Nedávno jsem u nás na sídlišti roznášela po bytech anketní lístky. Radní napadli naše občanské sdružení ze zaujatosti a tudíž jsme potřebovali zjistit, jestli má zamýšlený supermarket příznivce mezi obyčejnými obyvateli. Jeho výstavbu prosazuje stavební firma a radnice. My v Bystrci k tomu nemlčíme.
Lidé na zvonek a cizí ženskou reagovali různě. Mnozí neotevřeli, pokládali mě za dealera čehokoli, pojišťováka nebo agenta s teplou vodou. Ti, kteří otevřeli, byli nedůvěřiví. Aha, jedná se o Horní náměstí a vy děláte anketu. Téměř všichni mně chtěli vysvětlovat, proč supermarket nechtějí. Snad polovina respondentů odpověděla: ale já jsem už podepsal/a petici, tak co ještě chcete? Proč ještě otravujete? Dělejte něco, ať nám tu ten supermarket nestojí! Část lidí odpověděla: proč něco děláte? Stejně si ti nahoře udělají, co chtějí. Staří lidé buď měli strach a řekli „já s tím nechci nic mít“ anebo se jednoznačně podepsali. Asi tři čtvrtiny respondentů před podpisem znejistěly.Čitelné jméno a příjmení? Nestačí jen podpis? Adresu také? Nevím, z jakého důvodu byli obyvatelé domu, ve kterém bydlím já, vstřícní a bez rozpaků podepsali. S mnoha lidmi jsem se seznámila díky roznosu ankety a s některými starousedlíky se znám „od vidění“. Shromáždili jsme přes tisíc anketních lístků. Devadesát dva procent lidí novou obří stavbu nechce, pět procent ano a tři procenta mají jinou představu. Výsledek ankety je nepodstatný. Názor 92% respondentů opravdu není důležitý.
Při práci v občanském sdružení člověk potřebuje tuhle něco vědět, támhle si cosi ověřit. A zjistí ledaco. Ono se například tak nějak všeobecně ví, že třeba v Brně byl v roce 2004 „úplatkový koeficient“ stavebních firem 1,5% hodnoty zakázky občanským demokratům. K informaci existuje spolehlivý zdroj, dokonce jeden z aktérů svůj hlas na nahrávce autorizoval. O nahrávce psaly mj. i Lidové noviny nebo literárky. V roce 2009 „se mluví“ o provizi až o 8%, ale dokažte to! Hypermarkety stále rostou jako houby po dešti, obyvatelé se brání a většinou je jim to právě ty houby platné. Hnutí Nesehnutí má www stránky, nazvané Ekobrana, brána k ochraně životního prostředí na Jižní Moravě. A tam je takových případů, ó jé! Obchodní centrum Boskovice, Kaufland Židenice, Expanze nákupního centra Olympia, Hobby market Ivanovice... račte pohlédnout na stránky. Scénář jednotlivých případů je podobný. Nějaké stavební firmě se líbí vaše náměstí, louka nebo jen kus nevyužité přírody. Stavební firma rozhodne stůj co stůj tam postavit nejlépe supermarket. Narozdíl od dětské stavebnice uprostřed obýváku taková stavba přetrvá desetiletí. Co na tom, že ji lidé nechtěli. Však ji malá, to jest obecní, nebo velká, městská radnice schválila. Případně kraj nebo samotná vláda. A vy, občané, zvolili jste nás, zastupitele demokraticky. A my víme, co je pro vás dobré, vy hlupáčci. Děcku můžete zavelet: pokliď!, anebo skládačku za mravokárného doprovodu či bez něj odstranit sám. Jednou postavený Kaufland už nikdo nezbourá. Jeho stavbu povolily úřady v prostoru, kde se rozlila v roce 1997 povodeň. A soud v listopadu 2008 rozhodl, že je Kaufland postavený protiprávně. Ale aby se sem voda příště nedostala, je potřeba supermarket ochránit. Dělá se to tak, že se pozvou betonáři a za pár miliard postaví přehradní hráz. Nejdříve je potřeba vypudit vzdorné obyvatele Heřminov, kteří zrovna tady bydlí a chtějí tu betonářům určitě naschvál nadále žít. Heřminovští mají zastánce nejen v Hnutí Duha, ale i ve svém starostovi. Rozhodnutí však přišlo z vyšších pater, že ano. To obec Stříbro má jiné obecní zastupitele. Uspořádali referendum o výstavbě větrníků. Holt přišlo málo lidí, referendum je neplatné a ani petice občanů z místní části Záchlumí výstavbě větrníků zřejmě nezabrání.
Že jsou zastupitelé těžko odvolatelní nebo neodvolatelní prokazuje případ Úholičky. Místní tam z mnoha dobrých důvodů přejmenovali obec na Divínov. Starosta zůstal ve funkci, i když ho soud uznal vinným ze spáchání trestných činů úvěrového podvodu a zneužívání pravomoci veřejného činitele.
Občanská sdružení a iniciativy suplují často práci zastupitelů nebo dokonce hájí zájmy občanů proti zastupitelům. Otázkou pak zůstává, koho vlastně zastupitelé zastupují. Obyčejný občan se těžko může dobrat spravedlnosti. Zastupitelé se umí velmi dobře obhajovat, což často činí tím nejlepším způsobem boje: napadají občanská sdružení, vyhrožují a přitom si dál (ne)rušeně pracují na svých projektech. A tak například našemu sdružení starosta napíše: Zastupitelé se usnesli jednomyslně. Orgány městské části jsou usneseními vázány, tedy i starosta. Pro mne nezbývá, než usnesení naplnit. – A vy, sdruženáři, přestaňte obtěžovat.
Bezvýchodnost a bezradnost lidí proti zvůli „námi demokraticky zvolených zastupitelů“ vyvrcholila nedávno demonstrativní dokonanou sebevraždou. Pan Simon z Jihlavy se nesmířil s City Parkem Jihlava, který mu postavili před domem. Měli bychom hledat jiná řešení. Je-li prezident volitelný na jedno období, které může být pouze jedenkrát opakováno, proč není stejná možnost v případě zastupitelů? Proč třeba u nás v Bystrci máme jednoho starostu 16 let? Proč není obviněný starosta Úholiček odvolatelný? Pro koho a co budou novináři psát, když poslanci 5.2. 2009 přijali novelu trestního řádu zakazující novinářům zveřejnit odposlechy sledovaných osob? Za zveřejnění takového odposlechu může novináři hrozit až trest odnětí svobody. Zatím je to dvacetitisícová pokuta.
Jednou z možností, jak upozornit na občanské problémy v určitých oblastech, které by se měly řešit formou místního referenda, byla navržená interaktivní mapa. Po zkušenosti s roznosem asi tří stovek anketních lístků po bytech trochu lépe rozumím tomu, proč se nikdo neozval. Vždyť se lidé často nepodepíší ani pod diskuzní příspěvek...