Není pochyb o tom, že USA využijí příležitosti pro integraci opěrného a velmi důležitého rozvědného centra ve východní Evropě. Řeč jde o následném podřízení – pod americké vedení – všech silových struktur: ozbrojených sil Ukrajiny, národní gardy, bezpečnostní služby Ukrajiny, ministerstva vnitra a politického bloku a  prakticky nevyhnutelného vytvoření největšího rozvědného centra CIA ve východní Evropě. Nyní má CIA přinejmenším 4 vnější základny (za hranicemi USA s částečnou integrací do vojenských základen) s více než 400 spolupracovníky (počítaje v to dvojité agenty a agenty v utajení) – jsou to základny v Německu, Saúdské Arábii, Japonsku a Jižní Koreji. Na řadě je Ukrajina.

Co znamená základna na Ukrajině z hlediska vlivu na Rusko? Změní se přístup vzájemného vlivu. Zatím máme co do činění s ne zcela čitelnými, nesmyslnými, málo kompetentními ukrajinskými strukturami s fašistickými elementy. Jak z politického, tak z vojenské hlediska nepředstavovaly pro Rusko zvláštní hrozbu, a to v souvislosti s totálním nedostatkem úsudku a malým vlivem. Přinejmenším do srpna bylo možno vcelku lehce realizovat své zájmy. Nyní tomu tak není.

Máme co dělat s organizovanou a vysoce profesionální strukturou, která má zkušenosti s přebíráním kontroly nad politickým systémem ve více než 40 zemích světa. To je zcela jiný způsob vedení boje. Od metod, které se používaly od února do srpna, se v nejbližší době ustoupí, protože všechny klíčové struktury Ukrajiny pohltí chapadla speciálních služeb.

Při studiu toho, jak se americké speciálních služby „vnořují“ do politických režimů různých zemí, jsem zaregistroval, že i katastrofální pokles životní úrovně v zemi ne vždy předpokládá nepokoje a změnu politického systému v podmínkách, kdy se všechny silové struktury země a politický blok nacházejí pod vnější správou CIA. Krátce řečeno – pokles životní úrovně Ukrajiny na úroveň Afghánistánu nebo Somálska ještě nepředpokládá růst nespokojenosti do takové míry, aby svrhl ukrajinskou juntu silami národního odporu. Ke změně režimu nestačí jen nespokojenost. Musí se objevit lídr revoluce, na kterého se soustředí zdroje oligarchických elit, speciálních služeb i zainteresovaných stran.

V daném případě bude úkolem CIA nedopustit, aby se objevil takový představitel nebo struktura, která by ohrožovala americký vliv v tomto regionu. Poznamenám, že kontrola nad politickým režimem v cizí zemi apriori předpokládá práci speciálních služeb, aby došlo k vyloučení agitační kampaně ze strany předpokládaného nepřítele či konkurenta a plánování státního převratu. Například – čínské nebo ruské speciální služby nemohou ovlivnit vývoj v Německu, neboť blok Merkelové je odposloucháván a odezírán nonstop a jakýkoli pokus o agitaci bude blokován v samém zárodku. O růstu vlivu nemůže být ani řeči.

Ani jedna vzpoura se však neděje bez plánovaného a cílevědomého „zpracování“ obyvatelstva. Zatímco kontrola nad médii je v rukou ukrajinské junty a USA, metody neurolingvistického programování dovolují prokazovat sedativní efekt na obyvatelstvo tím, že za hlavního viníka označí ne vládu, ale vnějšího nepřítele. Pro Ukrajinu teď je – jak je známo – hlavním nepřítelem Rusko. To ono je vinno vším neštěstím, hladem, zimou a poklesem životní úrovně na standardy Somálska a Afghánistánu! Proto Rusko nemůže pojímat ukrajinský problém a model vzájemného působení tak jako dříve.

Nelze doufat, že se ukrajinský národ náhle probudí a pochopí, kde se ocitl, potom povstane a svrhne ukrajinskou juntu. K tomu postačí si uvědomit, jak výpravně je organizován systém propagandy na Ukrajině, kde dokonce intelektuálně vyzbrojení lidé často mění názor z proruského na proamerický. To jsou připravení a vzdělaní lidé, co potom říci o prostých smrtelnících, kterých je 95 % obyvatelstva? Takže bych nespoléhal na to, že pokles životní úrovně na Ukrajině se stane základnou pro odstranění junty do té doby, dokud je země pod vnější správou amerických speciálních služeb. Mimochodem: většinu Ukrajinců nyní všechno uspokojuje, nehledě na to, že podstatně poklesla životní úroveň některých skupin obyvatelstva ve srovnání s úrovní za „Janukovyče“. Umírají tisíce lidí, země se rozpadá. Ale mnohé všechno uspokojuje!

USA se budou pokoušet hasit reaktivní protistátní nálady v zemi celým spektrem trestných prostředků – likvidací oponentů, mučením, zákazem alternativního životního názoru. Čím dále tím více je vše jednoznačně složitější. Jestliže v březnu Ukrajina neměla armádu, v poslední době se mnohé změnilo. I když plnohodnotnou armádu neměla a nemá. Ale strategická správa bude přesunuta od nekompetentních ukrajinských vojáků na americký štáb, který má dostatečné zkušenosti s vnější kontrolou politických režimů a s vedením boje.

Minská dohoda je fundamentální chybou. Hned v den podpisu jsem řekl, že ji nikdo nebude plnit a že sama dohoda je vhodným nástrojem pro zpomalení nástupu novorossijské armády, aby se ozbrojené síly Ukrajiny mohly přeskupit a připravit. Tak se i stalo.Všechno mohlo skončit už v srpnu, nebo přinejmenším aktivní fáze operace v obou republikách, aby se vyloučilo další umírání civilního obyvatelstva přesunutím fronty dále, vytvořením nezbytné nárazníkové zóny, dobytím Mariupole skoro bez boje v momentě masového zběhnutí ozbrojených sil Ukrajiny. Teď už to nejde. Ozbrojené síly Ukrajiny se přeskupily a dozbrojily. A uplyne ještě několik měsíců a budou pevněji integrovány s americkými specialisty, což vytvoří velké překážky pro Novorossiji.

Ale tím válka neskončí – to je nutno pochopit. Porošenko, jako pravý ukrajinský bandita, není zainteresován na ukončení války a bude cynicky pálit po školách a nemocnicích, protože to vytvoří určitý propagandistický rámec. Podstata je v tom, že dokud probíhá válka, jsou sociálně-ekonomický kolaps země a totální bankrot maskovány těžkými podmínkami válečného období. Krátce řečeno – všechny ekonomické problémy Ukrajiny a fiasko antikrizových programů (i když žádné neexistovaly) je možno přičíst na vrub Ruska a války. Takže my nejsme vinni, ale válka je příčinou všeho ukrajinského neštěstí. Kromě toho, válka vytváří určitou auru pro stabilizaci vládních struktur, neboť propaguje výraz „všechno, co je možné, jen ne jako na Donbase“. Válka povoluje Tarnopolu vypadat jako ráj ve srovnání s kdysi spokojeným Doněckem.

Proč USA ještě nedodaly Ukrajině těžké zbraně? Příčina je v tom, že nechtěly, aby neobratní velitelé a nekompetentní vojáci skoro bez boje předávali své zbraně armádě Novorossije, jak to dělali posledních šest měsíců se svým haraburdím. Nejprve integrují své vojenské velení do ukrajinských struktur, podřídí si vojáky a politický systém své plné kontrole a teprve potom začnou dodávat zbraně. Tyto procesy nejsou rychlé, automatické. Podle zkušeností minulých „vnořování se“ je na to třeba nejméně několik měsíců, možná rok či dva. Poměry na Ukrajině se mohou upravit do jara příštího roku (ustanovení plné vnější kontroly nad silovými a politickými strukturami) a potom bude následovat dozbrojení. Mimochodem – dozbrojovat mohou haraburdím zbylým po demilitarizaci Iráku a Afghánistánu.

K čemu je ještě dobrá základna CIA na Ukrajině? Nepočítaje geopolitickou kontrolu nad regionem, je tu ještě důležitý moment. Na Ukrajině bude nevyhnutelně vytvořen polygon přípravy radikálních teroristických elementů s cílem exportu do Ruska pro vytvoření chaosu. Hovoříme o pokolení 90. let, tedy mladících od 15 do 25 let, které zpracují ideologicky (jak odpovídajícím obsahem, tak pomocí psychotropních látek) a odpovídající fyzické a morální přípravě pro úspěšné dokončení destruktivních akcí. Pro ně je Rusko hlavním nepřítelem a všechno neštěstí, které prožívá ukrajinský lid, je vyvoláno jeho akcemi, takže konat budou extrémně krutě a agresivně. Něco analogického tu už bylo, živé topivo pod Majdan, ale teď se jedná o průmyslovou výrobu teroristů.

Navrhovaný export teroristů do Ruska může být plně maskován jako skupina imigrantů, kteří chtějí pracovat na stavbách nebo v obchodních centrech s následnými diverzemi a teroristickými akcemi. Proces separace teroristů a normálních lidí bude ztížen. Terorismus si dává za úkol zvýšit stupeň napětí, strachu ve společnosti, chce rozkolísat společenskou situaci, vyvést lidi z rovnováhy.

Celkově vzato – pro USA není průmyslová výroba teroristů (živého topiva válek) ničím novým. Když bojovaly proti SSSR na území Afghánistánu.v období od roku 1979 do roku 1989, byl to jakýsi revanš za Vietnam, úder odplaty, proto tam pracovaly na plný plyn. Al-Kájda byla vytvořena speciálními službami USA s cílem distančního odporu armádě SSSR v době války v Afghánistánu. Tentýž tajný projekt „Cyklon“ byl vytvořen s cílem financovat mudžahedíny.

Když válka v Afganistanu skončila, SSSR se rozpadl a zmizela nutnost al-Kájdy, USA nemohly provádět úspěšnou expanzivní politiku kvůli absenci vnějšího nepřítele. Usáma bin Ládin byl nejúspěšnějším dvojitým agentem v historii CIA, který během mnoha let tvrdě pracoval pro zájmy USA, vytvářeje dojem vnější hrozby. Když se blížilo úspěšné završení operací v Iráku a Afghánistánu, al-Kájda i Usáma bin Ládin byli postupně vyloučeni ze hry také, jak se to činí se svými agenty po zakončení svých operací.

Spojené státy však znovu začaly potřebovat vnějšího nepřítele a tím se stala Libye, potom Sýrie a nyní znovu Rusko. Teroristická organizace ISIL byla věrným spojencem a partnerem USA v momentě odporu režimu Asada v Sýrii. ISIL hrál vedoucí roli v podvratné činnosti v Sýrii a byl aktivně zásobován přes Saúdy a USA. Nyní se jeho role poněkud změnila. V perspektivě nejbližších let USA s jeho podporou může otevřít jižní frontu s cílem rozvrátit Kavkaz.

Přímé vojenské akce NATO a Ruska jsou prakticky vyloučeny s pravděpodobností blížící se nule. Ale ekonomická destabilizace nemusí stačit, pokud Rusko přežije pád cen ropy, ekonomické sankce, uzavření vnějších kapitálových trhů a politický tlak mezinárodního společenství. Tehdy může být otevřena východní a jižní fronta pro export teroristů do Ruska ze strany Ukrajiny (nově utvořená radikální teroristická uskupení) a Blízkého východu (ISIL), což umožní rozkolísat společenskou situaci, destabilizovat ji a zasít strach a paniku do společnosti. Právě toto hodnotím jako potenciální hrozbu národní bezpečnosti Ruska.

Zdroj zde , překlad: Alena Mikulášková