Mnozí spoluobčané si asi neví rady s realitou vlastního života. Zdá se jim příliš obyčejná, stereotypní a nudná. Chtěli by prožít něco mimořádného, vzrušujícího a "drsného" či "hustého". Něco, při čem se jim zatají dech, zvedne se jim hladina adrenalinu v krvi a načas zapomenou na každodenní trable. Přitom zůstanou v teple televizního křesla se sáčkem masných čipsů či lahvového piva. Některé televizní společnosti nabízejí řešení: Zkuste reality show a prožijete něco vzrušujícího!/n/n
Téma není neznámé, protože jak v loňském, tak i v letošním roce měly trháky typu Vyvolení a Big Brother velkou mediální podporu a ohromnou diváckou sledovanost. Výroba pořadu je celkem jednoduchá. Komerční televize vyhlásí konkurz a vybere skupinu jednotlivců; pro dramatičnost celého podniku jsou to velmi odlišné individuality. Vybraná skupina je umístěna do luxusního domu, kde společně žije několik týdnů. Plní zadané úkoly a celý jejich život ve vile sledují po 24 hodin denně desítky kamer. Televizní diváci vše z tepla domova komentují a svými hlasy postupně vylučují ty, kteří se jim nelíbí. Kdo zůstane až do konce, ten zvítězí a získá značný peněžitý obnos./n/n
Co je na tom zajímavého, dívat se, jak někdo snídá, čistí si zuby nebo klábosí při pivě? Projevuje se v divákovi zvědavost nebo tendence někoho šmírovat? Chceme vidět konflikt z běžného života? Oblíbenost těchto pořadů tkví v očekávání něčeho neobvyklého a překvapivého. Vše navozuje dojem, že na rozdíl od filmů či televizních seriálů pozorujeme "realitu". Můžeme být pohoršeni a kroutit hlavou nad mravní pokleslostí soutěže, tvůrců i účastníků. Ale nedá nám, abychom se alespoň občas nepodívali, jak realitní cirkus pokračuje. Tohle tvůrci pořadu dobře vědí a hrají na strunu divákova skrytého zájmu./n/n
Důležitým faktorem je možnost interakce: divák může ovlivňovat dění v domě bez jakýchkoliv závazků a zodpovědnosti, zůstává v anonymitě. Má možnost soudit a odsuzovat, vyřknout ortel nad těmi, kteří se mu nelíbí. Stačí k tomu mobilní telefon. Už v antickém Římě při hrách lid svým palcem rozhodoval o budoucnosti těch, které sledoval. Kontext je podobný, ale dnes rozvinutý díky komunikačním možnostem. Dnešnímu člověku již nestačí kečupová krev či počítačové herní animace, chce realitu./n/n
O co doopravdy jde? O peníze, o moc, o manipulaci zajisté, ale především o iluzi. Útěk do iluzivní skutečnosti není produktem současnosti, protože je člověku vlastní. I když se divákům tvrdí, že vidí realitu, je jasné, že tyto televizní reality show žádnou realitu neukazují. Vše, co se v domě odehrává, je skutečnosti na míle vzdáleno. Rozhovory mezi soutěžícími, radosti i starosti, které řeší, prožívané vztahy - to všechno je pouhá náhražka./n/n
Pravá skutečnost nutí člověka, aby se zamýšlel nad otázkami po původu a smyslu života. Hledání skutečnosti, která stojí za "obecnou realitou", se může stát něčím vzrušujícím a na konci této cesty můžeme najít netušené bohatství. I když je člověk chápán jako bytost zásadně duchovního charakteru, často na své životní poslání rezignuje a spokojuje se s vyhledáváním stále nových náhražek. Jde mu jen o rozptýlení, sleduje především momentální uspokojení. Nevím, zda je to cesta, která vede k životnímu naplnění. Lidská realita je únavná ve svém pachtění a tragická ve svých důsledcích. Může se však stát krásnou, protože do ní vstoupil a vstupuje Bůh. Osud člověka není nezvratný, nemusí končit smutně; proto není třeba uchylovat se do světa televizních iluzí a reklamních představ. Stačí jen vylézt z falešného pohodlí televizního křesla, odložit čipsy a pivo a přepnout na kanál Absolutna.
/n/n/n