Občané Spojených států amerických zvolí prezidenta, ale ten vyhrané prezidentské volby stejně prohraje, a prezidentem se nestane. Že to zní nelogicky až absurdně?

Bližší pohled na historii prezidentských voleb v USA ale ukazuje, že tato nelogičnost je reálná. Ve třech konkrétních případech se prezidentem USA stal kandidát, který od lidí, občanů, získal méně hlasů: v roce 1876 R. B. Hayes a v roce 1888 B. Harisson. V roce 2000, kdy lidé hlasovali pro Al Gorea, získal prezidenturu George W. Bush, a to přesto, že Al Gore obdržel o více než půl milionu hlasů více (50,992,335 proti Bushovým 50,455,156 hlasům). Jak je to možné? A můžeme hovořit o Americe jako vzoru demokratického společenského uspořádání? O zemi, která vlastní tolik demokracie, že ji musí vyvážet, kam jen to jde?

Možná by se měl tento vývozní artikl (demokracie) podrobit dodatečné kontrole kvality. Prezident Spojených států není volen přímo občany tak, jak je tomu např. v Rakousku, Polsku, Francii, Rusku nebo teď už i u nás. V USA je nutné rozlišovat mezi hlasy občanů a volebními hlasy elektorátní koleje (Electoral College). Občané ve svém státě sice hlasují, ale nevolí prezidenta. Vybírají jednoho z kandidátů, který pak, podle pravidla ‚vítěz bere vše‘, získá všechny volební hlasy, které má daný stát k dispozici. To platí s výjimkou států Maine a Nebraska. Počet volebních hlasů je určen podle toho, kolik má stát senátorů (každý stát dva) a kongresmanů (podle počtu obyvatel každého státu). Celkový počet volebních elektorátních hlasů je 538. Na videu najdete objasnění celého systému.


Získat většinovou podporu občanů tedy ještě neznamená být zvolen prezidentem. K tomu je třeba získat minimálně 270 hlasů volebních, tj. pocházejících z Electoral College. V již zmíněných volbách v roce 2000 vyhrál prezidentské volby George W. Bush s počtem 271 volebních hlasů. Vyhrál s převahou jediného volebního hlasu.

Volebními hlasy v USA nedisponují občané, ale státy. Nedemokratičnost volebního systému spočívá v nerespektování demokratického principu rovného hlasovacího práva, podle kterého má každý občan 1 hlas a všechny hlasy mají stejnou hodnotu. Rovnost je pak jedním ze základních kamenů demokracie. Namísto toho, aby 1 volební hlas každého státu reprezentoval určitý stejný počet občanů podle počtu obyvatel (tj. celkový počet obyvatel USA vydělený celkovým počtem volebních hlasů), reprezentuje 1 volební hlas různý počet občanů podle toho, o který stát se jedná. Např. Ohio by podle počtu obyvatel mělo mít 20 volebních hlasů, ale má jen 18. Na druhé straně Rhode Island by měl mít pouhé 2 volební hlasy a má 4. V některých státech mají tedy hlasy občanů větší a jinde menší váhu. Viz toto video.


Tento systém měl původně dát malým státům více moci kvůli obavě, že prezidentští kandidáti budou malé státy při volební kampani ignorovat. Nicméně strategie nefunguje a naopak právě tento systém nutí kandidáty věnovat pozornost pouze několika málo státům. Systém umožňuje degradaci hlasu jednoho plnoprávného občana USA na hodnotu pouhé čtvrtiny hlasu jiného plnoprávného občana USA. Např. 1 hlas občana Wyomingu vydá za 4 kalifornské dohromady. V demokracii jsou si všichni rovni, v Americe jsou si někteří tak trochu rovnější.