<p class="clanek_text">Sedím u stroje a jako obvykle zírám celé dopoledne na monitor. Zase je někde chyba, ta bedna neukazuje co má. V programovém editoru přehazuji soubory, měním náhodně nuly na jedničky, prostě čiré zoufalství a nic. Že bych měl dneska ten horší den? Připouštím si v duchu, ten problém bude sedět asi i před klávesnicí. Zkusím to trpělivě odladit po kouscích, i náhoda někdy pomůže. Chmurné soustředěné zírání do písmenek ruší kuchyňský šramot, štrngání hrnců. To moje žena vaří a něco pořád vykládá. Nepřepínám, dělám si poznámky pro trasování. Píšu do třech souborů najednou a nechci udělat nikde chybu. Žena zaplnila plotnu i troubu a stojí mi za pravým uchem a pořád něco vykládá. Nevydržím, nedá sa. Odsunu klávesnici a přepnu. Nic nechytám, musela mluvit už minimálně deset minut. Mám už na řešení této situace svoje zajeté konverzační postupy. Nahodím jednu, dvě kontrolní otázky a pomalu si to skládám.</p>
<p class="clanek_citace">……“J. K. má kluka co chodí na střední a každý lichý týden chodí na dva dny na praxi ke strojům.“</p>
<p class="clanek_text">To znám, taky jsem se tak motal po dílnách na učilišti.</p>
<p class="clanek_citace">„ ….. a jak byly pololetní a jarní prázdniny spojené, tak sa musela podívat do kalendářa, jaký je teďka vlastně týden. Měla lichý, a tak vypravila kluka s montérkama do dílen.”</p>
<p class="clanek_text">Proč mě s tím otravuje, no tak šel do práce.</p>
<p class="clanek_citace">„…. a ona jich tam přišla půlka. Doma se začali dohadovat, jak to že ti druzí do dílen nešli. J. K. říkala, že měli posunuté číslování týdnů v kalendáři ….“</p>
<p class="clanek_text">Neuvěřitelné, že by už nebyly ani kalendáře stejné?</p>
<p class="clanek_citace">…..” a jak jí to nedalo, sedla si večer k internetu a všecko si našla. Ona měla správný kalendář, minulý rok jí končil 53. týdnem a 1. 1. 2010 bylo v pátek. Ten první týden začal v pondělí 4. ledna. Ty druhé děcka měly kalendáře udělané tak, že první týden měli už v pátek na 1. ledna. A tož to pondělí 4. ledna už měli druhý týden….”</p>
<p class="clanek_text">Podivné, neviditelná ruka trhu nám nabízí propagační předměty co vypadají jako kalendáře. Musím se podívat na to svoje áčko vedle monitoru, jestli je taky nemám blbě. Moc to nepoužívám, ale mám k  papíru jaksi větší důvěru než ke svému počítači.</p>
<p class="clanek_citace">……“ a firma jim zase letos rozdala po kancelářích nové plánovací kalendáře. Jak je rozdělovali, napsali si hned na titulní stránky jména, aby sa jim to nepletlo…. “</p>
<p class="clanek_text">Tož dobré, firma sa loňský rok držala, když zas rozdali.</p>
<p class="clanek_citace">“… a pak do toho začali psat. Na křídový papír, celé sa to lesklo a nešlo do toho ničím napsat. Fixa sa šmudlila, propisky na tom hladkém nepsaly …….”</p>
<p class="clanek_text">Měli přihodit tesařské tužky, ty červené, ploché, ty píšou na všechno.</p>
<p class="clanek_citace">“…. a tož všeci nadávali a chtěli to vrátit na vedení, ale už si to poznačili, tak to nešlo ….”</p>
<p class="clanek_text">      Chutně jsem pojedl, dal i kafe a celé noviny do hlavy, ale ani potom se pracovní nadšení nedostavilo. Vypnul jsem úplně zbytečně hučící procesorové větráky. Půjdu provětrat hlavu, vezmu běžky a na dvě hodinky pěkně do kopců. Mám trasu s dlouhým táhlým stoupáním, pak už jenom kilometr lesní rovinky v oboře a rychlý sešup dolů k baráku. Dávno nemačkám na startu stopky, už si hlídám jenom srdeční rytmus. Tempo ve stoupání nasadím umírněné, a tak je hodina na přemýšlení. V hlavě mi šrotují ty kalendáře, mozek se jen tak snadno neodpojí. Byl to zmetek, náhodná chyba, může sa to stát každému. Blbost, nepřišla půlka třídy. Tak teda systémová chyba. Všichni nepoužívají stejné firemní kalendáře. Rodiče ty děcka do práce poslali. Co sa tak divím, dneska každý může vyrábět a nakupovat co chce kde chce. Všechno se mění. Vezmeš kalendář do ruky, ono to vypadá jako kalendář, ale je to propagační předmět. Proč by měli číslovat správně týdny, když jde primárně o reklamní plochu. Toto nemohl nikdo kontrolovat ani za komunistů, i když tehdy byly normy snad na všechno. Nějak se nám vytrácejí jistoty a prověřování každé pitomosti může jednoho hodně zmáhat.

Dělali ty zmetky u nás nebo je zase dotáhli z Číny? Čínský kalendář je pěkně složitý. Mají právě rok Tygra s číslem 4708, šedesátková soustava ve všem. Ti čímani by mohli mít v  našem sudém a lichém týdnu trochu zmatek. Jestli to dělali tady, tak u tiskové přípravy bylo nějaké mladé a hodně rychlé pako. Zjevně inklinovalo k pravici, prostě obrátit list a začít znovu. Trochu blbé uvažování, ale ani mladí komsomolci nebyli jiní. Kdyby chlapec chodil pořádně do školy a pamatoval si, že 0 je platné číslo, tak chybu neudělal. Na rozdělený týden s prvním lednem si dal 0 a pak od 4. ledna nasadil správně jedničku. Ono je všude kolem bakalářů jak nastláno, ale jaký je výsledek. Bc. jako bacil, infekce blbosti. To jsou nebezpečné asociace. Musím si dát pozor. Už to bude z kopce. Je to zledovatělé, a jede to až moc rychle. Ty staré křapky nemají ocelové hrany a žádají si moji maximální pozornost. Nesmím přece zneužívat veřejné zdravotní pojištění léčebných výloh. Ten Šnajdr z ministersta zdravotnictví je Bc. a je 1. náměstek. Zase ty hnusné ledové traktorové koleje, tak to nebude měkký prdeláč, to vypadá na rakváč. Fakt končím.</p>