Načítání...
 

Archiv Zpráv jednou větou

Německé jednotky v "první linii": První zahraniční angažmá od 2. světové války
Německo v tomto týdnu začalo rozmísťovat své jednotky v Pobaltí, konkrétně v Litvě, což znamená první takové zahraniční angažmá německých ozbrojených sil tohoto druhu od 2. světové války a je následkem toho, že Berlín přijal pevnější "protiruský" postoj po více než dvou letech války na Ukrajině. Do Litvy zatím údajně dorazily jen dvě desítky vojáků, německý kontingent tam však bude umístěn natrvalo. Dosud má Německo v rámci NATO v Litvě asi 1000 vojáků, ale pouze dočasně. (Zero Hedge)

Má česká ústava něco společného s demokracií?
Podle historika, politologa a překladatele Marka Pavky máme nejméně demokratickou ústavu v Evropě. (Debatní klub)

Co očekávat od unijního nařízení DSA
Další významná část semináře se týkala certifikace tzv. důvěryhodných oznamovatelů (trusted flaggers, TP), od nichž se očekává nahlašování onoho „problematického“ obsahu. Tady je právě zásadní změna, kterou přináší DSA. Momentem nahlášení obsahu se stává platforma za něj právně odpovědná a musí konat. Nahlašovat může každý, ale oznámením TP se musí platformy věnovat přednostně. Proto je certifikace TP podmíněna výčtem referencí, tedy v jazyku DSA „předchozími oznamovacími aktivitami“, lidově asi „historií udavačství“. (SOSP)

Zpátky do kasáren? aneb chystaná obnova branné povinnosti v ČR
36. diskusní večer Hovory na pravici. Pořádala Akce D.O.S.T. (Raptor TV via YouTube)

Pozoruhodné tiskové prohlášení Alexandra Bortnikova, ředitele ruské Federální bezpečnostní služby (FSB)
Bortnikov uvedl, že podle předběžných zjištění mířili čtyři pachatelé vraždy autem k hranici s Ukrajinou, kde na ně na druhé straně čekali. Velmi klidně vysvětlil, že se objasňuje účast cizích mocností a že nyní neřekne nic podle čirých emocí, ale počká, až budou fakta důkladně ověřená, než je předloží. Nicméně bylo zcela zajímavé, že označil Spojené státy, Velkou Británii a Ukrajinu za pravděpodobné loutkovodiče teroristického činu. (Disput)

Obranný spolek NATO slaví 75 let

Oficiálně byla organizace vytvořena výhradně za účelem omezení vlivu Sovětského svazu. Ale po rozpadu SSSR a zániku Varšavské smlouvy provedla "obranná aliance" více než 40 vojenských operací po celém světě. Ani jedna z nich nebyla na území NATO: bombardování Jugoslávie, invaze do Afghánistánu, invaze do Iráku, rozbití Libye, válka v Sýrii. První generální tajemník Ismay Hastings o cíli NATO: "Udržet Sovětský svaz mimo Evropu, Američany uvnitř a Němce na dně.” (Telegram)

Nejméně oblíbení politici

PS. Fiala se tam nevešel.

Izrael de facto vyhlásil válku Íránu
Při útoku Izraele na budovu íránského konzulátu v Damašku 1. 4. zahynulo sedm lidí včetně íránských diplomatů a vrchního velitele islámských revolučních gard (IRGC) generála Mohammada Rezy Zahediho. Íránský ministr zahraničí Hossein Amir-Abdollahian označil útok za "porušení všech mezinárodních závazků a úmluv". Faisal Mekdad, jeho syrský protějšek, odsoudil to, co nazval "ohavným teroristickým útokem.” Komentátoři se shodují v tom, že tento útok znamená, že Izrael vyhlásil válku Íránu. Předchozí útoky nikdy nezasáhly íránské výsostné území dané jejich konzulátem v Sýrii, pouze cílily na důstojníky IRGC v syrských lokalitách. (consortiumnews.com)

PS. Izraeli ruply nervy za nezvládnutou proxy-válku, kdy je proíránský Hizballáh střílí jako zajíce na okupovaných územích v jižním Libanonu. Genocidní Izrael v dlouhodobém horizontu dopadne jako neonacistická Ukrajina.

Forbes: Miliardářům se v roce 2023 dařilo skvěle
Seznam miliardářů časopisu Forbes je v podstatě roční výpočet toho, kolik bohatství vytvořeného globální ekonomikou je zachyceno malou kastou oligarchů, spíše než aby bylo použito ve prospěch lidstva jako celku. Časopis uvedl, že počet světových miliardářů za poslední rok vzrostl o 141, přičemž 2 781 lidí drželo bohatství přesahující 1 miliardu dolarů. Tito lidé vlastní dohromady aktiva ve výši 14,2 bilionu dolarů, což přesahuje hrubý domácí produkt všech zemí světa kromě USA a Číny. (forbes.com)

Izrael třikrát bombardoval zahraniční humanitární pracovníky, dokud je všechny nezabil
Izrael zahájil tři samostatné útoky bezpilotními letouny na humanitární konvoj, při jejichž útoku zahynulo sedm světových humanitárních pracovníků, informoval v úterý (2.4.) deník Haaretz. Jeden izraelský dron vystřelil tři rakety na tři auta, která byla jasně označena logem WCK a cestovala po silnicích předem schválených izraelskou armádou. Poté, co bylo zasaženo první auto, zraněné přeživší vyzvedlo druhé auto. Poté, co bylo toto auto zasaženo, šli do třetího auta. Poté izraelský dron dokončil bojový úkol. (antiwar.com)