Nedávný článek Jak exaktně změřit rozpad politického režimu? popisoval na základě vybraných dat nedůvěru arabských občanů v jejich budoucnost. A tato nedůvěra (a nikoliv jen špatná ekonomická situace) odstartovala rozpad zkorumpovaných politických režimů čili tzv. Arabské jaro. Podívejme se na měřitelné ukazatele důvěry českých občanů v budoucnost.

Není problém vidět vysokou míru nejistoty z budoucnosti na ukazateli vkladů. Strmý nárůst vkladů dokazuje, že nikdo nevěří hospodářskému oživení a jiným ideologickým kecům. Každý chce mít jídlo a úspory na hromádce.



U nás je fakticky nulová možnost investic, protože hospodářství stagnuje a krást formou státních koncesí a účelovou úpravou zákonů může jen hrstka vyvolených. Zbytek podnikatelů napojených na mafiánské politické struktury se přiživuje na předražených státních zakázkách a nemá důvod investovat, jen krást a vydírat subdodavatele. Ti na velké zakázky přímo nedosáhnou, neb jsme v Česku. Zbohatlíci navíc vydělané (přesněji řečeno: nakradené) peníze beztak ihned vyvážejí do daňových rájů. Ti ostatní podnikatelé dodávají na Západ a v dnešním útlumu investují minimálně. Výsledek je, že banky nemají kam peníze investovat, protože o jejich vklady nikdo z normálních ani nenormálních podnikatelů nestojí. Na středovém grafu vidíte stagnaci půjček v letech 2011-2012.



Logickým důsledkem je snížení úrokové míry, protože peníze se přestaly v ekonomice otáčet. Na dalším grafu vidíte absolutní nárůst úspor, protože banky nemají kam peníze investovat.



Závěr je tedy podobný jako v případě citované studie o Arabském jaru. Naši občané skutkem dokazují, že řeči vlády o nějaké slušné budoucnosti jsou jen propagandistickým cvičením. Lhářům a amnestovaným zlodějům přece nemůže nikdo rozumný věřit.

Nulová důvěra v politické instituce

Dalším důležitých ukazatelem důvěry v budoucnost je míra důvěry ve vlády a v jiné politické instituce. V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byla v lednu 2013 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva. Vládě důvěřuje 12 % dotázaných, tedy přibližně stejně jako v minulém výzkumu. Graf nespokojenosti s politickými institucemi po parlamentních volbáchj 2010 je tak význačný, že jsme si jej dovolili zreprodukovat.



Z grafů je jasné, že vládě dnes už nikdo nedůvěřuje, se situací je permanentně nespokojeno 75 % obyvatel. A logicky se také všichni zařídili podle tohoto faktu. Pak ovšem není divu, že občané svým ekonomickým jednáním již fakticky vypověděli smlouvu o vládě. Jenže to v pražském parlamentním paláci a ve vládní vile nechce zatím nikdo vidět. A kosmetické úpravy dané třebas odstraněním Nečase na tom mnoho nezmění.