Loading...
 

Evropa, levá vpřed

2015 / 6
Strana: 1 / 2


OddelovacModry

Číslo věnované pozitivním změnám v EU navazuje na předešlou analýzu Svět naruby (2014-11). Klíčovou událostí je nástup nových sociálních hnutí, které vyrostly ze solidarity dané mezi normálními občany, kteří se už nemohli dívat na zoufalství svých blízkých vyháněných z bytů. To je případ Španělska, která nás zajímá nejvíce. Řecko mezitím zahájilo po referendu samostatnou politiku vůči banksterům v EU. A summit v Rize ukázal bezmocnost evropské politiky, která přešlapuje na místě. Stará dáma se stala kořistí amerických zájmů angažovaných ve studené válce proti Rusku. Evropa nakonec zbankrotuje v ekonomické válce proti zemím BRICS, pokud se do ní nechá vtáhnout skrze ratifikovanou smlouvu TTIP.

Konec EU-pohádky o Řecku, začíná tvrdé mediální lhaní

Václav Umlauf



Úkolem EU bylo zničit legitimitu řádně zvolené vlády, vyvolat v zemi hladovou revoluci a skrze tento "bankovní Majdan" ukázat všem ostatním zemím, dnes hlavně Španělsku, že EU má i bez armády co říci do mocenských poměrů v daných zemích.
V posledním článku Aristotelés, Řecko a dnešní EU jsem argumentoval, jak měnová unie ničí jižní státy, které se nakonec vzbouřily jako Řecko a Španělsko. Pak to bude Itálie a nakonec i Německo, protože jeho důchody se mimo jiné platily rabováním životní úrovně obyvatel jižních zemí, a to skrze výnosy z astronomických dluhů, které nadělalo politické jedno procento Řecka. Proto korporátky zastírají pravý stav věcí skrze jimi vlastněná média. Banky totiž nemohou zajistit důchody bohatým německým důchodcům, protože v bankách mají také rozkradeno. Skrze natištěné nuly na počítači ve formě "fiat money" nikoho neuživíš. A na závěr jsem uvedl toto.

Aristotelés by se divil. Absurdní a iracionální EU hnaná dvojí fatální nenažraností ničí jeho rodné Řecko. A ničí ho přesně podle principů, které on ve svém hlavním politickém díle považoval za pitomé a za principiálně zhoubné pro jakoukoliv vládu práva. A to je opravdové drama současné EU. Totiž ta pitomost a iracionalita, která jí brání vidět směry a cesty, kam se má harmonicky rozvíjet.


Jsem starší člověk, tak se rád opakuji. Ale opakování je někdy matka moudrosti, jindy znak senility. Opakovat Aristotela není senilní. A nyní k té EU-pohádce. Zdejší korporátky se už dostaly do absurdní situace začarovaného království. Nalhali toho o stavu světa tolik a tak nehorázně, že nyní už budou muset drátovat nejen hranice před uprchlíky, které vytvořili svou politikou, ale brzo budou muset zavést i tiskovou cenzuru. Pak dostane demokracie s přívlastkem "EU" skutečně iracionální rysy.

Pohádka pro lid

Oficiální pohádka zní, že dospělé bankovní EU se do poslední chvíle snažilo udržet utrácející infantilní Řecko u svého finančního prsu. Ale pak ji toto dítě nerozumné kouslo tak, že jej starostlivá matka musela odtrhnout. Proč? No toto dítě si dovolilo vyhlásit všeobecné referendum o EU-dluzích, které tento stát přivedly fyzicky do hrobu. Nejlepší mediální simulákrum ohledně Řecka vytvořil jako obvykle časopis Respekt. Viz článek Řekové byli podvedeni a jsou na cestě ke krachu. On totiž otočil realitu dvakrát, a tak se v tomto cirkusovém veletoči dostal opět na pravdivý počátek.





Z okupovaných bank na radnice:

Rozhovor s novou barcelonskou starostkou Adou Colau



Dlouholetá aktivistka proti nucenému vystěhování byla právě zvolena primátorkou Barcelony a stala se tak první ženou v této funkci v historii města. Ada Colau je spoluzakladatelka aktivistické skupiny „Platforma pro lidi vystěhované v důsledku hypoték“ a byla aktivní členkou hnutí Indigados a 15-M. Colau vyzývá k očistě bank, jež mají ve svých aktivech opuštěné domy, zastavení nuceného vystěhovávání, rozšíření výstavby veřejných bytů, zvýšení minimální měsíční mzdy na 670 USD, přinucení energetických společností, aby snížily ceny a osekání platu starosty. Colnews-2015-8au se těší podpoře strany PODEMOS, která vyrostla z hnutí INDIGNADOS, jež začalo před čtyřmi lety okupovat ulice ve Španělsku. Ada Colau nás navštívila, aby s námi debatovala o svém vítězství.

Video najdete zde a audio zde.

AMY GOODMAN: Vysíláme ze Stanford University v Kalifornii, ale dnešní pořad ukončíme ve Španělsku, kde byla právě zvolena první primátorkou v dějinách aktivistka proti nucenému vystěhovávání. Ada Colau je spoluzakladatelkou skupiny „Platforma pro lidi vystěhované v důsledku hypoték“, byla aktivním členem hnutí INDIGADOS a 15-M, které inspirovaly americké hnutí Occupy Wall Street. Ada Colau se zavázala, že očistí banky, jež mají ve svých aktivech opuštěné domy, zastaví nucené vystěhovávání, rozšíří veřejnou výstavbu domů, nastaví minimální měsíční mzdu na 670 USD měsíčně, přinutí energetické společnosti snížit ceny a oseká plat starosty. Colau měla podporu strany PODEMOS, která vyrostla z hnutí INDIGNADOS, jež začalo okupovat ulice ve Španělsku před čtyřmi lety. Byla za své protesty opakovaně zatýkána. Hovořili jsme z ní minulý týden. Začala jsem otázkou, jestli byla překvapena svým zvolením.

ADA COLAU: Velice vám děkuji, mám z toho radost.

AMY GOODMAN: Byla jste překvapena svým vítězstvím?

ADA COLAU: Částečně ano, částečně ne. Bylo to vítězství, které nastalo ve velmi krátké době. Byla to kandidatura, která byla řízena lidem a s velmi nízkými zdroji a málo penězi jsme dosáhli vítězství v tak důležitém městě, jako je Barcelona. Přitom to ale není překvapivé, protože je tu silné lidové hnutí a silná touha po změně. Máme zde, v Barceloně, i v celé zemi vážné politické problémy, takže byla potřebná změna, kterou jste mohli vidět v ulicích.

AMY GOODMAN: Můžete pohovořit o těch problémech?

ADA COLAU: Existují problémy spojené s ekonomickou krizí, ale tato krize je pouhým důsledkem politické krize, hluboké krize demokracie. Měli jsme formu vlády, v níž měly politické elity těsné vztahy s ekonomickými elitami, které ruinovaly hospodářství této země, a vrcholným představitelem toho bylo chování finančních institucí, bank. Ty podvedly statisíce lidí podvodnými hypotékami. Vyhnaly z bytů tisíce rodin a zruinovaly hospodářství země. A stalo se to kvůli úzkým vazbám mezi politickými a ekonomickými elitami. Tváří v tvář této situaci, při níž došlo ke ztrátám v řádu miliard euro, což způsobilo sociální škrty v oblastech tak základních, jako je zdravotní péče a školství, a způsobilo to, že ve městě tak bohatém, jako je Barcelona, městě, kde je hodně peněz a zdrojů, explodovala nerovnost. Znamená to, že zde existují lidé, kteří stále více bohatnou a v tu samou chvíli více lidí chudne. A střední vrstva tím mizí.




Krupicka 0146

linka_10px.jpg

Summit v Rize rozjel oficiální pohřeb EU

Petr Umlauf

Ve dnech 21. a 22. května v Rize proběhl summit "východního partnerství". Pro město to byla mimořádná akce a každý si ji bude pamatovat. Především pro mimořádné dopravní zácpy a téměř uzavřené letiště. Událost byla oznámena jako vyvrcholení programu lotyšského předsednictví v Radě EU.

Co je tzv. Východní partnerství
Je to projekt Evropské unie, zaměřený na vývoj integračních vazeb se státy bývalého Sovětského svazu. Momentálně je zapojeno šest zemí: Ukrajina, Moldavsko,Ázerbájdžán, Arménie, Gruzie a Bělorusko. Každá země má svoji vlastní dohodu s Bruselem. Tato individuální dohoda definuje podmínky a cíle spolupráce mezi partnerskou zemí a EU. Integrace partnerských zemí s EU, tak jak ji chápe Brusel, by měla vycházet z reforem, které mají být provedeny podle vzájemných dohod. Jsou určeny tyto prioritní oblasti:
  • demokracie, zlepšení řízení a zajištění stability;
  • ekonomika (sbližování odvětvových EU hospodářských politik, vytvoření zón volného obchodu);
  • energetická bezpečnost;
  • rozvoj kontaktů mezi lidmi (liberalizace vízového režimu a posílení boje proti nelegálnímu přistěhovalectví).
Myšlenka projektu "Východní partnerství" byl představena ministrem zahraničních věcí Polska Radoslawem Sikorskim s aktivní podporu Švédska v Bruselu dne 26. května 2008. Zakládající schůzka pak proběhla během českého předsednictví dne 7. května 2009 v Praze. Proběhly už čtyři summity, ale toto setkání v Rize je první po začátku rusko-ukrajinského konfliktu.

Východní partnerství představuje velmi pestrý klub zemí s navzájem se křížícími zájmy. EU se snaží podporovat vlastní agendu "evropských hodnot" a zvýšit svůj vliv podél hranice s Ruskem. Totéž sledují i USA, zejména ve vojenské oblasti. Partnerské země mají zájem především o ekonomické přínosy a příležitosti ke zjednodušení vízového režimu s EU. Touhu vstoupit do Evropské unie vyjádřily tři země: Ukrajina, Gruzie a Moldavsko. Ve svých rukou mají zvláštní dohodu o přidružení. Ale Brusel nemůže jmenovat ani přibližný termín, kdy ke vstupu do EU může dojít.

Ukrajina, Gruzie, a do jisté míry Moldavsko se přiklání k protiruské linii. Bělorusko, Arménie a Ázerbájdžán chtějí raději hrát na obou polích. Podobnou poruchu chování a ideologie lze pozorovat i v rámci EU, které na summitu jednalo poněkud schizofrenicky. Baltské státy a země východní Evropy veřejně obhajují rychlou integraci Kyjeva a Tbilisi do evropské rodiny. Západní účastníci z NATO nesdílí přehnaně optimistické představy o krátkých termínech. Pro Evropskou unii je to otázka mezinárodní prestiže, pro juniorské partnery je tu možnost vydělávat.

Jen v letech 2014-17 v rámci "východního partnerství" pro realizaci různých projektů bude Bělorusko a Ázerbájdžán přijímat 70-80 milionů eur, Arménie 170 miliónů. Gruzie a Moldavsko čekají až 400 milionů eur, Ukrajina počítá zisky s podpisu asi na půl miliardy. Za tuto cenu od západních poplatníků rozdávanou štědrým strýčkem Bruselem se už vyplatí udělat medvěda a snést trochu toho mediálního cirkusu. Ukrajina, Gruzie a Moldavsko na summitu v roce 2014 podepsaly dohodu o přidružení s Evropskou unií, stejně jako dohodu o vytvoření zóny volného obchodu v roce 2016.