Minulý týden vznikla v Německu nová strana pod názvem Alternative für Deutschland, která připomíná spíše občanskou iniciativu. Má jediný cíl, totiž vystoupení Německa z jednotné evropské měny Eura a zavedení bývalé německé marky (DM). Její zakladatelé počítají ze 17 % hlasů, což je vzhledem k chybějícímu politickému programu trochu přehnané. Němci nejsou zvyklí na demagogii tzv. “single issue politics”, která vládne v zemích jako USA.

Články v ekonomické rubrice e-republiky se trvale zabývají problematickou měnovou politikou Evropské banky, která začala otevřeně sledovat politiku devalvace peněz (tzv. kvantitativní uvolňování). Co je mnohem horší: nákupem dluhů privátních bank za daně občanů udržují její představitelé (původně bankéři z Goldman Sachs jako Mario Monti) v chodu bankovní kasino a pomáhají k nadvládě bankovních institucí nad ekonomikou skrze zvrácenou ekonomiku dluhu a úroku.

Německo jako největší čistý plátce EU na této politice prodělává dvojím způsobem. Za prvé, jeho solidní finance jsou trvale devalvovány skrze oslabenou a zadluženou EU měnu. Za druhé, Řecko, Kypr, a jižní státy začínají nenávidět německý styl bankovní diktatury, protože EU banka se šikovně schovává za výroky Wolfganga Schäubleho a Angely Merkelové o odpovědné fiskální politice. Je jistě pravda, že zavedení eura podle německých podmínek pomohlo této industriálně silné zemi k ovládnutí evropského trhu, což s sebou nese nemalé zisky. Pak je snadné být fiskálně odpovědný na úkor jiných.

Jenže zhoršující se obraz Německa jako drába Evropy napojený na generační paměť Druhé světové války hodně irituje normální Němce zvyklé cestovat a být všude uznáván. Navíc občané přestávají věřit evropské měně, což je zcela pochopitelné vzhledem k politice Evropské banky. Na konci roku 2011 téměř 2/3 Němců mělo zásadní pochybnosti o smyslu evropské měnové unie. Pak jejich počet klesl na 41 % na konci roku 2013. Kyperská krize toto číslo nijak nezměnila, podle Němců šlo o bouři ve sklenici ruské vody. Jen 29 % si myslí, že by z této krize mohlo vzniknout nějaké nebezpečí pro eurozónu.

Mluvčí nové strany “Alternativa pro Německo” vtipně poznamenal, že jižní státy EU nemají za povinnost sledovat prušácké mravy Merkelové. Vedly jiný život před zavedením eura a jistě jej povedou i po jeho rozpadu.