Jeden paragraf a v něm dvě slova pro odříznutí nezákonných příjmů lichvářů z ubytoven. A přitom jen tak mimochodem může tento zákon vyhnat lidi pod most.

Skupina poslanců TOP 09 předložila návrh novely zákona č. 82/1998Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Zdánlivě dobrý úmysl má ve skutečnosti zákon zničit.

Na začátku se sice vloudila chybička, vlastně chybiček šest, ale jak by řekl doktor Chocholoušek, k takovým nehodám dochází maximálně jednou za deset let.

Přes úspěch Alternativy pro Německo nelze říci, že by mocenská klika CDU/CSU a SPD byla nějak ohrožena. Notabene, když SPD mírně posílila a získala 4 křesla v Evropském parlamentu navíc.

Pro občana je z EU agendy zajímavé jen minimum. Brusel uspokojuje hlavně bankovní sektor za jejich supervýkony při ničení eura. Borce kolem Goldmana a Sachse sice není nikde vidět, ale jejich zákulisní výsledky mluví za vše.

Další masakr ukrajinských vojáků, kteří odmítli vykonat rozkaz a zabít své spoluobčany. Hlavními podezřelými jsou ukrajinská vláda a Kolomojskyj.

Vláda USA pomohla ve finanční krizi některým velkým americkým bankám, jejichž aktiva momentálně ztratila hodnotu. Jenže, krize nepřišla „sama od sebe“, ani není „průvodním jevem kapitalistického systému“, jak říkají marxisté. Krize v USA byla způsobena soukromými bankami honosně nazývanými FEDerální rezervní systém - FED.

Pokud se podíváme na současný vývoj v EU, není důvod k optimismu, protože existují dva trendy, které násobí negativní efekt směrem k nacionálnímu státu a k rozpadu EU. Pravice ve Španělsku a nyní i v povolebním Řecku je fascinovaná penězi. Proto jde poslušně tam, kam zatroubí EB, MMF a jiné nadnárodní bankovní instituce. A ty chtějí žít z dluhů, protože jiný smysl existence současné banky nemají.

Čím větší dluh a čím větší instituce za něj ručí, tím lépe pro banky. Stát je pro banky ideální dlužník, protože máte v hrsti milióny lidí zbídačelých přes zkorumpované státní elity.

Kapitalistický zisk je v rámci kapitalistické legitimity určen k čisté akumulaci, k rozšiřujícím se investicím. A teprve jako „vedlejší produkt“ má přinášet kapitalistovi přinášet TAKÉ zbytkový (i když třebas i velmi slušný) osobní blahobyt.

Ne aby to bylo právě naopak…