Americká společnost je v postoji ke zbraňové politice polarizovaná. Na jedné straně se objevuje kritika politiků a výzvy ke změnám v zákonech o zbraních, které by zajistily skutečnou bezpečnost obyvatel USA. Požadavky přichází od samotných politiků a významných osobností, které na tiskových konferencích a při různých jiných veřejných událostech adresují své výzvy prezidentovi a kongresu, ale obracejí se i na společnost jako takovou. K nim se zespodu připojují řadoví občané s peticemi požadujícími zákaz držení poloautomatických střelných zbraní a používání vysokokapacitních zásobníků na střelivo. Tento typ zbraní (assault weapons) byl v USA zakázán zákonem z roku 1994 (Bill Clinton), jehož desetiletá platnost vypršela v září 2004. Četné pokusy o znovuuvedení zákona v platnost na federální úrovni (demokratka Carolyn McCarthy – 2003, 2005, 2007; republikán Mark Kirk 2008; Barack Obama; generální prokurátor Eric Holder) nebyly úspěšné především díky aktivitám zbraňových lobbystických skupin NRA a GOA.

Ve veřejném dění v USA po posledním masakru v základní škole Sandy Hook v Newtownu ve státě Connecticut, existuje i druhá strana barikády. Také obhájci volného nošení zbraní využívají petice jako nástroj k prosazování názoru veřejnosti. Ale požadavky jsou radikálně odlišné. Američtí občané, pokud nasbírají alespoň 25.000 podpisů během 30 dnů, mají právo na to, aby se Bílý dům jejich záležitostí zabýval a odpověděl na ni.

Podmínka byla splněna nadstandardně (zatím 102.780 podpisů) v případě petice žádající deportaci britského moderátora televizní stanice CNN Pierse Morgana. Petice tvrdí, že Morgan zneužívá svou pozici moderátora k napadání 2. dodatku Listiny práv Spojených států amerických (Bill of Rights) zaručujícího právo vlastnit zbraň. Britský moderátor ve svém pořadu vedl rozhovor, ve kterém svému hostu sdělil, že je hlupák a dokonce idiot. Byl to rozhovor s výkonným ředitelem Amerických vlastníků zbraní (Gun Owners of America, GOA) Larrym Prattem a rozhodně stojí za zhlédnutí.


Larry Pratt v pořadu prezentoval radikální názory podporující ještě větší množství zbraní ve společnosti. Uváděl tyto důvody:

  • Protože lidé mají právo na sebeobranu, je nutné umožnit jim vlastnit co nejvíce zbraní.
  • Hlavní příčinou masakrů ve školách je fakt, že učitelé a studenti nejsou ozbrojeni – je třeba ozbrojit učitele a zrušit zóny, ve kterých se nesmí nosit zbraně (školy, nemocnice).
  • Další nutností je zrušení všech zákonů, které omezují vlastnictví zbraní, protože tyto zákony berou lidem možnost se bránit.

Američtí vlastníci zbraní sdružení v GOA (300,000 členů) představují radikální obhájce vlastnictví střelných zbraní. A dokonce nekompromisně kritizují i tradičního zastánce druhého dodatku (právo vlastnit zbraň), kterým je známá National Rifle Association of America (NRA).

Americká národní asociace zbraní (NRA) se postarala o další kontroverzní akci. Hlavní lobbyista NRA Wayne LaPierre v kovbojském stylu starého dobrého Západu prohlásil, že nejlepším řešením masakrů je umístit policisty a ozbrojené dobrovolníky přímo do každé školy, protože: "The only thing that stops a bad guy with a gun is a good guy with a gun." Jediná věc, která zastaví špatného chlapa se zbraní, je prý dobrý chlápek se zbraní v ruce. Takže NRA zastupující hlavně výrobce zbraní v USA prodá hned dva kousky najednou.

NRA je se svými 4,3 miliony členů největší zbraňovou lobbistickou skupinou v USA. Operuje na státní i federální úrovni s cílem oslabit kontrolu zbraní a blokovat zákony, které by zaplnily současné legislativní díry v zákonech o zbraních. Následující výčet uvádí nejzajímavější ‚úspěchy‘ či aktivity NRA.

  • V roce 2012 se podařilo ve 14 státech USA s podporou NRA prosadit zákony povolující nošení skrytých zbraní na státních vysokých školách a univerzitách.
  • NRA také lobbuje (naštěstí zatím neúspěšně) za zrušení tzv. zón beze zbraní ve školách a dokonce i ve střediscích denní péče.
  • Dalšími místy, kde by NRA ráda viděla ukryté nabité zbraně, jsou bary a restaurace.
  • Podle stávajícího federálního práva musí licencovaní prodejci zbraní provádět ověření spolehlivosti kupujícího, aby se předešlo prodeji zbraní zločincům a duševně chorým jedincům. Paradoxně, nelicencovaní prodejci ověření provádět nemusejí. NRA tvrdě odmítá jakýkoliv návrh zákona, který by tuto mezeru zaplnil.
  • Do roku 2004 byla uchovávána data spojená se zbraněmi použitými při vraždách a střílení vůbec, což policii umožňovalo dohledat zpětně jejich historii a prodejce. V roce 2004 se republikánskému kongresmanovi, Toddu Tiahrtovi, spojenci a příznivci NRA, podařilo uvést v život dodatek k zákonu, který nařizuje licencovaným obchodníkům zničit veškerou dokumentaci do 24 hodin po ověření kupujícího.
  • NRA vyvíjí úsilí k prosazení zákona, který by ztížil (znemožnil) odebrání licence zkorumpovaným obchodníkům se zbraněmi.
  • Další zákon, proti kterému NRA lobuje, by zakázal prodej zbraní lidem podezřelým z terorismu a zapsaných na seznamu teroristů. Ti sice dle současného práva mají zákaz vstupu na palubu letadel, ale zbraň si mohou pořídit zcela legálně.


Veřejné dění v USA ukazuje, že poslední masakr v connecticutské základní škole Sandy Hook opět rozdělil americkou společnost na příznivce a odpůrce zákonů omezujících vlastnictví některých druhů zbraní.

Organizace NRA a GOA zakládají své aktivity na roli obhájců 2. dodatku Listiny práv Spojených států amerických (Bill of Rights), kterou tvoří prvních 10 dodatků k Ústavě spojených států. Bill of Rights zaručuje občanům USA základní demokratická práva: svobodu slova, vyznání, osobního vlastnictví atd. Známý Druhý dodatek zaručuje právo vlastnit a nosit zbraň. Základní problém polarizace americké společnosti při diskuzi nad tímto dodatkem je v rozporu vycházejícím z jeho nejednoznačného výkladu. Možnosti různých výkladů 2. dodatku způsobují napětí mezi právy jednotlivce a potřebou vládní kontroly v této oblasti.