roku 1997.

Jak vidno, osud špinavých miliard v cizině není jednoduchý, protože všechny velké bankovní převody jsou podle mezinárodní úmluvy až 10 let dohledatelné. Jistěže u nás nikdo nikdy neměl žádná nelegální bankovní konta v daňových rájích. Dokud zde bude tento styl oposmluvní vlády, tak asi ani nikdy mít nebude.

Jenže aféry typu Offshore-Leaks, koupě CD s daňovými úniky Německem (mimochodem, Kalousek odmítl použít data, která mu Němci chtěli předat) a pilná práce Anonymous a Wikileaks ukazují, že osud peněz v zahraničních bankách je hodně nejistý. Jistěže si koupíte nějakou tu vilku na Floridě nebo na Menorce či v Toskánsku, ale bankovní převod nutný ke koupi se utajit nedá. Navíc pak stačí jeden podepsaný papír z prokuratury a konto je zablokováno. Viz příklad MUS ve Švýcarsku.

2. Ať prachy pracují doma: oposmluvní neo-neokolonialismus

Vytunelované miliardy tedy z velké části tuto zemi neopustily a dále v ní destruktivně působí. Doma se přece věci ohlídají snáz. Fakticky jde o zvláštní formu neo-neokolonialismu, kterou si po listopadu 1989 už dvacet let postupně odhlasováváme demokratickými volbami na všech úrovních: komunální, krajské i celostátní. Jak celý systém funguje?

Podívejte se na analýzu Koncese - nové pojetí státní správy (17.10.2012) či nedávné tematické číslo nazvané Velká datová loupež (2013-11) či starší číslo 2012-43 nazvané Nemocnice v kómatu . Princip koncesí ze státního je úplně jednoduchý.

Politické a ekonomické mafie ovládají stát a jeho prostředky skrze politickou reprezentaci na všech úrovních. Změnou zákonodárství dosáhnou toho, že naše daně se legálně odkloní do systému privátních služeb a podniků, které se tváří jako obecné dobro. Na e-republice tomuto druhu loupeže říkáme "koncesní stát".