Andrej Babiš je hlavním nebezpečím pro všechny politické hráče v České republice, ať už si to uvědomují, nebo nikoliv. Jako první si toho samozřejmě všimli politici pravice v čele s Miroslavem Kalouskem. Jak by také ne, když Babišovo hnutí je stvořeno a řízeno pravicovým miliardářem. Toto nakupení peněz postavených mimo Kalouskův a Klausův vliv představuje v prvé řadě konkurenci pro konzervativní ultrapravicovou TOP09. Ale nakonec i pro skomírající stranu zbohatlíků z ODS, kteří balí napakované kufry.

Levice je jednak slepá, a jednak bude postižena až v druhé řadě. Proto jsou její anti-babišovské projevy umírněnější a střídmější. Navíc se ním socani dělí o moc, a o to jde české levici především. Jinak by totiž nemohla pomáhat sama sobě, a tím i druhým. Navíc fenomén Babiš by musel vzniknout tak jako tak, protože politické strany vzniklé po listopadu 1989 veřejnost zklamaly. Není tedy divu, že voliči hledají a budou hledat jinde. To je naprosto zákonité, stejně jako je zákonité selhání klasických politických stran, v nichž se v malém odehrává stejný proces jako v celé společnosti. Je-li společnost zkažená, jsou zkažené i politické strany. Nemůže tomu být jinak. Ale o tom jsem už psal mnohokrát, viz například článek Jak přemýšlet na Nový rok .

Může změnit Babiš vždy zklamaná očekávání zdejšího obecného lidu, který chodí do supermarketu, dívá se na telku, a pasivně čeká na příštího politického Mesiáše? Je samozřejmé, že nemůže, a ani jej to nenapadne. Vždyť on je v tomto systému úspěšný, tak proč by jej měnil? Naopak je třeba zavést systém "Babiš" tak, aby zůstal již nezměnitelný. Jím zaváděné změny jsou ekonomického rázu. Charakter celého systému jistě nemění a měnit nebude. Ať si občané volí, ale naše lidi.

Zatím nelze říci, zda jeho působení bude negativní nebo pozitivní. Pro politické konkurenty je rivalem, a tudíž se z jejich úst objektivního hodnocení zaručeně nedočkáme. Demokraté všech stran jsou vyzbrojeni léty osvědčenými hesly o tom, kterak demokracie je nejlepším systémem ze špatných možností. Prý tomu nikdy nebude jinak, a proto jen klasické strany jsou nadějí lidstva. Mají také své posvátné symboly i svaté Churchilly, Roosevelty a Reagany a další moudré vůdce, kteří se zapsali zlatým písmem do dějin Země.

Pochopitelně, že obránci demokracie velkodušně přehlížejí, že do údajné vlády lidu se vešel rasismus kolonizátorů v Indii, Africe, rasová segregace ve Spojených státech a války vedené britským, francouzským či americkým imperialismem po celém světě. Taková „demokracie“ je ve skutečnosti vládou elit. I když tato vláda může být prováděna i ve prospěch ostatní „neelitní“ společnosti, často je prováděna naopak proti tomuto „zbytku“. Ten ovšem tvoří 99 procent obyvatel.

Můžeme si tedy být jisti, že Andrej Babiš z takové „demokracie“ nijak vybočovat nebude, i kdyby chtěl. Sám patřil a patří k oné elitě a dovede s vlky zdatně výt. Přečtěte si necenzurovaný životopis Tomáše Perglera: Babiš – Příběh oligarchy . A začněte hlavně od 90. let, kde se popisují metody, jimiž Babiš dostal ze státního koláče ono oligarchické maximum. Jeho jednání v úloze ministra financí nebo v budoucnosti předsedy vlády nemusí být nutně nějak horší pro dolních 99 % než „lidovláda“ Grosse, Nečase či Topolánka jenom proto, že do ní vstupoval jako miliardář. Řeči o střetu zájmů jsou pouhým konkurenčním trikem a naprostým nesmyslem. Vždyť oč lepší pro společnost může být v čele státu či města loutka řízená Janouškem či Rittigem? Rozdíl je jen v tom, že takové řízení státu skrze loutky je ještě netransparentnější, nečitelnější a dražší.

Politické loutky je nutné totiž platit, zatímco Babiš chce stát řídit jako firmu. A tak nemá zájem, aby jeho zaměstnanci byli zkorumpováni. Ať si vydělávají skrze firmu! Velká je dost, a my jí platíme ze zákona. A když odmítneme, tak nás zavřou. Redakční kolegové už začali Babišovo působení analyzovat, viz článek Stát je firma a opačně, krást se bude legálně . Každý podnikatel si přeje, aby jeho lidé pracovali ve prospěch firmy, a nikoliv, aby si plnili kapsy úplatky. Lkaní nad tím, kterak nám Babiš ničí náš krásný demokratický zkorumpovaný systém politických stran a jejich soutěže o svá koryta, je tedy trapné a pokrytecké.

Tento systém Babiš ničí hlavně těm profesionálním plačkám, a nikoliv „zbytku“ společnosti. Ta ovšem celý ten cirkus platí. Jsou-li nějaká zvýšená rizika v souvislosti s fenoménem „Babiš“, leží spíše v jiné rovině, přímo nesouvisející s jeho podnikáním a majetkem. Riziko spočívá v akumulaci moci. Jenže to se může stát, i když se premiérem či prezidentem stane člověk vzešlý z tradičních klasických politických stran nebo i z pověstné „pražské kavárny“. Takový člověk může dostat bezprecedentní mediální podporu, aniž by byl vlastníkem jen jediného média.

Zákulisní hráči tvoří hvězdy třeba i z Grossů, Buzkových, Schwarzenbergů, a dokonce i z militarizované pěnice Vlasty Parkanové. Takže se nemáme čeho bát, média prostě dělají na objednávku stále totéž. A Babiš si potřebné korporátní trouby dující dnem i nocí do našich hlav dávno koupil už předtím, než do firemního podnikání za naše hlasy vůbec nastoupil. Navíc jsme závislí mnohem více na celé Evropě, než na celém Babišovi. A tam je situace mnohem horší. Vy, kteří systematicky čtete naše stránky, to víte.