V našich médiích se průběžně objevují zprávy a fotografie obětí spojených s řáděním norského pravicového zabijáka jménem Anders Behring Breivik. Zprávu a první komentář o vraždění jsme přinesli na konci června. Píše se začátek srpna a můžeme bilancovat zpravodajský obraz tragédie podané hlavními českými médii. Mainstreamová a církevní média začala systematicky mlčet o cíli útoku, jímž byl letní tábor mládeže liberální a levicové Norské dělnické strany. Tato strana jako jedna z mála v Norsku aktivně bojovala proti Hitlerovi. Normální český čtenář už neví, koho šel vyzbrojený fašista chladnokrevně vraždit. Pokud čte české výdělečné weby, tak pouze ví, že to byli „nějací mladí“. Nehledá-li, navíc pilně, v alternativních zdrojích, pak mu zbude v hlavě matný obraz „šíleného střelce“. No a ti přece střílejí nazdařbůh všude, kam je osud zavane, že ano, paní Vomáčková. Je to hrozné, v čem dnes žijeme, už jste byla v Tesku pro akční okurky? Výsledek první manipulace je jasný. Zmizí základní motiv Breivikova jednání. To bylo vědomě koncipováno jako vražedný teroristický útok na demokratickou levicovou stranu. Pravicový terorista šel po pumovém útoku na vládní budovy chladnokrevně vraždit mladé levicové stoupence, kteří věřili na jiné morální a politické hodnoty, než on sám. Česká mediální demagogie tedy vědomě mlčí o skutečných okolnostech teroru. Proč? Kdo jim nařídil, aby mlčeli? V případě levicových teroristů jako byla Baader-Meinhofová a RAF se i dnes mluví o politických teroristech, včetně rozboru jejich motivů a ideologie. Analyzujme tedy sine ira et studio také povahu pravicového teroru. Cíl Breivikova masakru byl vybraný podle jednoznačných politických a ideologických kritérií. Tento pravicový vlastenec a obránce konzervativních hodnot šel zabíjet kvůli idejím. A vědomě a cíleně zabíjel mladé liberální demokraty, kteří aktivně věřili na jiné ideje. Nebyl tedy „šílený střelec“, ale vojensky zformovaný pravicový terorista, který šel vraždit stoupence levicové politické strany, a to podle předem připraveného plánu. Navíc to předem oznámil policii na tísňové volání, jenže tak, aby jej nebylo možné hned identifikovat.

Ještě zajímavější zmatení jazyků najdeme v církevních kruzích, které se nechávají unést Zlem a jinými epitety vyřazujícími normální úsudek. Tyto interprety Breivikova činu nejspíš tvořil nějaký druhořadý demiurg, protože normální člověk by rozum užívat měl. Dostal jej dokonce darem od samotného Stvořitele. Média se pseudo-náboženského slovníku nadšeně chytla a přinášejí nám denní zpravodajství z „Místa zla“ rekonstruují „Minutu děsu“ a podobně. Plácáním o mystice zla přešli pravicoví fundamentalisté na chytrou taktiku. Zdůrazněním iracionality a nevyslovitelnosti přesouvají zcela racionální motiv politického teroru do oblasti iracionální rétoriky nabité náboženským sentimentem, popřípadě i samotnou apokalyptikou. A při tak hrůzném činu se musí otřást každý. I přestaňme myslet, pokud tuto činnost vůbec kdy provozujeme, alebrž začněme plakat, modlit se, postit a bičovat. Jeden pán z Nazareta by na to asi řekl, že tamto je třeba činit a toto nezanedbávat. Vyřazením úsudku tyto náboženské kruhy nepřímo podporují a rozšiřují poselství chladnokrevného teroristy. Toto kouzlo nechtěného již není jen mediální spinning pro masy, ale aktivní šíření potenciálně velmi nebezpečné ideologie pravicového mysticismu, kvůli níž šel tento fašista vraždit mladé stoupence levice.

Breivik vraždil proto, aby upozornil na své poselství. A to má zcela jasný ideologický charakter fašistického rázu. Podívejme se na hlavní témata jeho manifestu „A European Declaration of Independence“. Najdete to na torrentech, soubor má cca 8 MB, dohromady 1518 stran v PDF. Rozsahem tedy jde o disertační práci, za níž se dává v humanitních vědách doktorský titul. Naštěstí to u nás nepodal. V Česku jsou známá místa, kde je možné získat titul pro politiky a ideology vcelku za facku. Spis má jasně danou argumentační strukturu. Začíná problémem liberálně zkažené politické korektnosti, kterou do ideologie přinesla zejména levicová Frankfurtská škola. Poté pokračuje kritikou dekonstrukce, feminismu a liberálního vysokoškolského prostředí. Tento neblahý myšlenkový mix vytvořil to, co Breivik a jemu podobní fašisté nazývají „kulturní marxismus“ a „multikulturní propaganda“. Pak následuje dlouhý historický exkurz do klíčového tématu. Tím je pochopitelně islamizace Evropy zastavená křižáckými válkami, nakonec pádem Otomanské říše, potažmo válkou v Jugoslávii. Ve druhé kapitole následuje oblíbené téma naší církevní hierarchie a českých nacionalistů vůbec. Islamizaci Evropy autor vyzbrojený samopalem a výbušninou chápe jako součást světového spiknutí. Prezident Václav Klaus je nadšeně citován v kapitole 2.3, kde Breivik uvádí „Deset důvodů, proč je třeba se zbavit Evropské unie“. Terorista chválí naši hlavu státu za jeho důsledný nacionalismus, za odmítání EU a řadí jej na čestné místo antievropských postav jako Thatcherová a Reagan. Mezi dáblovy výplody patří i OSN a Soudní dvůr Evropské unie, včetně EU institucí bránících lidská práva. Politologovi je z úvodního textu naprosto zřejmé, že autor je pravicový fašista. Chce svrhnout liberální demokracii a nastolit vládu pevné ruky typu chilského Pinocheta nebo španělského Franca. Pak následuje zajímavá kapitola, kterou jsem v jiném vydání slyšel od českých nacionalistů, kteří již pilně sestavují seznamy pravdoláskařů. Breivik ukazuje, že imigrace cizinců do Evropy je dána skrze spiknutí velkého kapitálu, který se svou hrabivostí přiklonil na stranu islámského džihádu. Jenže tito perverzní zbohatlíci asi nejsou snadno k zastižení, tak šel střílet na levicovou mládež. Mne by pochopitelně zastřelil také, jenže jako církevního liberála. Přesto na straně 687 jasně chválí ty křesťany, kteří bojují na straně pravice proti všem islámským pohromám, které jmenoval předtím. Díkybohu, že naši pravičáci tyto části manifestu nepřeložili, a že je nedávali v našich církevních kruzích k podpisu před střelbou. To by byla úplná katastrofa, kolik dobrých věřících by to asi podepsalo, nejspíš včetně kněží a možná i biskupů. Ale od kapitoly 3 už začíná militantní teror. Viz výzva, že je třeba přejít od „indoktrinovaného multikulturálního zélóta“ (indoctrinated multiculturalist zealot) k ideálnímu „konzervativnímu revolucionáři“ (Conservative Revolutionary). Nás, indoktrinované, dal opravdu malými písmeny, zatímco ty své konzervativní revoluční křižáky nechal velkými písmeny, budiž jim přáno. Klíčová je ovšem kap. 3.4, která uvádí, proč ozbrojený odpor proti kulturnímu marxismu a proti multikulturním režimům západní Evropy představuje „jediný racionální přístup“. Postřílet je třeba ovšem i žurnalisty, kteří píší svobodně, to jest liberálně.

Nemáme před sebou agenta Zla, popřípadě samotného Zlého, ale jasně myslícího ideologa, který střílí podle racionální volby. Navíc v dalších kapitolách připomíná, že čas k dialogu již vypršel léty 1955-1999. Nyní běží první fáze Evropské občanské války (1999-2030), kterou charakterizuje „použití zbraní získaných z veřejných zdrojů, vojenské přepady prováděné tajnými buňkami“. Jsme ve scénáři Hitlerova SA (Sturmabteilung) z let 1920-30. Ve druhé fázi teroru (2030-2070) bude sice islám v Evropě stále růst, ale Breiviků bude exponenciálně přibývat, a navíc již budou připravovat celoevropské násilné svržení demokratických vlád. To se jim povede ve třetí fázi (2070-2083), kdy se už doopravdy přestanu smát. Ozbrojený převrat se konečně podaří v první evropské zemi, pak efektem domina budou následovat další státy. Asi se inspiroval Bushovu ideologií pro druhé americké dobrodružství v Iráku. Konec dobrý, všechno dobré. Ve třetí fázi bude následovat zlaté období „kulturně-konzervativní politické agendy“ (Cultural Conservative political agenda). Ta zahrnuje jednak deportaci muslimů z Evropy, a bohužel i nezbytnou popravu kulturních marxistů a multikulturalistů podle připraveného seznamu. Tito Breivikovi pravdoláskaři, neboli „zrádci typu A+B“ (category A and B traitors) už nebudou mít v dějinách další šanci, protože nebudou. Tolik k naprogramovanému běhu dějin. Následuje instrukce, jak zakládat teroristické buňky „Templářských rytířů“ (Knights Templar), jak se mají vyzbrojovat, s kým se mají spojovat při útocích atd.

Ideolog pravicového fašistického teroru nakonec uvádí země, kde je třeba urgentně začít s útoky. Je nanejvýš charakteristické, že jde o vysoce demokratické, liberální a ekonomicky prosperující státy jako Skandinávské země (viz tento rozhovor), dále Německo, Francie a země s vysokým počtem přistěhovalců. Tyto státy jsou navíc „extrémně nepřátelské“ (extreme hostile) k Breivikově formě fašistického teroru. Mezi tyto humanitní demokracie bohužel Česko nepatří, nejsme vůbec na seznamu nepřátelských zemí. U nás se pravicovému fašismu asi daří celkem dobře, takže není třeba vyvíjet nějaké zvláštní úsilí. Viz tento dnešní článek o dalším marném pokusu, jak odvolat jednoho reprezentanta krajní pravice z postu "šéfa personálního odboru ministerstva školství" (sic!). V seznamu organizací titulovaných jako „kulturní marxistická uskupení, suicidální humanisté a globální kapitalisté“ stojí na prvním místě nebezpečnosti právě Norská strana pracujících (Norwegian Labour Party). Proto šel tento systematický fašista a terorista vraždit právě jejich mladé stoupence. To jest, postupoval přesně podle svého politického manifestu.

Je načase vzít rozum do hrsti a rozebírat příčiny českého pravicového nacionalismu a fašismu. Viz naše analýza „Vznik českého neofašismu“ z roku 2009. Cituji z úvodu: „Série článků na Umlaufovinách se snaží zmapovat jedno z nejhorších selhání současné politiky. Vznik Dělnické strany, její úspěch na komunální úrovni ve městě Litvínov, budování její odnože mladých členů - to vše ukazuje na hluboké selhání současného systému politických stran prolezlých nepotismem, korupcí, lobismem a pohrdáním veřejnými zájmy. Dali jsme si za úkol ukázat na historické a místní kořeny vzniku fašismu. Naše odpověď je jasná a vcelku logická. Neofašismus vznikl v kraji, kde je nejnižší úroveň politické kultury a největší problémy společenské, ekonomické a morální. A začal svou politickou kariéru v jednom konkrétním městě tohoto kraje, na jednom konkrétním sídlišti, kde všechny palčivé společenské problémy přímo ukázkově eskalovaly.“ Takže je třeba vyhrnout si rukávy a pustit se do opravdové politické práce. Třeba tím, že začneme uvnitř samotné církve. Citujme naši další analýzu problematického spojení arcibiskupa a prezidenta kolem svatovítské katedrály (duben 2011). Na mystiku zla bude dost času později, až budeme na seznamu dalších Breiviků figurovat na horních příčkách nebezpečnosti. To jest, až doženeme západní Evropu v úrovni demokracie a v míře sociálních jistot opřených o právní stát. Rozpadem státu a jeho vytunelováním do rukou mafiánské oligarchie se řítíme do fašismu jako ve 30. letech v Německu. I zde přestal existovat stát a vládla nezaměstnanost, násilí a hospodářská krize. Etapu selhání demokratické Výmarské republiky ukončil jeden charismatický terorista a ideologický spisovatel z SA, jehož prosadila na místo kancléře skupina politických šíbrů spojených s největšími německými průmyslníky.